Strach z upíra

5.Část

Kuro

Když vstal, chvíli přemýšlel a pak mě svázal jedním z těch jeho divných provázků, co mu trčely ze zad.

Přehodil si mě přes rameno a chtěl jít pryč, ale pak stejně jako já zaregistroval lidské hlasy, že by záchrana?

Chtěl jsem začít křičet, ale on mě strhl do křoví a svázal mi i pusu. Pak z křoví vyšel a nejspíš se šel podívat.

Po chvíli jsem s sebou začal mrskat, protože jsem si myslel, že když ty divné věcičky nemá pod dohledem, tak povolí.

To jsem se však zase zmýlil, jen jsem ho spíš přivolal zpátky. Ušklíbl se a přehodil si mě znovu přes rameno.

Rozešel se jiným směrem než předtím, nejspíš zpátky do té temné jeskyně.

Tentokrát jsem měl přeci jen pravdu, čehož jsem litoval, protože tam byly ty mrtvoly a já se asi za chvíli přidám k nim.

Došel až úplně nakonec jeskyně a tam mě hodil na zem. Hned nato mě aspoň rozvázal.

Pak mi nakázal, ať zůstanu na místě a nepokouším se utéct,,jinak mě potrestá. V klidu vzal mrtvoly a někam je odnesl.

Christián

Byl jsem zvědavý jestli v té jeskyni opravdu zůstane.

Vzal jsem všechna těla a odnesl je svou upíří rychlostí hlouběji do lesa, ve kterém jsem je pohodil divé zvěři jako vždy a vrátil se zpět.

K mému překvapení byl pořád na místě a klepal se strachy. Ušklíbl jsem se přišel k němu.

Když jsem byl až u něj, klekl jsem si a narovnal mu nohy, na které jsem si obkročmo sedl. Chtěl mě setřást, ale neměl sebemenší šanci.

Jakoby nic jsem mu přimáčkl stužkami ruce ke zdi jeskyně a nahl se k jeho krku.

Ta vůně byla tak nádherná. Tak dobrou krev jsem ještě nepil. Ani jsem se neobtěžoval ho nejdřív olíznout a zakousl jsem se. Jen vyjekl, ale tentokrát se nebránil. Pomalu mu klesla víčka.

"P-prosím.D-do-st..."Byla jeho poslední slova, než propadl spánku. Spokojeně jsem vstal a olízl si rty.

Jeho jsem vzal do náručí a položil do díry ve zdi. Sám jsem se usadil vedle něj.

Přemýšlel jsem, co budu zítra dělat. Času mám dost takže nikam spěchat nemusím.

Stejně spím jen občas. Podíval jsem se na toho kluka.Když spal, byl celkem roztomilí i nevinný.

Ušklíbl jsem se nad představou,že ho té nevinosti zbavím a jestě víc se uvelebil. Jen počkej zítra, protože to začne pravá zábava.