M&M One Shots [FF Marcus&Martinus CZ]

Got! I'll be daddy! [Marcus]

~Nezapomínáme respektovat křížky!!! {✖✖✖} Hlavně ty, Jančo 😂 Děkujeme za pochopení 😘~

,,Tess, já tam vážně nechci jít," snažila jsem se vymanit ze sevření mé nejlepší kamarádky, které se podařilo dotáhnout mě až před dům Gunnarsenových, kde byla jejich dnešní párty právě v tom nejlepším.

,,Sakra Viktorie!" pleskla se Tess do čela a konečně pustila mou ruku. ,,Ber to takhle, konečně dostaneš možnost popovídat si s Marcusem."

,,Jo, jako bych měla odvahu mu to všechno jen tak  říct," povzdechla jsem si.

,,Viki, vidí to všichni kromě vás dvou. Hodíte se k sobě. Ty se mu líbíš, on se ti líbí, tak proč to nějak zbytečně řešit?" zavrtěla hlavou.

,,Protože jsme se vždycky bavili jenom jako kamarádi. Nevím, jestli by mělo smysl zkoušet do toho zamotat něco víc," ignorovala jsem okolní lidi , kteří nás zdravili a dál se s Tess prodírala do domu.

,,Viki, prosím tě, aspoň zkus naznačit, že bys chtěla něco víc, ano?" chytla mě za ramena a zadívala se mi přímo do očí.

,,Zkusím to," protočila jsem očima. Stejně na kluka jako je Marcus nemám, i kdybych se na hlavu stavěla.

Procházela jsem kolem stolu s občerstvením a sem tam si vzala nějakou tu tyčinku a napila se jablečného džusu. Tess mi někde zmizela s Martinusem a já se tu celkem nudila.

,,Páni, sluší ti to," ozvalo se za mnou. Jako bych vzrostla do země. Na pokožce mi naskočila husí kůže. Vážně mi řekl, že mi to sluší? I když mám na sobě jen obyčejné letní kraťasy a tílko?

,,Uhm, díky," otočila jsem se a nasadila nějaký slušný úsměv. Snažila jsem se, aby na mě nebyla rozpoznat nervozita, ale asi se mi to moc nedařilo.

,,No, zatančíš si se mnou?" natáhl ke mně ruku. Jako na povel začal hrát nějaký ploužák. Němě jsem přikývla a přijala jeho nabízenou dlaň. Když se naše pokožky o sebe navzájem otřely, prošla mnou menší dávka elektřiny. Pohlédla jsem Marcusovi do očí. S neutrálním výrazem mě pozoroval a pak se přece jen lehce usmál.

,,Jak dlouho se my dva vlastně známe?" zeptal se, když mě dovlekl až do obýváku, který dnes sloužil jako taneční parket a obmotal mi ruce kolem pasu. Lehce jsem se zachvěla a autimaticky mu hodila ruce za krk.

,,No, od prváků," pokrčila jsem rameny a pohledem se dál vpíjela do jeho temně hnědých očí.

Přikývl. Chvíli mezi námi panovalo naprosté ticho. Pak se přece jen ozval. ,,Víš, Viktorie, j-já... Je tu něco, co ti chci říct už delší dobu, ale ještě jsem se k tomu neodhodlal. Nebudu lhát. Líbila ses mi už od prvního momentu, pak nás učitelka dala do dvojice na ten projekt do angliny a já tak zjistil, že jsi i milá, příjemná a zábavná. A pak jsme se spolu začali bavit jako dobří přátelé a já... prostě..."

Přestal se pohupovat, chytl mě za ruku a táhl ke schodišti. Už několikrát jsem u nich byla, tak mi bylo hned jasné, že mě táhne do svého pokoje.

Zavřel za sebou dveře, na které mě následné přitlačil. Mé oči vyhledaly ty jeho. Pěknou chvíli jsme se navzájem vpíjeli do panenek toho druhého. Pak lehce pootevřel rty a vypustil z nech něco, o čem jsem poslední dobu jen snila. ,,Miluji tě."