Soulmates II.

21.

Slyšela jsem hlasité bouchnutí dveří a rozbití asi vázy. Hned jsem se vymrštila na nohy, vazal jsem do ruky bejsbolku. Neptejte se proč mám v pokoji bejsbolku. No co, kdyby tam byl zloděj potichounku jsem se šla kouknout ke vchodovým dveřím. Hrozně moc jsem se bála. Přece jen Florida není nejbezpečnější místo. Hlavně ne pro mě. Je hodně lidí co se mi chce pomstít, za to že prohrály peníze v závodě nebo jsem je obyčejně porazila. Seběhla jsem schody a co jsem neviděla? Miu úplně na mol. Skoro se neudržela na nohách a smála se jako blázen.

"Mio" Zavrčela jsem. Jsem na ni naštvaná, to se musela takhle zřídit. Nebo jestli zjistím kdo ji zřídil, tak to nepřežije. Pustila jsem pálku na zem a doběhla jsem k ní a podepřela jsem ji. Boty už neměla, tak jsem se s ní vydala nahoru do pokoje. Položila jsem ji na postel. Vyslékla jsem ji kraťasy a triko. To jí musí stačit. Nebudu jí oblékat pyžamo. Zítra mi to pěkně vysvětlí kde se tak zřídila. Šla jsem do svého pokoje a lehla jsem si.  Přemýšlela jsem a potom jsem zaspala.

"Au moje hlava" Zbudil mě nářek mojí nejlepší kamarádky. Takže ona mě nenechá ani vyspat? Slyšela jsem ji asi desetkrát jak šla v noci zvracet. Myslela jsem že ji zabiju a ještě tohle. Jsem na ni naštvaná a ať je připravená, že že dneska budu protivná.

Sedla jsem a protřela si oči. Protáhla se a přehodila nohy přes okraj postele. Podlaha byla nehorázně studená, ale teď v létě to bylo příjemné. Stoupla jsem si a rozešla jsem se ke skříni. Vytáhla jsem si obyčejné kraťasy a triko. V koupelně jsem udělala ranní hygienu a šla se dolů podívat na Miu. Tohle jí dám pořádně vyžrat.

"Nebolí tě hlava?" Zakřičela jsem přes celou kuchyň. Chytila se za hlavu a hodila po mě vražedný pohled. A věřte, ona ho umí hodně dobře. Zasmála jsem se. Šla jsem k ledničce a vytáhla si mléko. Napila jsem se rovnou z krabice a nijak jsem to neřešila.

"Dala jsi si už prášek?" Zeptala jsem se jí. Kývla na náznak že ne. A na co jako čeká? že jí ho podám já? nebo na to že jí ho dám až do pusy a ještě ji dám napit jako malému dítěti? 

"Už žádný nemáš" Řekla a dala si hlavu do dlaní. Musím teda zajet do lékárny. Vrátila jsem mléko do lednice a beze slova jsem se vydala nahoru pro peněženku a klíčky od auta. Pojedu mým normálním autem a na závod až miláčkem. Seběhla jsem schody a hned i do garáže. Nastoupila jsem do auta vyjela do lékárny za rohem. Ano jsem líná.

Vystoupila jsem z auta a zamkla ho. Otevřela jsem dveře do lékárny vešla. Za pultem stála postarší paní.

"Dobrý den" Slušně jsem pozdravila. Jsem přeci vychovaná.

"Dobrý den, co to bude?" Zeptala se.

"Dvě balení Paralenu, prosím" Řekla jsem a koukala se na lízátka na pultu. Že bych si jedno koupila. Byli to hrozně dobré lízátka. Když jsem byla malá, tak jsem si je pořád kupovala. Milovala jsem je, ale potom jsem vyrostla a přestala jsem si je kupovat.

"Ještě něco?" Zeptala se když to naťukala do kasy a postavila přede mě.

"Jedno lízátko" Začala jsem se trochu červenat. Přece jen jsem na trošku stará. Vzala ho a dala ho přede mě. Koukla jsem se na ni a ona se usmála.

"Prosím, 50 dolarů" Řekla a otevřela kasu. Podala jsem jí je a vydala se ven.

Vyjela jsem domů. Když jsem došla do kuchyně, Mia seděla pořád v té stejné poloze. Položila jsem před ni krabičku Paralenu. Oči se jí rozzářily. Hned si stoupla a šla k lince a nalila si vodu do sklenice. Zapila ho a sedla si zase ke stolu na židli.

"Víš co by to chtělo? Vysvětlení" Řekla jsem vážně. Mia se zavrtěla na židli a koukla na mě.

"No bavili jsme se s Justinem a Raynem a ty ses někam vypařila. Nechali jsme to být a šli na párty jak jsi vyhrála závod. Hledala jsem tě tam, ale nenašla jsem tě. Myslela jsem si, že jsi už odešla. Pak jsem viděla Rayna se líbat s nějakou holkou. Nevím proč, ale vadilo mi to. Začala jsem pít a potom si nic nepamatuji" Takže si to shrneme. Já se jim vytratila a oni mě ani nehledali? Báječní kámoši. Dál mě zase nenašli a zase mě nehledali. Ještě lepší kámoši. Kdo by je nemiloval? Slyšíte tu ironii? Počkat, jsou ti dva vůbec kámoši. Nejspíš ne, protože mě ani neznají, teda myslí si to. Ona začala něco cítit k Ranovy. To mě poser. Naše malá Mia se zamilovala.

"Takže zaprvé. Jste teda úžasní kamarádi a za druhé, naše malá Mia se nám zamilovala" Začala jsem se smát, ale s tím že mě ani nehledala mě mrzí. Mrzí mě to od Justina, ale přece jen jsem nikdo. Nikdo koho si pamatuje.

Mia mě probodla pohledem. Ta dneska bude mít náladu. Mávla jsem rukou a odešla z kuchyně. Šla jsem rovnou do dílny, kde jsem nechala miláčka. Nasedla jsem do něj a vyjela na dráhu. Musím trénovat a musím s uklidnit. Je to nejlepší na uklidnění. Teď mě ani nikdo nepozná, když můj miláček je nový. Za deset minut jsem tam byla. Je deset ráno a nikdo tu není. Závody začínají až ve tři. Můžu tu být dlouho. Vjela jsem brány a hned na dráhu.

Pojedu nejlehčí okruh. Kolami jsem najela na startovní čáru. Odpočítávala jsem si v duchu. Tři dva jedna teď. Dupla jsem na plyn. Koukla jsem se na tachometr a ukazoval neuvěřitelných 350km/h . Je to úžasný pocit. Jela jsem první zatáčkou a projela ji na jedničku. Potom další a další. Byla jsem v cíli. Nevylézala jsem z auta. Viděla jsem přijet někoho jiného. Někoho neznámého a v hodně luxusním autě. Seděla jsem v klidu a dívala se před sebe.

Budu se muset v ježdění zlepšit, aby jsem byla pořád nejlepší. Taky by to chtělo lepší motor, aby byl miláček rychlejší. Vím 350km/h je dost, ale já bych chtěla aspoň 400km/h. Prostě to miluju a čím víc, tím líp pro mě. Mě to uvolní a odreaguji se.

Koukla jsem se do zpětného zrcátka. U toho luxusního auta stál Justina a Selena. Tak moc jim to spolu slušelo. Jsou spolu sladcí a roztomilý. Nejhezčí je, když ji Justin drží kolem pasu a oba se zamilovaně usmívají.  Asi je půjdu pozdravit, abych nebyla neslušná. Justin koukal na mé auto se zájmem, asi se mu líbilo. Odpásala jsem se otevřela dveře.