Derek's sister, His love

6.kapitola

Nakulmovala jsem si poslední pramen vlasů. Naposledy jsem se podívala do zrcadla. Za chvíli vyřážím na Lydiinu narozeninovou oslavu. Pořád se mi tam sice moc nechce, ale asi vážně potřebuju rozptýlení. Seběhla jsem schody a doběhla do obýváku, kde byl Derek. ,, Sluší to sestřičko" dal mi pusu do vlasů ,, a moc nepij" usmál se. ,,Nebooj. Budu doma do 1". V chodbě jsem si vzala bundu, přece jenom večer nebude nejvetší teplo. Vyšla jsem z domu a nastoupila do auta a vyjela na party.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Na oslavě:
V domě zněla hlasitá hudba, všude byli lidi ze školy a měli v ruce kelímky s alkoholem. Došla jsem ke stolu, kde jsem si vzala kelímek s pivem. Jako vlkodlak se nemůžu. Výhoda? Nevím. S kelímkem jsem se rozešla vstříc všem těm lidem. Prošla jsem davem až ven k bazénu, kde byli další lidi. Na okraji davu jsem zahlédla Scotta s tou novou holkou Allison. Pohupovali se do rytmu a povídali si. Rozhlédla jsem se po okolí. V temném koutě vedle domu jsem zahlédla Dereka. Se zvednutým obočím jsem se rozešla k němu. Když zjistil, že se k němu blížím chtěl zmizet, ale já ho chytla za ruku. ,,Můžeš mi říct, co tady děláš? To si mě jako přišel hlídat?" řekla jsem rázně. ,,Ne. Přišel jsem dohlížet na novou betu" a kývl směrem ke Scottovi. Otočila jsem se směrem kam koukal Derek. Nevypadal úplně v pořádku. ,,Ale vždyť já..." otočila jsem se zpátky, ale Derek už tam nestál. Proč mi to dělá? Otočila jsem se směrem ke Scottovi, ale ten taky někam zmizel. Musím ho najít.

Zahlédla jsem Stilese jak zmizel v domě. Kde je Stiles tam bude Scott. Rozběhla jsem se za ním. Stiles vyběhl hlavními dveřmi ven. Já za ním. Viděla jsem, jak odjíždí auto a Scott v něm. Allison stála na chodníku a tvářila se zmateně. Přistoupil k ní Derek. Něco jí řekl, ona přikývla a mířili k němu do auta . Brácha, co to sakra děláš? Stiles se za nimi chtěl rozběhnout, ale nestihl to. Tak se rozeběhl ke svému auto. Já se rozběhla za ním. Zavřel za sebou dveře a už chtěl nastartovat. Doběhla jsem k okýnku, které měl otevřené. Stiles lehce nadskočil, jak se mě lekl. ,,Hele já teď nemám čas si povídat nebo tě hodit domů" díval se na mě. ,,Já můžu Scottovi pomoct" moje odpověď ho překvapila. ,,Jak pomoct?" díval se nechápavě.,,Prostě mi věř, já mu dokážu pomoct" podívala jsem se něj. Vydechl a naznačil ať si jdu sednout. Oběhla jsem auto a nastoupila. Vyjeli jsem.

,,Vysvětlíš mi, jak mu chceš pomoct?" otočil se na mě při jízdě a pak zase zpátky. Neodpověděla jsem a sledovala cestu. Vlastně jsem nevěděla jak přesně mu chci pomoct. Jenom jsem prostě nemohla ho nechat samotného při jeho první úplňkové přeměně. Stiles už se chtěl nadechnout, že se zeptá znovu, ale už zastavoval před Scottovým domem. Vběhli jsme do domu a Stiles se rozběhl ke schodům.

Už z dálky jsem slyšela vzdechy a sípání bolestí. Stiles chtěl otevřít dveře, ale byly zamčené. Začal bouchat na dveře ,,Scotte, otevři! Scotte!" opakoval. ,,Stilesi! Je Alison v pořádku" ozval se Scott zpoza dveří. ,,Jo, někdo jí odvezl domů" Stiles se znovu snažil otevřít dveře. ,,On je vlkodlak. Stilesi. Derek Hale je vlkodlak. To on mě kousl" Stiles se na mě podíval. ,,Scotte. Derek odvezl Allison domů" za dveřmi se začali ozývat hluboké výdechy.

