,,Tak Jamie, řekni mi něco o sobě" Jerome se mu podívá přímo do jeho modrých očí a čeká na odpověď.
,,Nesmím mluvit jinak mě zničí" chlapec mluvil velmi rychle a celý se třásl ,,on, ten druhý, udělal strašnou věc." Vykulý vyděšeně oči. ,,Takže si schizofrenik" konstatuje klidně Jerome a při tom kouká na jeho inetifikační číslo, kterým je 4232. Podle těchto čísel volala ochranka na pacienty. Každý má totiž vlastní čtyř místné číslo. ,,Buď v klidu, bráško, mě sem dali jen protože mám lepší smysl pro humor." Mrknul Jerome na Jamieho. ,,2791" zavolá jeden ošetřovatel a Jerome se s úsměvem zvedá ,,tak zítra, drž mi místo bráško." Prohodí a odchází zase do své cely.
Za nedlouho přichází doktorka Adamsová. ,,Ahoj, tak jak se cítíte?" Usměje se a posadí se proti Jeromovi. V místnosti je hrobové ticho. ,,Zatím asi nejlíp za tu dobu, co tu jsem. Už se ne cítím tak osaměle." Usměje se ,,hm, jsem ráda, že to má pozitivní výsledky, zítra vás pustíme už na delší dobu." Dodá lékařka. ,,Děkuji doktorko, za to či co pro mě děláte, vážně" usměje se Jerome vřele. ,,To vůbec nestojí za řeč, jsem ráda, že děláš pokroky" mrkne a pohladí Jeroma na levé ruce. ,,No jdu zařadit tvoje spisy, měj se pěkně." Postaví se a opráší si imaginární prach ze šatů. Když odejde Jerome se položí do nepříliš pohodlné postele. Začne si pobrukovat melodii jedné chytlavé písničky.
-Omlouvám se za kratší část :)))
ESTÁS LEYENDO
Cold Heart
Fanfic,,Nějaká poslední slova?" Zeptal se strážný a Hillary ve vyronil úsměv na tváři. ,,Systém vždy selže, myslíte si, že ho zastavíte?" Začala se hlasitě smát. ,,Ne, ne." Místností se přestal rozhléhat smích. Mladá dívka ležela bez známek života na bílé...
