Únos

Část 46

Přijeli jsme domů a už se stmívalo. Mike vylezl z okna a otevřel nám dveře. Já jsem vylezla a běžela na druhou stranu k Iss. Otevřela jsem dveře a pomohla jí až domů.
Mike rozsvítil všechna světla a zatáhl závěsy a rolety. „Proč to zatahuješ?" zeptala jsem se udýchaně.
„Kdyby nás vyjel hledat" řekl „je schopný nás tady najít."
Vlekla jsem Iss do ložnice. Posadila jsem jí na postel a začala jí svlékat roztrhané oblečení. „Miku prosím dodes mi nějakou vodu a jídlo!" zakřičela jsem.
Odběhla jsem do koupelny a namočila ručník. Otírala jsem jí špinavé šmouhy na těle a oděrky, škrábance. Mike přišel s flaškou vody a s jabkem, pečivem a jogurt. „Snad to bude stačit. Jak mám pomoct zlato?" řekl mi ustaraně. Pojmenování mě zarazilo, ale usmála jsem se „máme nějaké obvazy?" zeptala jsem se.
„Jdu se po nich podívat. Ve skříni je nějaké oblečení."
Když odešel, podívala jsem se na Iss. Vypadala tak hrozně. Pohladila jsem jí, dala jí napít a podala jí pečivo. Odběhla jsem ke skříni. Vzala jsem nějaké tričko a teplé tepláky. Neudržela ani tu housku v ruce. Seděla tam nahá a bylo vidět jak moc je slabá. Přiběhla jsem k ní. Oblékala jí tričko. Dala jí napít. A oblékla jí tepláky. Vzala jsem si jí do náručí a postavila jí na nohy. Obešly jsme postel a já jsem jí položila. Opřela jsem jí o rám postele a nakrmila jí. Dala jí zase napít a dál krmila. Mike přišel s obvazy. Hned jsem jí obvázala zápěstí, nohy a ruce. Když jsem skončila se vším tímhle, řekla jsem jí ať si lehne. Sebrala poslední síly a lehla si. Přikryla jsem jí, postavila na stolek vodu a zbytky jídla. Pohladila jsem jí a počkala než usne. Mluvila jsem na ní, omlouvala se a říkala jsem, že teď už bude všechno dobrý.
Když jsem šla do obýváku, Mike telefonoval nejspíš s Michaelem. Celkem křičel. Stál u okna, přišla jsem k němu a objala ho. „Pššt." řekla jsem.
„Musim končit. Dneska už nepřijedu. Zavolám zejtra" řekl do telefonu.
Z druhé strany se ozval křik. „Neřvi na mě do hajzlu!" zakřičel.
Jakmile dokončil větu tak zavěsil. Potom se na mě podíval, obejmul mě. „Promiň jestli jsem moc křičel."
„V pohodě." řekla jsem a obejmula ho ještě víc. „Ell?" zeptal se.
„Ano?"
„Asi tě miluju." řekl nejistě. Nepatrně jsem se usmála „I já tebe."
V tom se ozvala Iss. Křičela. Běžela jsem za ní. „Dobře budu hodná. Ano. Nech mě už být!" křičela stále dokola. „Pšš, pšš. Všechno je dobrý" hladila jsem jí po vlasech. Zhasla jsem všechna světla v pokoji. A když se zdála být klidná, odešla jsem. V obýváku už taky byla tma, jen svíčka hořela. „Jdeš si sednout zamnou princezno?" řekl. Šla jsem za ním. Lehla si vedle něj a začali jsme si povídat. Usnula jsem po chvilce.
Spala jsem tak krátce, nebo mi to tak aspoň přišlo. Mike spal semnou, ale oba nás vzbudil zvuk auta. „Doprdele!" zakřičel a vyletěl z pohovky. Vzal mě rychle za ruku a běželi jsme někam. Nejspíš do sklepa. „Co se děje?!" zakřičela jsem zděšeně. „Michael! Donesu sem Iss. Nerozsvěcejte tady a pokud možno nedělejte žádný hluk!" zakřičel a odběhl.
Po chvíli přinesl Iss. Pokožil jí vedle mě „Zvládni to tady. Miluju tě" běžel nahoru kde už byl slyšet křik.