Můj únosce / Vadak,Čmelák,Vidrail / FAN FIKCE

únosce X zachránce

Byla jsem ještě trochu omámená ale slyšela jsem ,že se o něčem baví- ale o čem - netuším.
Vadim s trhnutím zavřel dveře - asi si všiml ,že na něj zírám , ale stejně jsem z Vadima jen stín jeho bílé vlasy . A o tom druhém jsem věděla podvědomě - ale byl tam .
Nikdy víc jsem neocenila netěsnící dveře. Škvírou jsem viděla a hlavně slyšela jak na něj Vadim řve a on jen nechápavě zakroutil hlavou . Vadim se otočil a šel na místo spolujezdce a přitom chrlil nadávky na toho druhého . Ten se mezi tím,začal přibližovat ke dveřím. Snažila jsem se odtáhnou co nejdál co šlo . Škvírou ve dveřích na mě dopadlo světlo z jeho baterky , slyšela jsem jak pokládá ruku na dveře a čekala jsem kdy se otevřou ale místo toho prudkého škubnutí, jako by obcházel dodávku . Byl u zadních dveří. Otevřely se a já čekala ,že tam půjde ale nic - jako by dodávka měla ještě jednu ,,místnost" vzadu .Něco vytáhl, asi tašku a zabluchl dveře až jsem nadskočila .
Šel zpátky a otevřel dveře a posvítil na mě baterkou . A já tam seděla , v poloroztrženém triku , které mi bylo sakra velké a v klučičích kraťasech ,které jsem měla přitažené páskem - jinak by mi spadly .
Zarazila jsem se - jak , to ,že jsem oblečená ? Přemýšlela jsem .
,,To jsem byl já" - ozval se neznámý . Doprdele ! Já to řekla nahlas - pomyslela jsem si v duchu ...
,, To prase by tě tu nechalo nahou a bez deky " Odůvodnil a hodil mi mikinu .
A já na něj upřeně zírala a nevěděla jsem , co si mám o něm myslet ...
,, Co zíráš , ta je moje " promluvil a já se vzpamatovala a natáhla si mikinu přes hlavu.
Vešel do dodávky a přes zem roztáhl deku a já tam seděla stále schoulená v rohu.
,,Na co čekáš ?Já nejsem takový prase jako Vadim " - pronesl a uchechtl se .
Pomalu jsem se k dece a hlavně k němu přibližovala a on si všiml ,že mám něco s kontíkem . Sedla jsem si na deku a co nejdál od něj ... ,,Co se ti stalo s tou nohou ?"Zeptal se . ,,Asi jsem si zlomila kotník" řekla jsem a přikrčila jsem se kdyby náhodou přilítla nějáká facka . ,,Počkej , to jsi šla celou cestu se zlomeným kotníkem " : zeptal se s náznakem strachu v hlase - a já jen přikývla .
,,Počkej tady " řekl a otočil se jako by do poličky ,ze které , vytáhl lekárničku.
,,Ukaž mi ten kotník " a začal vyndavat obvazy .Já se strachem a nejistotou dala nohu před sebe .
Otočil se a jemně -- ne jako to ruský prase -- mi vzal nohu a posvítil si baterkou ale já ho přesto neviděla ...
,,Hm vypadá to ,že to je zlomený "Pronesl se zamračeným výrazem ve tváři a opatrně mi začal mi začal kotník fixovat obvazem . ,,Děkuju" vyhrkla jsem ze sebe koktavě.
,,Dojdu pro deku a prášek na bolest " řekl a odešel - zavřel za sebou dveře.
Ani ne do pěti minut se vrátil s dekou a příručním polštářem v jedné ruce a v druhé krabičku od prášků a flašku s vodou .
Vlezl do dodávky a na deku ( tu co už tam má ) položil polštář s přikývkou.
,,Ná " řekl a podal mi dvě tablety a vodu . Dala jsem si je do pusy a zapila je
-byly nechutně hořké až jsem se z toho rozkašlala. ,,Dobrý ?" zeptal se strarostlivě.
Otočila jsem hlavu : ,, Jako vážně ? Unesli jste mě , nadrogovali ,jeden mě znásilnil, mám zlomený kotník a vezete mě bůhví kam , jo ,dobrý" - řekla jsem se sarkazmem.
Rozjasnil se mu obličej ,, jo dobrý" - pousmál se a začal se zvedat ,že už půjde a já na něj promluvila: ,,Jak se jmenuješ ?'' - zarazil se ve dveřích div se nepraštil do hlavy.
,,Jsem Čmelák" odpověděl a zmizel ve tmě a baterku si vzal s sebou .
Zabouchly dveře a já jen seděla a přemýšlela . Nastartoval motor a my jeli dál....

Nevím kdo jsou . Nevím kam mě vezou . Ale jistě vím za 1.- Vadim je nebezpečný , za 2. - Čmelák mě chrání před Vadimem , za 3 . a já jak už Čmelák řekl jsem pro něj ... Teď vyvstává otázka : ,,Kdo je ON ?"

Mám ve FF pokračovat ? 😇Líbí se ti ? 🙈
Pokud ano , zanech komentář jak se ti díl líbil 👇🏻 a pořípadně hodnocení💫
Děkuju❤Nattyna🌸