Chci Lásku. (Dokončeno)

13. Astorie 15+

Včera jsem si dala schůzku s Pansy. Nečekala bych, že by to zrovna ona se mnou probrala. Poradila mi ať mu hlavně řeknu všechno, co k němu cítím. Má pravdu. Pokud by necítil to samé, bude se mi přes to aspoň lépe přenášet.

Byla úžasná. Vážně byla milá. Opravdová kamarádka. Za tu chvíli, co jsme spolu seděli v malé, ale útulné kavárně jsem ji poznala opravdu dobře. Stejně jako ona mě. Teď už jí můžu věřit.

Za hodinu mám sraz s Dracem.
Samozřejmě, že tam půjdu dřív. Nerada bych se potkala s Narcissou a povídala si s ní půl hodiny a Draco by si poté mohl myslet, že jsem zapomněla. Proto mám v plánu dojít tam dřív.

Tess jsem odnesla poslední vypracované dokumenty k odeslání nebo k předání někomu jinému a přemístila se před Manor. Lucius se pořád nepřenesl přes naše přátelství, takže jediné čeho se teď bojím je, že to Draco bude cítit stejně. Přitom bych zrovna to, chtěla nejvíc. Pořád jsem jaksi nerozhodnutá.

Když jsem otevřela dveře byla tam Narcissa, která mě poslala rovnou k sobě do salonku. Ten její byl od ostatních místností světlý. Nebyl bílý ani zelený, ale něco mezi tím. Líbilo se mi zde. Dracova ložnice také nebyla černá a ani zelená, což mě překvapilo. Byla světle šedá, takže ta místnost nebyla tmavá.

Když šla Narcissa za svým mužem naskytla se mi příležitost konečně jít k pokoji Draca. Slyšela jsem hlasy a lekla se, že je to Lucius. Co víc mě zarazilo bylo, že to byl ženský hlas. Narcissa to nebyla. Ta šla na druhou stranu Manoru.

Stoupla jsem si ke dveřím a chvíli poslouchala. Podle toho o čem se bavili což byli hlavně otázky typu: „Proč jsi mě opustil? Já tě nepodváděla! Nešlo mi o tvé peníze!" mi došlo, že se jedná o Astorii.

Co víc mě zaujalo bylo to, že když se jejich konverzace stočila ke mně, tak o mně Draco opět mluvil jako úžasné ženě, kterou si díky tomu, jak se ke mně choval nezaslouží. Chtěla jsem tam vběhnout a vrhnout se mu okolo krku a říct mu všechno. Teď už se opravdu bojím jen reakce Luciuse.

„Vypadni odsud Astorie! Děláš jen problémy! Za chvíli mám schůzku s Miou, takže když dovolíš.."

„Miláčku..k ní tě nepustím. Nezapomněl jsi, že je tvůj otec proti a mě si oblíbil?"

„Můj otec je mi jaksi ukradený. Teď už vypadni!"

„Ona ti snad něco podstrčila!?"

„Ne. Ani by nemusela."

„Zamotala ti hlavu zlatíčko, ale já tě z toho dostanu."

Pak jsem slyšela jakoby někdo dopadl do peřin a bylo mi to jasné. Chvíli před tím než jsem vtrhla dovnitř Astorie použila na Draca kouzlo Petrificus Totallus, čili ho zpoutala.

Když jsem to slyšela vrthla jsem dovnitř.
To už se Astorie plazila po Dracovi, kterému to celé bylo nechutné. Soudím podle jeho výrazu. Líbala ho a Draco nespolupracoval.

„Mdloby na tebe!" Astorie ležela na zemi a Draca jsem osvobodila.

„Děkuji ti. Ani nevíš jak jsem rád, že jsi tu."

„Můžeš děkovat své matce. Díky ní vždycky chodím dřív, zavede mě do salónku a až jí řeknu, že musím jít za tebou pustí mě. Jelikož tu tentokrát byl i tvůj otec odešla dřív a že se hned vrátí. Využila jsem toho a vyběhla nahoru."

„Té poděkuji později."

„To by jsi měl."

„Teď jsi tu ty a chtěla jsi mi něco říct. Tedy pokud sis to nerozmyslela. Víš, že tě do ničeho nenutím."