26

4.7K 167 11
                                    

Potřebovala jsem radu, takže jsem zapnula noťas a doufala, že narazím na Debb. A taky že jo! Napsala jsem jí ať jde okamžitě na skype, že s ní potřebuji nutně mluvit.

"Ahoj zlato, tak jaký je New York? Koupila jsi mi už nějaký pěkný suvenýr? A jak se mám můj Harrýsek?" vyklopila na mě hned, že jsem se nestihla ani nadechnout. No jo, celá Debbie, je stejně praštěná jako já, proto ji mám tak strašně ráda. "Ahoooj! New York je úžasný! Sice jsem si ho ještě moc neužila, ale je to tady nádherný! Bohužel jsem ještě neměla možnost, mrknout se po obchodech, takže pro tebe zatím nic nemám a Harrold? Pořád stejně perverzní," smála jsem se.
"To je novinka, tak ho pozdravuj a můžeš mi prosím tě vysvětlit, co mezi tebou a Zaynem vlastně je?" smála se.
"Slib mi, že to nikomu neřekneš!"
"Samozřejmě!"
"Dobře," podrobně jsem jí vyklopila to, že se Zaynem chodím jenom pro okolí, ale že se do toho začínávám zamotávat a potřebuji poradit.
"No Emmo, pěkně v tom lítáš," vylezlo z ní, po mém pětiminutovém monologu.
"Jak to myslíš?"
"Miluješ ho!" usmívala se. Tenhle její pohled moc dobře znám a přímo ho nesnáším!
"C-co? Ne to ne, já jenom že-" koktala se a snažila se říct, něco inteligentního.
"Emmo, poznám to, jste úplně stejní, jenom si to nechceš přiznat a navíc, fakt se k sobě hodíte!" usmívala se.

"Ale já ho nemiluju prosím tě, fajn musím uznat, že škaredý není a že mi jeho pozornost taky nevadí, ale…" Co to tady plácám?

"Vidíš? Prostě v tom lítáš!" povzdychla jsem si. "Měla bys mu to říct Emmo!"
"Říct? Seš normální? V-vždyť ani není co říct."
"Vsadím se, že je na tom stejně jako ty, ale jenom ty si myslíš, že to hraje." Debbie…můj psycholog.
"Myslíš?"
"Jo, měl by to vědět Em," povzbudivě se na mě usmála.
"Kdo by měl vědět co?" ozvalo se zamnou. Strašně jsem se lekla a rychle zaklapla notebook.
"Ale nic, j-jenom mi volala Debbie a řešili jsme něco... o... Harrym!" Bože, Emmo! Tomuhle ani on neuvěří!!
"Dobře," usmál se a pustil si televizi. Dobře no, asi jsem ho přecenila. Jo a mimochodem, byl jenom v teplácích! Opět jsem měla dokonalý výhled na jeho tělo! To mi v této situaci, ale vůbec nepomáhalo!
"Zase obdivuješ moje tetování co?" smál se.
"No… jo, máš jich celkem dost." Já bych si pleskla fakt!
"Mám jich možná trochu víc, ale na Hazzu nemám."
"To asi ne," snažila jsem se na něho nedívat! Teď jsem si vzpomněla na Perrie. Mohla bych se ho na ni nenápadně zeptat, takže jsem si přisedla.

