Maska ✔️

14. kapitola

,,A tebe ne? Že k tomu táta přistupuje takhle?" zeptala jsem se, protože mě to opravdu zajímalo. Nechápala jsem jeho přístup k čemukoliv. Nedokázala jsem si představit, že by se v nějaké stránce života mohl ten chlap chovat normálně. Vlastně jsem byla dost překvapená, když nakonec svolil k tomu, že tým opravdu povedu. Pořád jsem si říkala, že za tím musí něco být a vadilo mi, že nevím, co to je.

,,Jasně, ale co můžu dělat? Trvalo víc jak tři roky, než se smířil s tím, že jsem na kozy... Od té doby jsem u něj rapidně klesla v ceně, protože pro něj je homosexualita něco jako nemoc," Melanie si pročísla vlasy a zafuněla. ,,Jenže ono je to stejně jedno. Když se mu Samantha přiznala, že má přítele, byl úplně šílený! Řekl, že se má soustředit na školu a netahat se s nějakým hajzlem, a to toho kluka ani neznal!"

Tohle mě zaujalo. ,,Moment, ona měla přítele? To se ke mně ještě nedoneslo."

,,No jistě! Táta to popírá a máma to snad ani neví. Já jsem s ní o tom chtěla mluvit, ale jediné, co jsem z ní asi před měsícem vytáhla, bylo velmi nečekané a upřímně i děsivé prohlášení, že jsou partnery, i když se ještě nesetkali osobně. Komunikovali spolu přes seznamku, na kterou se Samantha přihlašovala přes školní počítač, ale ani nevím, jaká seznamka to byla. Doma to nezkoušela, protože otec neumí respektovat naše soukromí. Proto tu mám všechny ty historické romány, které mi jsou úplně u prdele. Jen za nimi schovávám lesbické porno. Dost smutné, nemyslíte?"

Nepatrně jsem přikývla. ,,No, přinejmenším to není úplně v pořádku. Poslyš, Melanie, opravdu nevíš nic víc o tom-"

,,Ne, nevím," řekla netrpělivě. Nikdy bych jí to neřekla, ale povahově mi trochu připomínala svého otce, který jí tak lezl na nervy. ,,Neřekla mi vůbec nic. Jen že si s ním už několik týdnů píše, že je do něj zamilovaná a že ho chce poznat. Moc jsem ale nevěřila, že to udělá."

Co když to ale udělala?

,,Dobře, děkuju ti, žes mi věnovala svůj čas. Pomůže to při vyšetřování."

,,Jak?" ozvala se Melanie, když jsem se natahovala ke klíči, abych odemkla. ,,Jak to může pomoct, když nemáte nejmenší tušení, kdo to je? I kdybyste se chtěli podívat na její školní počítač, nenajdete nic. Byla docela stereotypní a vždycky si stěžovala, že je v třídě furt přesazují k jiným počítačům. Patrně se bála, že jí do té konverzace bude někdo čumět, což docela chápu, ale snažím se říct, že byste museli pročesat všechny počítače, abyste se vůbec k něčemu dobrali. A stejně se vám to nepodaří, protože to já jsem Samanthu učila, že základem soukromí je anonymní okno."

Shovívavě jsem se na Melanie usmála a ještě jednou se k ní pořádně otočila. ,,Já ale neříkám, že nějaký počítač musí být jasným důkazem. Máme i jiné postupy, ale to s tebou nesmím sdílet. Každopádně udělám se svým týmem všechno proto, abychom potrestali toho, kdo má na svědomí smrt tvé sestry."

Mlčky přikývla a pohlédla na své drobné dlaně. Vypadalo to, jako že bojuje se slzami, a tak jsem tiše odemkla a vyšla na chodbu, kde nebylo ani živáčka. Pak jsem co nejtišeji docupitala ke dveřím a po cestě k autu si říkala, jestli to vůbec mělo cenu, když byly veškeré kamery opět v provozu.

** 

Vešla jsem do zasedací místnosti a rychle přeběhla k oknu, protože tu byl úplně vydýchaný vzduch. ,,Přátelé, mám nové zprávy, věnujte mi prosím pozornost."

James hlasitě zatleskal, aby upoutal pozornost ostatních a pokynul k židlím. ,,Sednout, šéfka mluví!"

Nenápadně jsem protočila oči a zapřela se dlaněmi o opěradlo židle. Už jsem chtěla mluv, když v tu chvíli vešel Thomas a usadil se na poslední volnou židli. Trochu jsem znervózněla, ale ne na tolik, abych ztratila nit.

,,Mluvila jsem s Melanie Newtonovou, o dva roky starší sestrou Samanthy, a dozvěděla se velmi důležitou informaci, že Samantha měla přítele. Konkrétně měla nápadníka na online seznamce, se kterým se podle všeho měla časem setkat tváří v tvář."

,,Moment, ona ho neznala?" zeptal se James a já jen zavrtěla hlavou. ,,Podle všeho ne."

,,V jejím telefonu jsme nenašli nic, co by naznačovalo, že měla nějaký vztah. Dopisovala si zpravidla jenom s kamarádkami a pokud vím, nikdy si nenainstalovala žádnou aplikaci v podobě online seznamky," zamračil se Thomas. 

,,Ano, to je dost pravděpodobné. Melanie řekla, že jejich otec není tolerantní, co se týče soukromí jeho dcer, takže si Samantha dávala pozor, aby se na seznamku přihlašovala pouze přes školní počítač, a ke všemu pod anonymním oknem. V tomhle směru bude problém něco zjistit, ale nemůžeme to nechat být."

Thomas přikývl. ,,Správně, to nemůžeme. Radil bych vám, abyste do školy poslala minimálně dva detektivy, kteří promluví s učiteli a prověří záznamy. Třeba mohla Samantha jednou udělat chybu."

,,No, chybu udělala bezpochyby," prohlásil James trochu sarkasticky a rozhlédl se po místnosti, načež oslovil tři detektivy, které pověřil, aby navštívili školu.   

,,Telefonní číslo je na tabuli. Domluvte si schůzku se třídní učitelkou a držte se faktů. Rozhodně neříkejte nic navíc," upozornila jsem je mírně a vytáhla z kabelky mapu, na jejíž okraje jsem přitiskla magnety, aby držela. ,,Ještě chci probrat jednu věc, vážení, která mi furt vrtá hlavou."

,,A to je...?"

Znovu jsem pohlédla na Thomase. ,,Nemáte u sebe červenou barvu?"

Ovšem že ji měl. Měl ji u sebe vždycky. S nepatrným úsměvem jsem nastavila dlaně a musela je natáhnout nad sebe, abych tu fixu zachytila. Následně jsem se otočila k mapě a zakroužkovala místa činu. 

,,Koukejte na to. Mezi Královskou mílí, kde našli Samanthu, a Writers' muzeem, kde zastřelili Tobbyho Silse, je rozdíl osmi kilometrů a Davidův dům tvoří od těchto míst stejnou vzdálenost," řekla jsem a spojila zakroužkovaná místa k sobě, takže vytvořily naprosto ukázkový trojúhelník. V místnosti nastalo na několik vteřin hrobové ticho, načež si někdo odkašlal a James řekl: ,,To je jen náhoda."

Otočila jsem se na něj. ,,Dal bys za to ruku do ohně?"