PROLOG

94 17 6
                                    

Opatrně položil zlatavou kuličku před naše nohy.

,,Musíš se mě, ale celou cestu držet a v žádném případě se nesmíš pustit. Nechtěl bych tě potom hledat v časoprostoru." řekl vážně přičemž se mi celou dobu díval do očí.
Já mu vše odkývala, všechny tyto poučné věty jsem slyšela snad tisíckrát, jelikož mi je od dnešního rána opakoval pořád dokola.
Chtěl si být jistý, že všemu rozumím a neudělám žádnou kravinu.

,,Vážně chceš jít se mnou?" přesvědčoval se jestli to myslím vážně. Moje odpověď však byla jednoznačná.
Můj červenovlasý přítel si povzdechl a přitiskl si mě blíž k tělu. Já jsem se už nějakou dobu pevně držela jeho pasu a proto jsem jen zabořila hlavu do jeho kabátu.

,,Můžeme?"vydechl s nadějí že si to ještě rozmyslím.

,,Ano."zamumlala jsem mu do hrudi.

,,Stejně si myslím, že to nemůže vyjít." řekl a s malým stisknutím tlačítka na hodinkách nás pohltila zvláštní energie.

Hello friends
Jelikož mě omrzelo psát příběhy s 5sos. Tak jak vydíte je tu story s Gerardem.

Tento příběh měl vyjít dřív, ale jelikož jsem neměla cover tak vychází až teď.
Pro dnešek je to ode mě všechno doufám, že prolog zaujal a u další kapitoly ahoj.

♥LUCY♥

Spacetime |Gerard WayWhere stories live. Discover now