Dojeli jsme domů a já si šla hned oblečení vyskládat na postel. Vše jsem si začala skládat. Když jsem dobalila oblečení měla jsem už jen jeden kufr. Ten jsem ale nepotřebovala. Do kabelky jsem si dala iPhone, MacBook nabíječky, sluchátka, peněženku. Lucy jsem řekla ať mi to všechno snese dolu a Sam ať mi udělá večeři. Letime zítra v pět. Soukromím s nějakou hvězdou nebo co. Vzpomela jsem si že ještě potřebuju na insta přidat fotku ze dneška. Šla jsem si pro mobil, který když jsem vytahovala z kabelky pípnul. Koukla jsem se a zjistila že mi někdo napsal správu. A ten někdo byl Justin! Pořád nechápu proč si píše se mnou. Odemkla jsem si mobil a podívala se co píše.
Justin: Ahoj Kate. Potřebuju se tě na něco zeptat.
Kate:Ahoj Justine. Na co se chceš zeptat?
Justin: Jak se jmenuješ celým jménem?
Kate: Katelin Langford. Proč?
Justin: Mám pro tebe skvělou a ještě víc skvelejší správu. Jakou chceš slyšet dřív?
Kate: Tu skvělou.
Justin: Takže.....ta skvělá je že letíme letadlem spolu a ta ještě skvělejší je že bydlíš hned ve vile vedle mě!
Kate: To je super. Už budu mít v Rusku jednoho kamaráda. Jsme kamarádi že?
Justin: Jsme ti nejlepší kamarádi
Justin: Vadilo by ti kdybych přijel?
Kate: Jak jako přijel?
Justin: Teď hned.
Kate: Justine skoro se neznáme.
Justin: Ni právě! Musíme se nějak poznat.
Kate: Ok
Napsala jsem mu adresu a šla přidat fotku na insta. A první kdo ji dal like byl Justin. Jsem strašně ráda že budeme bydlet hned vedle něho.
Běžela jsem se nahorů trochu upravit a asi po deseti minutách jsem šla zase dolů. Dojedla jsem a Sam to uklidila. Najednou zvonil zvonek a já jak blázen letěla přes celý dům jako blesk. Otevřela jsem a stal tam Justin. Je opravdu moc pěkný.
Já: Ahoj
Justin: Ahoj
Uhla jsem na stranu aby Juss mohl projít a pak zavřela.
Justin: Nevadí že jsem přišel. Doma jsem se nudil a pak jsem si vzpoměl na tebe a tak mě napadlo že bych přišel.
Já: Jasně že mi to nevadí. Jdem ke mě do pokoje?
Justin: Jasně.
Šli jsme po schodech nahoru a potkali Sam a Lucy jak se spolu baví a smějí se. Jakmile mě uviděla Sam přestal se smát a když Lucy zjistila že jsem tu tak se na nás otočili.
L+S: Promiňte, už se to nestane.
Já: Ne to je v pohodě jestli mate teď čas tak si klidně povídejte. Klidně si běžte třeba na nákupu nebo so kavárny. Stejně zítra letíme tak si dejte pauzu už teď.
Podívali se na sebe a pak zpět na nás. Usmali se a pak odběhli do jejich pokoje. "Pojď" řekla jsem Justinovi. Přešli jsme do pokoje a já zamkla. Justin zvedl jedno obočí na náznak toho že nechápe proč zamykám.
Já: Nechci aby si máma něco myslela.
Justin jen kývl hlavou jakože to chápe. Sedla jsem si na postel a poklepala na místo vedle sebe. Justin to pochopil a sedl si vedle mě.
Já: Tak...co chceš dělat.
Justin: No rád bych se o tobě něco dozvěděl.
Já: A pak mi něco reknes ty Jo?
Justin: Jestli chceš.
Já: Jasně že chci. Takže jak se jmenuju víš. Je mi 18. Mám mámu i tátu, ale žádnou sestru. Měla jsem dobrou kamarádku ale ta se vyspala s mím ex. Mám všechno ale jediný co bych chtěla je aspoň jeden kamarád.
Začali mi padat slzy. Justin si toho všiml a hned mě pevně obejmul. Začala jsem brečet ještě víc. Justin si lehl a moji hlavu si dal na jeho hruď. Byla jsem moc unavená z toho brečení. Myslím ze jsem se asi po 15 minutách trochu sklidila a hned usla.
