Jen mi ubližuješ Lupine! [Pozastaveno]

Spojil jejich rty

POHLED SARY:
Je to skoro měsíc, od posledního napadení a blíží se úplněk... ano už zase. Sblížila jsem se s Robinem, ale pořád nevím koho miluju je to ubíjející... navíc byla zase párty, asi by se člověk divil, ale užila jsem si to... od doby kdy mi Robi ukázal cestu zase vidím štěstí.

POHLED TŘETÍ OSOBY:
Otevřela okno a nechala jím vletět černou sovu. Ta se zabydlela v její posteli a upustila přeložený kus papíru. Sara k němu přistoupila a rozložila ho.
Sejdeme se za deset minut tam, kde jsme se poprvé setkali... teda pokud už chceš být pořád jen dokonalá a šťastná.
R.

Párkrát si dopis přečetla, snad i odzadu, než se rázným krokem vydala na určené místo.
Procházela chladným hradem a přemýšlela nad významem dopisu.
Najednou jí něco zachytilo ruku a ona se tím směrem chtě, nechtě otočila.
Pohled se jí setkal s jantarovýma očima mladého profesora.
,,Remusi?..."
,,Sar, co se s tebou děje?" Řekl rázně.
Dívka se nechápavě otřásla
,, jsem v pohodě" zavrčela
,,ne, to nejsi. Ten kluk... něco s tebou dělá. Nejsi taková jako dřív. Nevěř mu."
,,kdo si myslíš, že jsi?! Takhle odsuzovat. Co ti vadí? To, že jsem konečně šťastná?" Mladíka vyděsila tahle reakce.
,,Jsem tvůj kamarád a proto se bojím" šeptl
,,tak proč mi to nepřeješ?..." vzlykla.
Mladík jí chtěl utěšit, ale než se stačil jen pohnout strhla si řetízek, hodila ho po něm a utekla ven na pozemky.
Jen sklonil hlavu a snažil se zabránit slzám
,, proč se mi vzdaluješ"

Dívka s promočenými tvářemi doběhla na předem určené místo.
V slzách dopadla na zem a přitáhla si kolena k hrudi.
Její vzlyky pročesávaly krajinu. Proč zrovna ona musela trpět.
Nově příchozí si k ní přisedl a začal ji hladit po vlasech.
,,ššš... všechno už od teď bude v pořádku"
Dívka ho naléhavě objala
,,R-Remus mi,-"
,,-,už ho nech být" opětoval objetí
,,všechno bude tak jak má být" hlesl neslyšně, poté jí setřel slzy a mile se usmál.
,, něco pro tebe mám." Sara se mu podívala do očí
,,Pojď, ukážu ti to" nabídl jí ruku.
Přijala a vydali se k hradu.

MEZITÍM
,,myslím to vážně Mary." Zamručel Remus
,,ale, ale snad se nám naše štěně nezakoukalo do papouška"
,,jasně, že né... počkat. CO?!.."
Blondýnka vyprskla smíchy
,,jste oba děsně roztomilí"
,,a i kdybych jí miloval ona mě ne... a navíc,-" blondýnka ho přerušila
,,Tak už se oba přestaňte litovat! Koukej se sebrat a všechno jí říct, než to udělá někdo jiný!" praštila pěstmi do stolu.

V tu chvíli do velké síně vešla černovlasá dívka s pěkným chlapcem.
,, proč jdeme sem?" Zeptala se
,,proto" vytáhl z kapsy černý řetízek s malým orlem a zapnul jí ho.
Jen se dívali navzájem do očí a nevnímali pohledy všech v místnosti.
,, a proto" vzal ji za bradu a spojil jejich rty. Saru zaplavila vlna štěstí.
Avšak stejná vlna zasáhla bolestně mladého profesora
Jeho oči zkalněly. Začal se třást.
,,Reme?"zeptala se Marlene
,,Promiň, není mi dobře" zamumlal, vydal se směrem ze síně a blondýnka hned za ním.
Modré oči Sary se při pohledu na ně na moment změnily na původní barvu a hned zase zpátky.

Děkuji ti za pomoc. Už mám třetího... nebude dlouho trvat a dokončím co je dávno započato.
Čas ti nezbývá. PROHRÁVÁŠ
Za posledním slovem následoval chladný smích. Černovlásce se podlamovala kolena
,,Reme" šeptla neslyšně.
----------------------------------------------

,,Reme!Co se děje?"zavolala Mary
Mladíkův krok byl nestabilní a zrychleně dýchal.
,,N-nevím, najenou je mi nějak ..."
Klesl k zemi a zavzdychal
,,Remusi!No tak co ti je?" křičela blondýnka
,, Pomozte prosím!!"rozhlížela se kolem
,,černý fénix... kniha na mém stole...a  argh!!! "Vykřik bolestí. podal jí Sařin přívěsek.
,,vy to zvládnete" usmál se
Jeho oči se obrátili v sloup a ticho rušili jen tiché dívčí vzlyky.
______________________________________
Teď má alespoň tu knihu, už alespoň tuší.

Další kapitola bude úryvek z "té knihy" a ta další zase příběhová.

Jinak co si o tom myslíte?
Co je Robin zač?
Zachrání se?

Zatím pa pa pa
Vaše Remy