Annoying Roommate (cz)

33. I'm yours

Sally probudila sladká vůně a sluneční paprsky, které ji jemně šimraly na tvářích. Spokojeně se převalila na druhý bok a pomalu rozlepila oční víčka. Chvilku jí trvalo, než se rozkoukala. Podívala se na prázdné místo vedle sebe a zamračila se. Snad se jí celý včerejší večer jen nezdál...

Sally vstala, své vlasy sepnula do neuspořádaného drdolu a došla do koupelny, která sousedila s jejím pokojem. Byla překvapená, když spatřila svůj odraz v zrcadle. Nemohla se totiž zbavit úsměvu, který měla na tváři. Sally nad sebou zavrtěla hlavou a vyčistila si zuby.

Když vešla zpátky do pokoje, překvapením sebou škubla. Oliver seděl na její posteli a vedle něho ležel v peřinách tácek se snídaní. Sally se začaly sbíhat sliny. Řekněte mi, kdo by nechtěl jahody se smetanou jako snídani do postele? No, já si myslím!

„Sally," vydechl Oliver.

„Olivere," usmála se Sally.

„Chtěl jsem ti udělat snídani do postele, ale asi jsi vstala dřív, než jsem očekával," zachmuřeně se podrbal na zátylku.

„Děkuju. Snídani do postele si dám ráda," Sallyin úsměv se rozšířil. Oliver s úlevou přikývl a pobídl Sally, aby si sedla k němu na postel. Podal jí misku s jídlem a sám si vzal druhou se stejným obsahem. Sally se na Olivera usmála a poděkovala.

Celou dobu, kdy jedli, se na sebe dívali, usmívali se, ale ani jeden nic neřekl.

Když dojedli, Oliver odnesl nádobí zpět do kuchyně, Sally šla s ním. Když společně doskládali nádobí do myčky, tiše stáli naproti sobě.

„Sally," Oliver si odkašlal, „to, co jsi včera řekla. Pamatuješ si na to? Myslela jsi to vážně?"

Sally na nic nečekala, stoupla si na špičky a políbila ho. Oliverovi se do těla vlil pocit blaha a ihned Sally polibky oplácel. Vzal Sally kolem pasu a přitáhl si ji blíž k sobě. Těla měli pevně přitisknutá na sobě a nevnímali nic jiného než rty toho druhého. Sally mezi polibky objala Olivera kolem krku a Oliver vzal Sallyin obličej do dlaní. Odtáhli se od sebe, až když jim docházel dech.

Oliver otevřel oči, které mu teď jen a jen zářily: „Beru to jako ano." Sally se zasmála a políbila Olivera na koutek úst, pak Olivera pevně objala kolem pasu. Byla s ním tak moc šťastná! Vnímala jeho zrychlený tep a užívala si pocit, který měla, když ji Oliver hladil po vlasech.

„Musíš přiznat, že líbám líp než Nate," ušklíbl se Oliver. Sally se zasmála, ale Oliver měl vlastně pravdu. Nic proti Nateovi, ale uvědomila si, že udělala dobře, když se s ním rozešla. S Oliverem cítila všechny ty ohňostroje v podbřišku a to příjemné napětí, které mezi sebou s Oliverem měli. Kdežto s Natem necítila ani slabé škrtnutí zápalkou.

„Ehm, ehm. Nerad ruším," pan Baker vešel do místnosti zrovna ve chvíli, kdy se naše hrdličky chystaly znovu políbit, „jen si vezmu nějaké jídlo a půjdu se vyspat. Doufám, že jste tu nedělali žádný kraviny, když jsem tu nebyl." Pan Baker nečekal na jejich odpověď a raději se vytratil z místnosti. Sally s Oliverem se na sebe podívali a neubránili se smíchu.

„Co kdybych tě dnes vzal na naše první rande?" vyhrkl najednou Oliver. Sally vzhlédla a usmála se.

„To by šlo," ušklíbla se znalecky Sally, „máš nějaké požadavky na mé oblečení?"

„Ty ve všem vypadáš skvěle, Sally," Oliver ji políbil na čelo, „ale vezmi si s sebou plavky." S těmito slovy pustil Oliver Sallyinu ruku, kterou do té doby svíral ve své dlani a odešel z místnosti. Potřeboval si zařídit jeden velmi důležitý telefonát.