I forgive you... [FINISHED]

Vnitřní boj

Error P.O.V

Řekl jsem mu, ať uteče. Proč mě ten idiot neposlouchá?! Jestli bude dál s mým tělem bojovat, tak ho Nightmare zabije...

Ale nemohl jsem s tím nic dělat. Moje tělo už nebylo moje... Nemohl jsem ho ovládat. Ale pořád jsem cítil každou sebemenší bolest...

Úplně jsem cítil tu radost, kterou Nightmare prožívá při působení bolesti ostatním. Mě to ale ničilo zdravý rozum, který jsem si snažil udržet. Poslední zbytky mého já přímo zabíjelo, jak jsem Inkovi ubližoval.

Tak co? Líbí se ti to?

Slyšel jsem Nightmarův slizký hlas.

Nech ho být...

Zasyčel jsem.

Ale no taaaak...dyť je to sranda, ne? Snad ti ho není líto?

Líto mi bude tebe, až tě Ink porazí...

Nightmarův hystericky smích se mi rozlýhal v hlavě jako ozvěna.

To neudělá...to by musel nejdřív zabít tebe, hehe... A na to nemá!

Když mu to řeknu, tak jo...

To ti nedovolím, pořád tě ještě ovládám já, nezapomeň...

To je pravda...stále mě ovládá, ale měl jsem pocit, že se mi ho podaří zdržet na tak dlouho, abych mohl Inkovi předat zprávu. Začal jsem blábolit nějaký hovadiny, který ani nedávaly smysl.

Co to-? Nech toho!

Vypadal naštvaně. A to jsem chtěl. Aby nedával pozor, co se kolem něj děje.

Hej Errore, znáš taky ten vtip o tom týpkovi, který dostane pěkně přes držku? Ne, ten jsem neslyšel, Errore. Jak se ten týpek jmenoval? To ti povím rád...Nightmare, a vypadá to, že z toho, že dostane přes držku začíná mít pořádný noční můry.

Začal jsem tam říkat strašný kraviny, jen abych ho rozptýlil. A zdálo se, že se mi to vedlo. Nightmare vypadal dost rozhozeně, když jsem si tam na něj z fleku vymýšlel pár vypečených vtípků.

Víš co? Na tohle fakt nemám náladu!

Když to dořekl, tak jsem ucítil bolest na obličeji. Mé tělo padlo na zem a Nightmare nemohl nic dělat, aby se bránil. I když mě bolelo celé tělo, tak jsem se v duchu smál, že Nightmare už nemá kontrolu.
Pak se moje tělo přestalo hýbat a ležel jsem nehybně na zemi.

S nepopsatelnou radostí, ale i bolestí jsem odstrčil Nightmara a moje mysl se vrátila na své místo.

Pomalu jsem otevíral oči a nad sebou jsem rozmazaně viděl Inkovu tvář. Nemohl jsem zaostřit, ale to jsem neřešil. Musel jsem mu to říct, ale jediná věc, která ze mě vyšla, byly Nightmarovi tekuté kusy těla, které mě předtím ovládaly.
Nemohl jsem dýchat a myslel jsem, že mám celé tělo v ohni. Dávil jsem se. Chtěl jsem z té nesnesitelné bolesti umřít, ale nemohl jsem tam svého najivního brášku nechat.

Za chvíli, která se mi zdála strašně dlouhá, jsem se mohl konečně malinko nadechnout, ale vzápětí mi všechno před očima začalo černat.
Padal jsem do černočerné temnoty a poslední, co jsem slyšel byl vzdálený zoufalý výkřik, který volal mé jméno.

Howdy!!
Just kill me plz...^^
Jsem na Errora strašně zlá a vím to ^^
Chtěla jsem se vás zeptat (nebo vás spíš požádat), aby jste do komentů psali postavu, kterou by jste chtěli do příběhu zapojit.
Může to být vaše OC, nebo AU, které je jenom vaše.
(Jméno, popis, vlastnosti apod.)
A ještě je tu hlasování, protože mám dva vymyšlené konce ^^

Error
Zachránit/ zabít

Nightmare
Zachránit+odpustit/ zabít
(Pokud odpustit, tak co s ním udělat ^^)