| Girl | Friend (CZ) ✔

II.

"Velice se omlouvám." v rychlosti jsem si přisedla a své skripta si položila na stolek vedle mě. Měla jsem co dělat abych nic nepopletla.

Když si Peter povšiml, že už může mluvit, začal.

"Atmn tohle je váše modelka Meggan." vzhlédla jsem na dívku jež seděla proti mě.
Byla tak okouzlující. Její zářivě modré oči mě pozorovaly. Polkla jsem a upřeně se na ní zadívala Nevěděla jsem co říct, co třeba nezajdeme na  kafe? Hloupost... V kavárně už přeci jsme. Než jsem však stihla něco říct, vstala a natáhla mým směrem ruku. To samé jsem udělala i ja. Naše ruce se propojily v gestu zvaném "pozdrav".

"Těší mě, mé jméno je Meggan, doufám, že naše spolupráce bude skvělá." jakmile to dořekla široce se usmála.

"Potěšení na mé straně. Atmn Baum. Taktéž věřím v naší skvělou spolupráci." a úsměv jsem ji oplatila.

Obě jsme ještě spojené ruce rozpojily a posadily se. Po levé ruce jsem měla své skripta, vzala jsem je tedy a položila na stůl. Chtěla jsem začít mluvit, ale přišel k našemu stolu a ptal se co bychom si chtěli objednat, řekla jsem, že chci karamelové Latté, Meggan si objednala obyčejné kafe a Peter si neobjednal nic. Číšník odešel a já mohla začít mluvit.  

" Zde mám skripta všech svých dosavadních kreseb."  podala jsem ji otevřené skripta. Hned si mé kresby začala s nadšením prohlížet. 
Peter se mě zeptal proč vlastně potřebuju modelku, když mám představivost.

"Víš Petere, pokud nemáš podle čeho kreslit, tak je ti představivost k ničemu." usmála jsem se na něj.

"Ale Atmn proč zrovna modelku, vždyť můžeš vzít i obyčejnou ženu z vesnice." namítl mi na mou odpověď.

"Petere, nebudu ti lhát, každý z nás se chce nějak dostat nahoru a já to plánuju s kresbou modelky." souhlasně přikývl. Chtěl ještě něco dodat, ale už neměl šanci, protože slovo si teď vzala Meggan.

"Atmn to i já se chci zveřejnit a díky tobě se mi to zajisté podaří." až teď mi pomalu začalo docházet co sobeckého jsem řekla, ale přešla jsem to hned po přinesení mého Latté.

Seděli jsme v kavárně asi další dvě hodiny a probírali jak to vše bude rozděleno. Dostala jsem i rozpis focení Meggan. Než jsem však mohla opustit kavárnu musela jsem si odskočit. Svá skripta jsem vložila Meggan do rukou a odběhla si. Po dvou minutách jsem se vrátila a vše si vzala zpět. Vyšli jsme všichni tři před kavárnu, zde se naše cesty rozdělily, já šla k sobě a Meggan s Peterem do agentúry vyřešit pár maličkostí. Po příchodu domů jsem svá skripta ještě projistotu zkontrolovala. Zarazil mě však jeden obraz.

"Kde může být tenhle obraz? Snad jsem ho v kavárně nevytáhla!" zhrozila jsem se. Okamžitě jsem vyběhla z bytu ven ke kavárně. Vtrhla jsem tam jak hurikán. Všechny oči směřovaly ke mě, ale v tenhle moment mi to bylo jedno, šlo mi jen o ten obraz. Na stole kde jsme seděli neležel.

Proč mi o ten obraz tak jde? Je to emocionální ztvárnění mě... No spíše část mého těla.

Rozhodla jsem se jít domů a kouknout znovu do skript. Když jsem dorazila zpět k mému bytu na dveřích visel vzkaz. Strhla jsem ho a přečetla.

"Tvůj obraz mám já.
-M."