43

117 8 0
                                    

Seděla jsem na postely ve svém pokoji a přemýšlela jsem mezitím, co si někde venku v dálce pohrávaly blesky s ohlušujícími hromy.
Takže, teď spolu s Viktorem chodíme jako dřív.. To je dobře, ne? Tedy, myslím si, že to je fajn. Ostatně, pomohlo mi to si vzpomenout a to je hlavní. Vím, kdo jsem, kde jsem a hlavně s kým jsem. Navíc je ten typ kluka, co je milý k holkám i ve společnosti ostatních kluků. Už třikrát za týden mě pozval ven, že by jsme si spolu s jeho kámošema zakopali. Ovšem já a fotbal? Tomuhle moc velkou šanci nedávám. Ale nechci to mezi námi zase pokazit jako předtím. Užírá mě představa, že by se Viktorovi něco stalo a já o něj přišla. Tak hrozně se musel cítit.. Je mi to vážně líto.

Z mých černých myšlenek mě vytrhla máma, když vlítla do mého pokoje.
,,Alexandro! Řvala jsem na tebe!" křičela na mě.
,,Lekla jsem se, že se ti něco stalo! To už víckrát nedělej!" zamračila se a nervózně popošla.
,,Mami, buď v klidu. Jsem v pořádku, jenom jsem se zamyslela.." kulila jsem na ní vyplašeně oči.
,,Já jsem přece klidná. A přišla za tebou Jennifer.." dodala, než odešla z pokoje.

Jennifer! křičel můj mozek a nohy se automaticky daly do pohybu.
Vyběhla jsem na chodbu, seběhla schody a zastavila se těsně před vchodovými dveřmi mezi kterými stála Jenn. V ruce držela šaty, zabalené v igelitu, aby se nezašpinily.

,,Zdravíčko!" usměje se od ucha k uchu.
,,Ahoj.. Co tu děláš? A na co máš ty š-"
,,Snad víš, že se blíží ples a mě pozval Liam." vypískla a radostně si poskočila.
Ples? Ale...
,,Ehm, kde se tu vzal ples?" nechápavě jsem se zeptala, zatím co jsme šli do mého pokoje.
Jennifer se posadila na židly a hlasitě si povzdechla.
,,Jako vážně Alex? Příští pátek je školní ples a ty ještě nemáš šaty? To je snad poprvé v historii." zasmála se.
,,Pokud jsi si nevšimla, tak jsem měla výpadek paměti." šklebila jsem se.
,,No ták! To musíme napravit.."
,,Jasně, mrknu se do skříně a -"
,,Cože? Musíš mít nové šaty! Je tu nová Alex a ta chce nabalit co nejvíc kluků, no ne?" šibalsky se usmála.
Uh, Jennifer... já vlastně..

Posadila jsem se na postel a zhluboka se nadechla.
,,Chodím s Viktorem." křivě jsem se usmála a očekávala její reakci.
Její oči se pomalu roztáhly a na obličeji se jí rozlil obrovský úsměv. Vyskočila ze židle a skočila mi kolem krku. Samou radostí nás obě povalila na postel.
,,Jak dlouho jste spolu?"
,,Celý jeden týden.."
,,Kdy jsi jako plánovala oznámit mi to?!" zamračila se.
,,Noo.." mykla jsem rameny.
,,No teda! Ještě něco mi tajíš?" tázavě zvedla obočí.
,,Kromě toho, že se mi vrátila paměť.. ne." nevinně jsem se usmála.
,,Alexandro Clarková!" zakřičela a já z toho dostala záchvat smíchu..

• • •

,,Co tyhle?" vykoukla jsem z kabinky v největším obchoďáku ve městě se svátečnímy šaty a pohlédla na Jennifer.
,,Páni." vydechla. ,,Vypadají na tobě úžasně!" zatleskala.
Krajkované šaty s jemným nádechem růžové barvy.
,,Jsou pohodlný." prošla jsem se okolo velkých zrcadel a koukla na sebe.
Budou se Viktorovi líbit? Doufám, že se k sobě budeme hodit.
,,Musím říct, že ti tyhle ze všech nejvíc sluší." usmívá se Jenn.
,,Děkuji." vypláznu na ní jazyk.
,,A co boty?"
,,Mám doma ty černé na podpatku.. Vzhledem k tomu, že jsem malinká a Viktor je dost vysokej tak budou ideální." popřemýšlím.
,,Tak fajn. Make-up, vlasy a doplňky budeme řešit až doma." usměje se a vyrazí směrem k pokladně.
Koupím si tyhle krásný šaty, aby jsem na plese zářila. Hlavně pro něj..

• • •

Dorazily jsme k nám domů a zbylo nám ještě spoustu času, tak jsme se rozhodly, že po vyzkoušení šatů zavoláme klukům a zajdeme na společný oběd.

,,Nazdárek krásky." pozdravil nás Liam, když jsme vlezli k nim do auta.
,,Ahoj." pozdravily jsme s Jennifer naráz.
,,Kam to bude?" koukl Viktor do zpětného zrcátka s jemným úsměvem na rtech.
,,Do té nejlepší restaurace tady u nás!" vykřikla Jenn.
,,A to je která?" zeptal se nechápavý Liam.
Všichni tři jsme ho propíchly nenávistným pohledem.
,,Přece ta nová, kterou otevřely!" naštvaně odpoví hnědovláska.
,,Ahá, tak se na mě hned nemračte." zasměje se.
,,Budu tě muset seznámit s tím, co musíme mít společné." zašklebí se Jennifer a omotá své ruce kolem sedačky, až k Liamovo krku. Ten se pousměje a své prsty proplete s jejímy.
Viktor nastartuje a za chvilku projíždíme centrem města.

• • •

,,Tak, co si dáte mládeži?" oslovila nás starší paní, která vypadala velmi mile.
,,Dva rybízové džusy a dvě nealkoholická piva." diktuje Viktor.
,,Dobrá, za chvíli přijdu na objednávku vašeho jídla." usmála se na nás a odešla k dalším lidem, čekajícím na to, až je někdo obslouží.
,,Je to tu vážně moc hezký. Hlavně ta..-"
,,Vůně!" skočíme mu s Jenn do řeči.
,,Přesně tak. Kolik takových tajných věcí ještě máš?" uculí se.
,,Můžu ti ukázat zahradu. Je vážně krásná! Omluvíte nás na chvilku?" mrkne na nás Jennifer a už táhne Liama za ruku někam pryč.

,,Co jsi dělala celý den?" zeptá se Viktor a naváže tak konverzaci.
,,Nakupovala jsem s Jennifer šaty na ples." usměju se.
,,Vážně? Takže tam chceš jít?"
,,Už to tak vypadá. Nevidím důvod, proč by jsme tam neměli chodit."
,,My?"
,,Doufám v to, ale jestli se na to necítíš tak-"
,,Půjdu s tebou moc rád, Alex." usměje se a chytne mě za ruku, položenou na stole. Pak ji zvedne a vtiskne mi polibek nad články prstů.

Jdu na ples s Viktorem Falconerem.

Pomalu ale jistě se nám schyluje ke konci knihy a proto chci znát vaše názory. Líbila se vám tahle story a chtěli by jste třeba 2 díl? Pokud ano, rozhodně mi dejte jakkoli vědět!🙂
Připomínám svou druhou knihu Different Thoughts [CZ]
v žánru Fantasy. Samozřejmě, romantika je tam také..😁
Vote|Komm
Díky:)

Od začátku spolu✓ | OPRAVAWhere stories live. Discover now