"Co dávají?" Trapnější otázku nemáš Emmo??!
"Zprávy." Teď jsem si připadala jako úplnej idiot!
"Aha… ehm Zayne?" Jo, jsem nenápadná jako sněhulák v létě…
"No?" podíval se na mě a já se ztrácela v jeho dokonalých očích.
"Já vím, nic mi do toho není, ale…"
"Chceš vědět, proč jsem se rozešel s Perrie, že jo?" Oukej, tak to bylo trapný.
"No… jo, ale jestli o tom nechceš mluvit, tak…"
"Ne, to je dobrý, podvedla mě a myslím si, že ne jednou. Byla se mnou jenom kvůli slávě, díky tomu, že jsem z One Direction, se o ní začalo víc mluvit, tudíž i o jejich skupině, takže mě vlastně jenom využívala," řekl a při vzpomínce na to celý posmutněl. Jsem fakt kráva, vůbec jsem se ho na to neměla ptát!
"To mě mrzí." Nic lepšího, mě bohužel nenapadlo.
"Mě mrzí akorát to, že jsem na to nepřišel dřív." Bylo mi ho hrozně líto. "Nejhorší je, že nepoznáš jestli je s tebou holka kvůli penězům a slávě, nebo kvůli tomu, že tě doopravdy miluje," smutně se zadíval z okna, kde už pomalu začaly padat kapky deště.Tohle nesnesu, dívat se na něj jak se trápí.
"Víš Zayne, mám tě moc ráda," usmál se. "Ale ne jako Zayna z One Direction, mám ráda toho Zayna, se kterým jsem se opila jako doga, se kterým jsem lezla v bouřce na půdu, nebo se kterým jsem po sobě patlala zmrzlinu. Toho veselého, vtipného, starostlivého a někdy dost k nesnesení Zayna, mám ráda…" domluvila jsem a usmála se na něj. Konečně z jeho tváře zmizel smutek, jsem až překvapená z toho, co jsem mu teď vlastně řekla.

