2. Kapitola

411 19 0
                                    

Omlouvám se, že jsem těch kapitol nevydala víc, jak jsem slibovala, ale nakonec se mi to nezdálo dost dobré a trochu jsem některé věci předělala. Snad se vám to bude líbit :)


Lewis:

Druhý den jsem dorazil už připravený na testy se sportovní taškou přes rameno. Podíval jsem se na hodinky a zjistil, že už tam mám být za pár minut. Svezl jsem se výtahem o podlaží níž a rozhlédl se po místnosti. Byla to obrovská místnost připomínající tělocvičnu a posilovnu dohromady. Na zemi byly žíněnky a po pravé straně posilovací stroje. Mám dojem, že většina policajtů odsud neví, že tohle patro vůbec existuje, nebo v něm ani jednou nebyli. Šel jsem kolem žíněnek dál k Hallovi a dvěma policistům. Naskytlo se mi tak vidět po levici i šatny, sprchy a naproti střelnici. „Pořádně si to tu prohlédni, členové A-NYR by neměli být zrovna pupkáči, když budou nahánět Rebely." „Rozumím." Snažil jsem se být, co nejvíc slušný, abych si neudělal problémy hned první den, ale neseděl mi. Něco se mi na něm nelíbilo. „Tohle jsou Aaron Cohen a Felicity Foley, členi A-NYR. Budou zde jako dohled a výpomoc při tvém testování." S úsměvem jsme si podali ruce. Měl jsem smíšené pocity. Aaron byl chlap jak hora, který by mě nejspíš jedinou ránou pěstí zabil a Felicity naopak po vzhledové stránce něžná a sympatická žena, která vypadala spíš jako trenérka než policistka. „Pan Jenkins tady být nemusí?" „Pevně věří mému rozhodnutí... Běž se převléct, támhle jsou šatny," ukázal prstem k šatnám. Udělal jsem, jak řekl.

Prohlédl si mě od hlavy po paty. „Jsem rád, že jste si zapamatoval to s těmi džínami, už i takového jsme tu měli... Tvoje testování se bude skládat z pěti částí - střelba, obrana, zadržení, vytrvalost a soustředění. Myslím, že většina je jasná. První vyzkoušíme, jak střílíš, jak se bráníš a jestli zvládáš zadržení, tak jak máš. Potom si pěkně zaběháš na vytrvalost a vyzkoušíme dost neobvyklým způsobem, jestli se umíš soustředit. V akci to může stát někoho život a nemusíš to být ani ty... Začneme tou příjemnější částí," řekl a zavedl mě na střelnici. „Nemusíš být dokonalý střelec, který trefí pokaždé střed, ale musíš být alespoň slušný střelec, který trefí alespoň přibližně místo, na které míří... Pusť se do toho." Nasadil jsem si sluchátka a vzal pistoli do rukou. Ze střelby jsem moc strach neměl. Soustředil jsem se na střed a většinou jej trefil. Trochu jsem zadoufal, že to stačí. Výsledky si zapsal do papírů a vzal nás ven z místnosti. „Dobrá, vrhneme se na obranu... Respektive Aaron na tebe," řekl se škodolibým výrazem a mě přešel úsměv, který jsem se doposud snažil držet, abych se tolik nestresoval. Pohlédl jsem znovu na něj a prohlédl si ho. „Neboj, bude tě šetřit," zasmál se Hall a postrčil mě k němu na žíněnku. „První napadení zepředu, Aarone." Napadl mě, jak mu Hall řekl. Pěst mu vyletěla naproti mému obličeji! Rychle jsem se sehnul a vyhnul se tak tvrdé ráně. Udeřil druhou, opět jsem se sehnul, ale při další ráně už věděl, že udělám to samé a udeřil mě do břicha. Trochu jsem cuknul bolestí, ale snažil jsem se soustředit na Aarona, aby mě vážně omylem nezabil. Chytl mě za ramena a podkopl mi nohu, načež jsme se svalili na zem! „Dost! To moc dobré nebylo, Clarku. V takovém případě, by tě mohl Rebel zabít." „Neměl by mít přibližně stejnou váhu jako já?" zeptal jsem se naštvaně a nechal si pomoct od Aarona na nohy. „Měl, ale pro A-NYR neplatí stejná pravidla jako u jiných výcviků. Pravda, nejsme SEAL, ale ani obyčejní policajti, kteří se spokojí se základním výcvikem... Znovu!" Už jsem věděl, že jsem rychlejší než on a rozhodl jsem se to využít. Opět na mě vyrazil první pěstí a já uhnul. Pokusil se podruhé a já zase uhnul. Potom do mě silně strčil, ale tentokrát jsem nemínil prohrát. Při sednutí jsem udělal kotoul dozadu a hned se z něj pomocí rukou zvedl na nohy. Chtěl mě opět udeřit, ale já jeho ruku chytil, trhl jsem s ní, čímž jsem ho málem shodil a stočil mu ji za záda. Tlačením jsem ho donutil lehnout na zem a kolenem jsem mu přitlačil na záda, aby najednou ještě nevstal. „Nebudu lhát, nevěřím svým očím." Opět si něco zapsal.

NYRKde žijí příběhy. Začni objevovat