Neobyčejný život <3 *upravování*

Probuzení

Pohled Viv: 

Do domu jsme se vrátili asi kolem páté. Lili byla pořád v obyváku, ale sama.

"Kde je Toby?" zeptala jsem se s obavami v hlase. Bála jsem se, že odešel.

"Je nahoře" oddechla jsem si.

"Tak já se jdu na něho koukou." řekla jsem a utíkala nahoru. Zastavila jsem před jeho dveřma a přemýšlela jestli mám zaklepat.  Zaklepala jsem. Vešla jsem dovnitř, ale Toby mě asi neslyšel. Seděl u stolu a o něčem přemýšlel. Na sobě měl oblek v kterým přijel. 

"Ahoj" upozornila jsem na sebe. Toby se s leknutím otočil. Když mě uviděl vykouzlil ten jeho úsměv :3 ale pak pohasl.

"Co tu děláš?" 

"Přišla jsem se na tebe kouknout." usmála jsem se na něho. Najednou se otevřeli dveře a vnich stála nějaká holka. Měla zrzavý vlasy a byla překrásná. A byla jen v ručníku. Pochopila jsem, že toto bude Melaní. Podívala jsem se na Tobyho a pokroutila hlavou. Vyběhla jsem z pokoje a běžela ven. Chris se mě snažil zastavit, ale já zablokovala všechny vchody. Zastavila jsem u jedné lavičky a sedla si. Najednou se u mě objevil kluk asi v bráchovým věku.

"Ahoj jsem Max" podal mi ruku.

"Viv" usmála jsem se na něho. 

"Promiň, že jsem jen tak vpadl, ale moje ségra sem jela za nějakým klukem a já se ztratili." 

"To nic. Vezmu tě dovnitř a udělám ti sváču... Jestli máš hlad" 

"Mám" usmál se. Ten se bráchovi bude líbit. Odblokovala jsem vchody a vešla jsem do domu. Chris byl hned u mě a za ním spěchala Lili. 

"Báli jsme se o tebe" řekl naštvaně i starostlivě Chris.

"A kdo je toto?" zeptala se Lili.

"Toto" ukázala jsem na Maxe "Je Max je to bratr té holki, která je teď s Tobym v pokoji." oboum dvoum došlo proč jsem utekla. 

"Aha" řekla Lili. Chris se tvářil dost naštvaně.

"Lili uděláš mu sváču a zavolej zrovna bráchu ať se seznámi" řekla jsem Lili "Potřebuju si promluvit s Chrisem" 

"Jasně" usmála se Lili.

"Tak povídej" řekl Chris, když jsme si sedli v obyváku.

"Jen mě zajímalo...." začala jsem "proč se o mě staráš..." Chris si povzdychl. Zadíval se na mě.

"Mám své důvody Viv" 

"Jaký?"

"Viv říká se to divně, ale jsem tvůj bratr. Já vím je to děsivý, ale tvoje máma měla něco s mým tátou. Když jsem se narodil dala mě k němu...Proto už nechci být lovec." 

"Cože?" 

"Viv" přisedl si blíž.

"Takže proto jsem máma, už nejezdila" začala jsem chápat. Objala jsem Chrise.

"Ještě jedna věc" zašeptala jsem mu do ucha "Ať se ke mě Toby nepřibližuje"

"Neboj ochráním tě" 

"A Lili to ví?" 

"Jo... musel jsem jí to říct, myslela si, že tě miluju" 

"Aha" začala jsem se šíleně smát, ani nevím proč, ale Chris se hned přidal.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------

Jak Chris slíbil tak i udělal. Kdykoliv chtěl Toby něco říct, Chris ho spražil pohledem. Rozhodli jsem se, že to řeknem bráchovi. Když jsme mu to řekli byl celý rozzářený. 

"Jdu si pro mykinu kluci" líbla jsem každého na tvář. Před pokojem mě zastavil Toby.

"Nech mě" zasyčela jsem na něho.

"Lili mi řekla, že se nevdáváš. Je to pravda?" 

"Jo"

"Proč si to napsala?" zeptal se nechápavě.

"Protože jsem ti chtěla ublížit jako ty mě." Chtěl něco říct, ale odstrčil ho Chris.

"Nesahej na ni!" zasyčel na Tobyho.

"Co se o ni zajímáš?" 

Chris se na mě koukl. Usmál se.

"Je to moje setra. Takže se budu starat. A ty si ji ublížil."

"On je tvůj bratr?!!!" zeptal se mě Toby. Přikývla jsem. Toby se otočil a odešel. 

Pohled Tobyho:

"On je tvůj bratr?!!!" zeptal jsem se. Přikývla. Panebože musím za Melaní. Otočil jsem se a šel k sobě. Na posteli ležela Melaní. 

"Co se ti stalo?" zeptala se.

"Nemůžeme vzít tohohle lovce"

"Proč ne?" posadila se. 

"Je to její bratr. Nemůžu ji to udělat."

"Ale táta ho potřebuje co nejdřív jinak ten rituál neuděláme."

"Já vím" zašeptal jsem.

(Před pár týdny) 

Seděl jsem v malé chaloupce a pořád si četl dopis od Viv. Nesmí to být pravda. Nemůže. Ve dveřích se objevil táta. 

"Toby je jednání rady a ty jseš zván"

"Proč?" nechápal jsem to. Jednání rady je až od 20.

"Máš něco co potřebujeme, ale teď pojď vysvětlíme ti to tam. Přikývl jsem. Dopis jsem položil na stůl. Jednání rady bylo v halvní budově, kde bydlela Melaní a její rodina. Vešli jsme dovnitř. Bylo tu asi tak 10-15 lidí včetně mě a táty. Viděl jsem i Melaní. Posadili jsme se do první řady. Do místnosti vešel Melanin otec. 

"Chci, aby zamnou přišel Tobyáš Muller" polkl jsem. Podíval jsem se na tátu, hodil na mě pohled "vše je vpořádku." stoupl jsem a šel. Když jsem došel Melaní mi položila ruku na rameno. Otočil jsem se na ní a usmál se. 

"Tak" začal její otec "proč jsem vás zavolal" podíval se na mě a na Mel "Potřebujeme laskavost, děti"

"A co tu bude?" zeptala se Mel.

"Potřebujeme lovce" usmál se.

"A kde ho máme vzít?" zeptal jsem se nechápavě.

"Prý jednoho znáš a je s tvojí setrou. Tvůj úkol je ho dovést" 

"Proč?"

"Je tu jeden rituál.... Vláda bilých andělů trvá dlouho. A jediná možnost je obětovat lovce při úplňku, abychom byli silnější." panebože!

Jedna věc je pozitivní Viv už nebude s Christiánem.

"Dobře" souhlasil jsem "Kdy vyrážíme?"

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Pohled Viv:

Seděla jsem s Christiánem a s Archerem u mámy. Smáli jsme se. Najednou se mámini oči pomalu otevřeli. 

"Panebože" usmála jsem se.

Chris si stoupl a chtěl odejít.

"Co to děláš?" zeptala jsem.

"Probouzí se vám máma. Myslel jsem, že bude lepší když odejdu."

"Zapomeň" řekli jsme s bráchou naráz.

"Jsi náš brácha" usmála jsem se na něho.

Máminy oči se otevřeli do kořán.

"Ahoj děti" přelétla nás pohledem a zastavila se u Chrise "Chrisi" na kraji měla slzu. Objali jsme ji naráz. 

"Už nás neupouštěj" zašeptala jsem ji do vlasů.