RÁNO
Když jsem se probidila protáhla jsem se a vstala z postele šla FO koupelny a tam se zděsila. Dala jsem si sprchu a pak se jen lehce nalíčila. Udělala jsem si drdol a vzala si legíny a volné triko. Když jsem se vrátila do pokoje sedel Juss na mé postely a popíjel kafe.
Justin: Dobré ráno. Udělal jsem ti kafe. Doufám že piješ kafe.
Já: Dobré a děkuji kafe piju.
Usmála jsem se Juss mi podával kafe. Vzala jsem si ho a sedla si vedle něj ne postel.
Justin: To co jsi říkala včera je hloupost Kate. Máš mě a ty dvě holky co tu včera byli na chodbě vypadali jako tvoje kamarádky. A já tě klidně s někým seznámím. Mám spostu skvělích přátel.
Nevím proč ale hrozně moc jsem ho chtěla obejmout. Položila jsem svoje kafe na stůl.
Já: Polož to kafe.
Justin: Proč?
Já: Protože nechceš aby skončilo na tvém triku.
Nechápal to ale i tak ho odložil. V momentě kdy odložil kafe jsem se posunula k němu a pevné ho objala. Nejdřív byl zaskočený tím co jsem udělala, ale pak mi objetí opětoval.
Já: Děkuji Justine.
Justin: Za co Kate?
Já: Za to že tu jsi. Můžeš klidně jet někam s kamarády. Nebo s celebritami a slavnými lidmi, ale ty jsi tu teď se mnou.
Justin: Jsem tu, protože di myslím že jsi skvělá. A dost mě zaskočilo to když jsi řekla že nikoho nemáš, protože máš.
Já: A koho?
Odtáhla jsem se od něj. Podívala jsem se tázavě, protože jsem opravdu nevěděla.
Justin: Mě Kate. Jestli o mě teda stojiš?
Jakmile skončil větu tak silně jsem ho obejmula že neudržel rovnováhu a najednou ležel v posteli a já ne něm a objímala ho. Jakmile jsem se Odtáhla lehla jsem si vedle něj a koukala mu do očí. Úplně jsem se v těch krásně čokoládových očích topila.
Já: Promiň.
Řekla jsem a do tváří se mi nahrnula červená. Sklopila jsem pohled. Najednou jsem ale ucítila na bradě palec a ukazováček. Juss mi zvedl hlavu.
Justin: Jsi moc pěkná, když se červenáš.
Já jen znovu sklopila pohled.
Justin: No taaaak. Dej tu hlavu rovně.
Já: Měli bychom se jít na snídat.
Chytla jsem Jusse za ruku a táhla ho z pokoje.
Dole ale byla máma. Trochu problém. Není to ale nic, co bych nezvládla. Táhla jsem Jusse do kuchyně, kde na barové židli seděla mamka.
Já: Dobré ráno mami.
M: Kdo je to?
Já: To je Justin. Je to jen kamarád.
Justin se uchechtl. Já se na něj otočila a nechápala o čem mluví.
Juss se ke mě nahnul a pošeptal mi do uch: "Kate jestli jsem jen kamarád tak mi pusť ruku."
Začal se smát a já ho praštila do hrudi.
Já: No tak mi jdeme nahorů.
M: Dobře, ale za 15 minut jedem Kate!
Já: neboj
Vyšli jsme schody a hned šli do mého pokoje. Zase jsem zamkla.
Juss: Proč furt zamikáš?
Ja: Nechci aby si máma něco myslela.
Juss: Nechci nic říkat Kate, ale podle toho jak koukala, když jsi mě držela za tu ruku bych řekl, že už si něco myslí.
Já: Promiň
Juss: Za co?
Já: Že jsem tě dole držela za ruku.
Juss si sedl na postel s mě stáhl k sobě na klín.
Juss: Kate mě to nevadí. Ale už se prosím přestaň omlouvat.
Já: Promiň Jussy.
Juss: Jak jsi mi to řekla?
Já: Jussy. Nelíbí se ti to?
Juss: Je to hezký.
Já: Kdyby nebylo tak ti tak neříkám.
Usmal se a obejmul mě. Já mu objetí opětovala a usmívala se u toho jak debil. Jsem tak šťastná že jsem narazila zrovna do Jusse.