Odstrčila jsem Stilese od dveří. ,,Scotte? Scotte, poslouchej mě. Musíš zhluboka dýchat. Slyšíš mě, Scotte. Musíš zhluboka dýchat"Jeho dech se začal zrychlovat stejně tak jako tep. Pak jsme slyšeli ránu, jak se otevřelo okno. Pak už jen zařvání. Se Stilesem jsme si vyměnili pohledy. A rozeběhli se po schodech ven z domu.

Stiles naskočil za volant. Podíval se na mě. ,,Musíme jet k Allison" nastartoval. Naskočila jsem na místo spolujezdce.

Dojeli jsme k Allison domů. Stiles vyběhl z auta ke dveřím. Začal zvonit a bouchat na dveře. Otevřela její máma. Chvíli si povídali a pak jí za zády vykoukla Allison. Stiles se na mě podíval do auta. Neváhala jsem a vylezla jsem z auta. Stiles ke mě doběhl. ,,Pokusím se najít Scotta. Myslím, že vím kde je" otočila jsem se k odchodu. ,,Ale jak ho chceš najít" chytl mě za rameno Stiles. Oči mi zežloutly ,,Neboj se já ho najdu. Veř mi. Jeď domů" mrkla jsem a rozeběhla jsem se směrem k Beaconhillskému lesu. Z dálky jsem slyšela ,,Ty seš...Ona je....Pane Bože".

U vstupu do lesa jsem zapojila svůj vlkodlačí čich. Rozeběhla jsem se směrem, kudy mě čich vedl. V dálce jsem uviděl, jak se dvě postavy perou na zemi. Schovala jsem se za strom a odposlouchávala. Byl to Derek a Scott. Pak Derek zpozorněl. Někdo se sem blížil. Zaslechla jsem nabití pušky. Lovci.

Derek se podíval směrem odkud lovci přicházeli a někam zmizel. Scott tam zůstal sám. Pomalu se zvedl. Vyšla jsem před strom, ale rychle jsem se za něj znovu skryla, protože na strom blízko Scotta se zabodl šíp. Světlo, které vyšlo z šípu ho oslepilo. Hned poté letěl druhý šíp, který se ho za ruku doslova přišpendlil ke stromu. Zakřičel bolestí.

Za pár stromy dál stál Derek. Když mě zahlédl, tvářil se na mě pohledem jako Co tady sakra děláš, ale potom my naznačil plán. Potichu se plížil zády k lovcům. Nejdříve srazil jednoho a potom druhého lovce. Ten třetí zůstal sám. Mezitím, co se rozhlížel, co se děje, vyběhla jsem a vysvobodila Scott ze šípu. Pobídla jsem ho k běhu.

Běželi jsme, co nejdál zraněný Scott mohl. Potom se opřel vyčerpaný o strom za ním. Vedle mě se objevil Derek. ,,Kdo to byl?" zeptal se Scott. ,,Lovci. Loví nás po celá staletí" začal Derek. ,,Nás? Snad vás. Proč si mi to udělal?" Scott se držel za ruku, kde ho probodl šíp. ,,Je to tak strašný. Že líp, slyšíš, vidíš a jsi rychlejší?" řekl Derek. Já stála potichu vedle něj a sledovala Scotta. ,,Je to dar" pokračoval Derek. ,,Já ho nechci" zakroutil Scott hlavou. Jo, to jsem si říkala taky a teď si bez síly nedokážu život představit. ,,Ale budeš chtít. Ja tě budu učit jak to ovládat. Takže jsme teď bratři" a s těmi slovy se Derek otočil a odešel.

Sklonila jsem se ke Scottovi. Podívala jsem se na jeho ruku. ,,Za chvíli se to zahojí. A omluv ho. Je prostě takovej" otočila jsem se směrem, kterým odešel. ,, Ale proč já?" znovu si zkontroloval ruku. Už byla skoro zahojená. ,, Derek tě nekousl. To nikdo jiný. Nevím kdo, ale pomůžu ti to zjistit" rozhlédla jsem se okolo. ,,Nepotřebuju od vás pomoc" zvedl a rozešel se bůh ví kam. ,, Ale budeš" zavolala jsem za ním. Rozešla jsem se zpátky domů.