Wafieair- začátek (Avengers)

Kapitola pátá

"Caroline? Musíš se teď uklidnit nebo tu vyvoláš tornádo,"

promluvila myšlenkově ke mně Wanda, když jsme se plížily spolu tmavými opuštěnými chodbami tajné organizace, co mi zničila dětství. Ano, byla to Hydra a momentálně jsme byly na její dlouho nepoužívané základně. Vypadalo to tu přesně jako v té vzpomínce akorát zchátralejší, strašidelnější, opuštěnější a jak po výbuchu. Fury dvakrát nebyl nadšený z mého návrhu, ale mezitím co se připravovali na útok proti té druhé starší tajné organizaci, já s Wandou, Pietrem a Bartonem jsme prohledávali chodby opuštěné základny Hydry, abych něco o sobě konečně našla.

"Neboj, už mám praxi od té nejlepší," ušklíbla jsem se.

"Wando? Doktorko Fundreamone? Něco jsme našli, východní křídlo, pátá chodba a hned první dveře. Měly byste se ale na to připravit, není to dvakrát hezké," vyrušil nás Bartonův hlas z vysílačky, kterou měla Wanda a já připevněnou na uchu. S Wandou jsme na sebe kývly a vydaly se směrem k daným souřadnicím.

"Připomíná ti to tu něco?" zeptala se zvědavě.

"Ano, ale jenom ze vzpomínky. Z mé hlavy to není, jako že bych si pamatovala svůj pobyt tady," zamyslela jsem se a taky zpozorněla. "Odkdy si tykáme?"

"No....promiň, jestli ti to vadí, myslela jsem, že by bylo dobré si začít tykat a-"

"V pohodě, Caroline," natáhla jsem k ní ruku a ona ji úlevně stiskla.

"Wanda," usmála se.

"S vámi všemi je opravdu blázinec a to jsem u vás teprve týden," zasmála jsem se.

"Zvykneš si. Je to na denním pořádku," mávla rukou a vešly jsme do dveří, kde jsme narazily na Pietra s Batonem.

"Co tu máme?" rozhlédla jsem se.

"Být vámi, bych se moc nedíval, bude to vypadat....šokovaně," varoval mě Barton, ale to mě pobídlo dál, abych se podívala do jakési stáze v podobě a velikosti na člověka s průhledným sklem. Nechápavě jsem se podívala na muže v bezvědomí v ní zhruba stejně starý jak Rogers s tmavými vlasy, mírným strništěm a kovovou pravou rukou.

"A co má být s ním?" otočila jsem se na ostatní. Wanda přišla blíže a překvapeně pohlédla blíže do stáze.

"Ty ho neznáš? To je Bucky Barnes neboli Winter Soldier," vydechla.

"Ne, nic mi to neříká....ani zdaleka se nepodobá tomu muži ve vzpomínkách, jen...nedává mi smysl, jaktože je zamrzlý,"

"Hydra ho využila stejně jako vás, doktorko. Stal se z něho doslova vraždící voják poslouchající pouze Hydru," oznámil Barton.

"Byl to nejlepší přítel Kapitána," dodal Pietro. Další rozhovor mezi Wandou, Pietrem a Bartonem jsem vnímala jen napůl, třebaže mě zaujala jiná stáze ukrývající se tak 2 metry od nás. Byla sotva postřehnutelná a já k ní přišla blíže.

"Nejde ho rozmrazit?" navrhla Wanda.

"Nevíme, jestli stále není pod vlivem Hydry," namítl Barton.

"A takové šoky nejsou zdravé, kdyby náhle procitl," doplnil Pietro.

Opatrně jsem se podívala do stáze, ale namražené sklo mi bránilo ve výhledu.

"Já bych ho dokázala nějak ovlivnit a pokud jde o zdraví, máme tu přeci doktorku. Udělejme Stevovi radost, vždyť po svém příteli pátrá řádku let," přemlouvala dál Wanda.

Rukávem od bundy jsem setřela pomalu námrazu a začaly se mi objevovat obrysy postavy ležící v ní.

"Wando, možná bych kdykoliv podpořil tvůj nápad, ale teď to opravdu nejde," rozmlouval Pietro.