"Je mi to tak líto"

1.4K 134 10
                                    

Lily's POV

"Harry? Volá ti neznámé číslo!" podala jsem mu jeho mobil, co byl na stole.

"Prosím?"
"Dobrý den"
"Ano, jistě"
"To nevadí, jsem rád, že je v tom jasno"
"Jistě, děkuju. Nashledanou"

Stál celou dobu zády ke mně a mluvil do telefonu.

Položil telefon na linku.

Neotočil se.

Viděla jsem ho jen z profilu.

"To byl doktor" řekl smutně, měl sklopenou hlavu.

Sedl si na barovou židličku, obličej měl v dlaních.

Krčil se. Až jsem slyšela popotahnutí, odvážila jsem se promluvit.

"Harry.."

"Je mi to tak líto"

"Strašně moc" zašeptala jsem k němu.

Ani nevím, jak se teď musí cítit.

Jak řekl on, že se necítil jako chlap, když mu řekli poprvé, že je neplodný.

Obajala jsem ho okolo ramen.

Obejmul mě kolem pasu a svou hlavu měl položenou na mém hrudníku.

Třásl se..

Stoupnul si a pořádně mě objal.

"Harry, zlato, ne tak pevně" zakňučela jsem, když mě silně objímal v náručí.

Po té jsem ucítila polibky, co mi dával na krk a svými dlaněmi sjel až k mému zadečku, který stiskl.

"Harry" odtáhla jsem se

On se usmíval!

On to na mě hrál!

On se netřásl, že brečel, on se třásl, že se smál!

"Harolde! Tohle mi nesmíš dělat! Jsem tvoje těhotná manželka! Potřebuju trochu-" políbil mě.

"Už se těším až se to malé v tobě narodí a budeme pracovat na dalším" usmíval se od ucha k uchu.

"Miluju tě"

"Já tebe taky, ale ještě jednou si ze mě vystřelíš a zmlátím tě" zamračila jsem se na něj.

"Jasně, že mě zmlátíš, máš sílu jako mravenec" uchechtl se, pořád mě držel kolem pasu.

"To není fér, nemám sílu jako mravenec. Já mám sílu, ale nemůžu ti to bohužel dokázat, teď se mám šetřit, jsem přeci těhotná"

"A potřebuješ vzornou péči. Pojď, včera ti masáž prsou pomohla, tak proč by neměla dneska, že?" Už mě vzal jako princeznu a nesl mě do naší ložnice.

Děti jsou s babičkami, tak proč ne?

The best || h.s. ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat