Japonské Legendy A Další

Gloomy Sunday

Některé známé písně mají velmi podivnou historii, daleko podivnější, než jsou jejich texty, ale málokterá je spojena s tak tragickým příběhem jako Glloomy Sunday.

Maďarský skladatel Reszó Seréss ji napsal v Paříži, jedné deštivé neděle v prosinci 1932, den poté, co se s nim rozešla snoubenka. Seréss v hluboké depresi rozjímal o pochmurné neděli, když mu v mysli náhle zazněla smutná, stále se vracející melodie. Slova, která potom napsal, vyprávějí skličující příběh muže, kterému zemřela milenka a on pomýšlí na sebevraždu, po které by se s ní mohl znovu setkat.

První nakladatelé, jimž byla Gloomy Sunday nabídnuta, skladbu odmítli se slovy, že je příliš melancholická. Jeden z nich byl přímo přesvědčen, že by nikdy neměla spatřit světlo světa.

Ukázalo se, že měl velmi prozíravý názor, neboť jakmile se píseň dočkala vydání, její neskonale smutná nálada brzy získala pochmurnou pověst, že mnoho lidí dovedla k sebevraždě.

První známý případ se odehrál na jaře roku 1933, když jeden mladík v budapešťské kavárně požádal orchestr, aby zahrál Gloomy Sunday. Jakmile skladba dozněla, odešel hned domů a tam se zastřelil.

K obětem Gloomy Sunday se zařadili i pěvci, kteří ji začlenili do svého repertoáru.

Jednou zazněla truchlivá melodie z jednoho londýnského bytu. Když sousedé vylomili dveře, našli na podlaze mrtvou mladou ženu a gramofon vedle ní hrál stále fatální píseň. Koncem 30. let vyvolala Gloomy Sunday takové veřejné znepokojení, že maďarská vláda zamezila jejímu hraní na veřejnosti. Mnoho rozhlasových stanic včetně BBC uvažovalo o jejím zákazu (odmítlo ji hrát i mnoho lokálních stanic v USA) a některé rodiny sebevrahů, kteří odešli ze světa v souvislosti s pochmurnou písní (celkem jich bylo přes 200), neúspěšně usilovaly o její naprostý zákaz.

Anglický text Gloomy Sunday napsal Sam Lewis a roku 1941 vyšla deska, na níž ji nazpívala Billie Holliday. Pak už ale proslulá píseň ustupovala do pozadí: s příchodem druhé světové války se vyrojilo mnohem více dramatických událostí poutajících pozornost veřejnosti. Právě tak se přerušilo i její škodlivé působení.

Jak si vysvětlit zneklidňující účinek této tajemné písně? Jak říká Tane Jackson v magazínu The Unknown, Seréssovi se zřejmě podařilo vyjádřit vlastní hluboký zármutek tak zdařile, že posluchačům, kteří prožívali podobné hoře, píseň jejich prožitky ještě znásobila a přiměla je uniknout žalu sebevraždou. Tato emotivní představa není tak nepravděpodobná, jak by se mohlo zdát. David Tame v studii The Secret Power of Music ukazuje, že hudba může mít velmi otřesný vliv, způsobuje stres, ovlivňuje srdeční tep, trávení a další metabolické procesy, a právě tak i EMOcionální a duševní stavy.

Snad nejbolestněji Gloomy Sunday zasáhla dvě osoby, které ji přivedly na svět. Skladatel Reszó Seréss už nedokázal napsat další úspšnou píseň a roku 1968 skočil z okna a dívku, která ho před lety opustila, našli mrtvou s listem papíru, na nějž napsala slova ,,Gloomy Sunday".

Některé písně, podobně jako tato, jakoby vznikly spíš v rovině podvědomí než vědomí. Italskému Skladateli Giuseppu Tartinimu se jedné noci zdálo, že mu ďábel hraje na housle skvělou melodii.

Když se Tartini probudil, pokusil se melodii zapsat, a i když tvrdil, že se jeho skladba snu zdaleka nevyrovná, stala se jeho nejznámějším dílem s názvem "Trillo del Diavolo"(Ďáblův Trylek).

Ray Coleman v knize Yesterday and Today uvádí podobnou příhodu, kdy nápěv, který se stal jednou z nejhranějších světových písní, jeho skladatel uslyšel ve snu pozdního rána roku 1963. Skladatel se jmenoval Paul McCartney a píseň dostala název "Yesterday".