Zabouchla jsem školní skříňku a povzdechla si, protože jsem měla za úkol vypracovat projekt pod pojmem lež a pravda. Zrovna já, která nemá v pravdě ani ve lži jasno.
,,Ahoj spolubydlící.'' Objevil se vedle mně Enzo s tím svým věčně zářivým úsměvem. Jen jsem se pousmála a pokračovala v cestě domů. Věděla jsem, že se ke mně připojí.
,,Všimla jsis, že máš prsty jako buřtíky?'' Zvedl mojí ruku a zadíval se na mé dotyčne prsty. Ihned jsem se mu vytrhla.
,,Tak to fakt moc potěší.'' Ironicky jsem pronesla a zrychlila krok, ihned mě ale dohnal a obejmul okolo ramen.
,,Já to nemyslel zle, líbí se mi to, fakt.'' Svěřil se a já se jen uchechtla.
,,I když tvému milému se bude snubní prsten schánět pěkně blbě.'' Rozesmál se a schytal ránu do hrudi.
,,Hahaha, ty jsi tolik vtipný.'' Zakroutila jsem hlavou, ale sama se pousmála.
YOU ARE READING
Shapes
Short Story,,Miluji tvoje tvary, Holly." Sjel mě pohledem Enzo. Nechápavě jsem se na něj podívala a rozhodila rukama. ,,Tvary?" Nakrčila jsem obočí a odstoupila od něho. ,,Ano tvary." Pokrčí rameny a přistoupí ke mně, aby mě víc naštval. ,,Jsi divný, Enzo." Uš...
