,,Nikdy jsem si nevšiml, jak krásný úsměv máš, byl jsem to ale blbec! Máš překrásný úsměv a zuby jako perličky." Usmál se a já jako vždy zčervenala a usmála se ještě více.
,,Jak zvládáš to vyhození z domu?" Opatrně se zeptal a obejmul mně okolo ramen. Cítila jsem, jak pod jeho dotykem má kůže elektrizovala.
,,Nějak, dneska jsem si zbalila většinu mých věcí a matka čeká, že si je odpoledne odvezu." Špitla jsem a úsměv z tváře mi okamžitě zmizel.
,,Tak se můžeš na nějakou dobu nastěhovat ke mně. V bytu mám jeden pokoj volný a než tvé máti dojde, jakou chybu udělala, tak u mně máš otevřenou náruč!" Nabídl mi a já ho nadšeně obejmula, protože jsem už přemýšlela, jakou lavičku v parku na spaní použiju.
,,Já... Pane bože, moc děkuji!" Políbila jsem ho kamarádsky na tvář.
,,Ale to je za nic, jsi moje nejlepší kamarádka." Prohlásil a ve mně zahřál pocit doceněnosti.
,,Ty jsi také můj nejlepší kamarád a popravdě jediný." Skousla jsem si ret a vymotala se z jeho objetí.
YOU ARE READING
Shapes
Short Story,,Miluji tvoje tvary, Holly." Sjel mě pohledem Enzo. Nechápavě jsem se na něj podívala a rozhodila rukama. ,,Tvary?" Nakrčila jsem obočí a odstoupila od něho. ,,Ano tvary." Pokrčí rameny a přistoupí ke mně, aby mě víc naštval. ,,Jsi divný, Enzo." Uš...