"Víš co bych teď chtěl hrozně udělat?" opět vykouzlil jeho neobyčejný úsměv. 
"Co?"
"Políbit tě…" jenom jsem se usmála na souhlas. Naše obličeje se k sobě přibližovaly a moje srdce začalo tlouct jako o život. Pak to konečně přišlo, jeho jemné a něžné rty se dotkly těch mých. Byl to krátký a romantický polibek. Teď jsme se nelíbali proto, že bychom byli opilý, nebo by nás sledovali fotografové, teď to bylo z lásky. V břiše jsem měla miliony motýlků. Tento pocit jsem neměla už hodně dlouho. Když se naše tváře odpojily, Zayn mě objal.
"Ani nevíš, jak dlouho jsem na to čekal. Vždycky jsem se vymlouval na paparazzi, ale skoro v všech případech, tam žádný nebyl. Bál jsem se ti to říct, protože jsem si myslel, že jsi jenom vážně dobrá herečka. Už od první chvíle jsi mě něčím zaujala. Nebyl jsem si jistý, ale dnes na pláži jsem si uvědomil, že… jsem do tebe zamiloval a jsem strašně rád za to, co jsi řekla," vyznal mi lásku a v jeho očích jsem viděla, že to myslí opravdu vážně.
"Víš, lhala jsem." Vypadal, jako by ním projela dýka. "Když jsem řekla, že tě mám ráda, tak jsem lhala, protože… já tě taky miluju." Oddychl si a na jeho tváři se znovu vykouzlil jeho úsměv, který ho dělal tak neodolatelným. Ležela jsem mu v náručí a přála si, aby se zastavil čas.
"Teď mě Liam už doopravdy zabije." Začali jsme se smát.
"No, možná jo." Byl to tak krásný pocit, dát mu pusu a vědět, že je to od srdce a ne kvůli managmentu.
"Zayne?" vzhlédla jsem k němu.
"Ano?" řekl sladce.
"Jak to teď bude dál?"
"No nevím, asi jako předtím, s tou výjimkou, že budeme vypadat víc věrohodněji." Hrál si s mými vlasy.
"Dobře, ale zatím bych to klukům asi neříkala, co myslíš?"
"Jo, řekneme jim to, až na to bude vhodná chvíle." Políbil mě.
"Hele, kdo přijel!" vešel nám do pokoje Liam s Dan. Naštěstí jsme se Zaynem od sebe stihli odtrhnout včas, takže si snad ničeho nevšimli.
"Dan? Ježiši ahoj!" vrhla jsem se jí kolem krku.
"Tak ráda tě zase vidím!" Teď už snad budeme konečně mít čas na to si v klidu popovídat.
"Já tebe taky, co tady vlastně děláš? To jsi mi nemohl něco říct Liame!" věnovala jsem mu naoko uražený pohled.
"Nebylo jistý, že přijede," obhajoval se radši hned.
"Přesně tak, ale musela jsem, takovou slávu zítra, si přece nemůžu nechat ujít ne?" usmívala se a přivítala se Zaynem. "Počkej a El taky přijede?" doufala jsem, že ano.
"Bohužel ne, je pořád na té dovolené s kamarádkami," odpověděla mi Dan.
"Aha, tak to je škoda a jak se máš, co nového?" vyzvídala jsem.
"Ale ani nic, pořád samý vystoupení, znáš to, spíš co vy dva?" šťouchla do mě a s úsměvem si nás prohlížela.
"No, my jsme spolu," přišel zamnou Zayn a objal mě zezadu.
"Jenom pro média, tak se klidni chlapečku." Můj ochránce Liam. Jo, kdyby tak věděl…
"Hele a co máš teď v plánu?" zeptala se mě Dan.
"No, vlastně nic, proč?" Fajn, chtěla jsem si užívat samoty se Zaynem, ale to jí přeci říct nemůžu.
"No paráda, tak jdeme na nákupy ne?" řekla nadšeně.
"Sotva jsi přijela a už mi chceš zase odejít?" objal jí Liam smutně, jsou tak rozkošní.
"No tak můžete jít taky ne? Bude to takový dvojitý rande," mrkla na kluky.
"Tak fajn, to by šlo," přikyvovali. Jo, skvělý nápad.
"Aspoň nám provětráte peněženky," smáli se.
"Vtipný," dodaly jsme.
"Hele tak já se jdu převlíct jo?" mrkla na mě.
"Jasně, já taky, tak za půl hoďky na recepci." Odešli.
"Skvělý, že přijela, co?" usmála jsem se na Zayna.
"Jojo, ale bylo to o fous." Oba dva jsme se převlékli do města. Já jsem si vzala černé šaty s tmavě modrým páskem, k tomu podpatky na platformě a kabelku stejné barvy. Do toho nějaké doplňky a vlasy jsem si nechala rozpuštěné. Pak nám do pokoje vtrhnul Niall.
"Jenom vám jdu říct, že dneska spím s vámi," vychrlil ze sebe.
"Cože?" řekli jsme se Zaynem naráz.
"No, Dan s Liamem chtějí mít trošku soukromí a Harry s Louisem mě nechtějí!! Takže spím u vás! Bude sranda! Celou noc si budeme povídat a hrát videohry!" Měl z toho velkou radost, což se o mě a Zaynovi říct nedalo. "Bezva!"
"Že? Tak si to venku užijte, my jdeme s klukama do klubu, mějte se," plný energie opustil náš pokoj.
"Bože ne! To bude chrápat!" vykřikl za ním Zayn.
"Zayne, nějak to budeme muset vydržet," usmála jsem se na něj.
"A zrovna dneska, když jsme se už dali dohromady," šel zamnou a objal mě.
"Ty můj malej chudáčku," smála jsem se.
"Asi mu koupím ve městě nějaký prášky na spaní." Začala jsem se smát.
"To by jsi mu přece neudělal."
"Po pravdě? Jo…" Šla jsem do koupelny, ještě se trošku doupravit. Po chvilce jsme byli oba hotovi. Už se těším, za chvíli se trošku setmí a osvětlený New York bude úžasnej. Když jsem otevírala dveře, Zayn je zase zavřel.
"Co je?"

Dlouze mě políbil. "Já musel, teď se budu muset krotit takovou dobu." No, není k sežrání? Na recepci jsme přišli první, no jo dlouho se neviděli, tak si to teď musí vynahradit.

5 idiots and me |✓|Kde žijí příběhy. Začni objevovat