My Life Is So Sad..

|1x20|

Omlouvám se za chyby..:)

Příjemné čtení..:)

McCann zastavil před svým domem a já vystoupila a on vyndal Faith z auta

Zabouchl dveře od auta a pak zamkl auta a přešel k domu a já po jeho pravém boku.

Otevřel dveře a vešli jsme dovnitř,,tak, vítej doma, princezno" pohoupal jí na rukách a ona se zachechtala

,,mňam" uculila se

,,princezna má hladík?" polechtal jí na bříšku

,,jo" zašklebila se

,,tak jdi k mamince a táta přinese z auta tvoje mňamky" mrkl na ní a předal mi jí.

,,hopí" vypískla a já se musela zasmát

,,bude moje zlatíčko, papat?" usmála jsem se na ní a ona přikývla,,fajn" spolu sní jsem přešla do kuchyně, kde jsem jí posadila na linku a ještě jsem jí přidržovala. A jenom, tak jsem na ní koukala. Byla strašně krásná. Oči měla po mě, ale jinak byla celá McCann. A to mi vadilo. I ten úsměv měla po něm.

,,jsem tu" přišel do kuchyně McCann a položil nákup na linku, vedle Faith, která se pro to začala natahovat a tlemit se tomu,,nakrmíš jí, nebo jí nakrmím já?" koukl se na mě a přitom už měl v ruce přesnídávku a umělou dětskou lžičku

,,já jí nakrmím" vzala jsem si to od něho, otevřela jsem přesnídávku a začala jsem jí krmit. Ona seděla na lince a hrála si s mou šňůrkou od mikiny a přitom jedla.

Najednou mě někdo objal kolem pasu. No někdo, spíš McCann,,si nějaká divná" zamumlal

,,pusť mě!" zasyčela jsem. Ano jsem na něho hnusná, ale proč mám bejt k němu milá? Když on mi zničil život? A chová se ke mě jako nevim co?!

,,od té doby, co jsme mluvili o tý puse, tak si na mě hnusná"

,,vážně? O tý puse mi ani tak nejde, kdyby si přemýšlel, tak by jsi věděl!" prskla jsem a položila Faith na zem a ona se rozutíkala do obýváku. Ano, chodí. Dozvěděla jsem se to, až když jsme odešli.

,,tak když nejde o tý puse, tak potom o čem?" otočil mě čelem k němu.

,,si tak vypatlanej? Nebo se na to hraješ?" zasyčela jsem

,,nemluv mi o takových pičovinách! A řekni mi o co ti jde?!" vyjel na mě,,vzal jsem do péče Faith, nechal vás tu, tak co potom chceš?!"

,,o co mi jde?!" ukázala jsem na sebe,,spíš o co jde tobě!" zakřičela jsem a ukázala na něho

,,jdeš se mnou mluvit v hádankách?!" zasyčel

,,aspoň jde vidět jak si tupej" ťukla jsem mu do čela a pak jsem se otočila a chtěla odejít, ale on mě přitáhl za boky k sobě a natiskl se svým tělem na to mé

,,jde ti o to, že jsem řekl, že kdybych tě na znásilnil, tak teď nemáme spolu Faith?" kousl mě jemně do krku,,myslíš si, že tě chci jenom ošukat a pak odkopnout? Si na omylu! To, že jsem ti řekl, že tě miluju jsem myslel vážně" stiskl moje boky a zanechal mi malou pusu na krku,,ano, je pravda, že kdybych tě neznasilnil, tak spolu teď vážně nemáme Faith. Nikdy by si se nedozvěděla, že celou tu dobu ty lidi, které si považovala za tvoje rodiče, vůbec nebyli tvoje rodiče. Takže ano, to, že jsem tě znásilnil byl můj účel, aby jsi věděla co za lidi to jsou! Musel jsem to udělat, musela si otěhotnět, aby tě ty zbrdi vyhodili a já ti pak řekl pravdu o nic"

Nechtěla jsem poslouchat co mi říkal, tak jsem se od něho odtáhla a pokroutila jsem hlavou,,klidně si mi mohl říct, že to nejsou moje rodiče! Nemusel by si mě znásilnit! Sakra! Bylo plno způsobů jak mi to říct! Ale ne, ty sis prostě musel zašukat! O to jde! Ono by to šlo i jinak, ale ty si chtěl šukat!" vyjela jsem na něho,,vždycky jsem si myslela, že svoje poprvé zažiju s člověk, kterého bych milovala! Kterému bych věřila! A ne že mě psychopat jako ty znásilní!" zakřičela jsem,,nenávidím tě" šeptla jsem a přitom jsem kroutila hlavou a tekly mi slzy.

,,poslouchej mě" povzdechl a přešel ke mě, ale já couvla

,,nemluv se mnou! Nedotýkej se mě! Nepřiblížuj se ke mě!" zasyčela jsem

,,fajn, uklidni se"

,,jak se mám uklidnit, když předemnou stojí člověk, který mě znásilnil! A kterého s celé duše nenávidím?!" zakřičela jsem

,,fajn, poslouch.."

,,nemluv se mnou! Nemluv!" vjela jsem si rukama do vlasů a zatahala za ně

,,Tami" přiblížil se,,koukej" přiblížil se ještě blíž a já couvla,,půjdu na pár hodin pryč a ty se mezitím uklidni, dobře?" chytil mě za ruce, které jemně a s obavy stiskl,,bude to v pořádku" pohladil mě palcema po rukách,,miluju tě a to myslím vážně" dal mi pusu na líčko,,vemu sebou Faith" šeptl a pak odešel i spolu s Faith.

A já stála v kuchyni opřená o linku. Nevim co mě popadlo, tak zničehonic panikařit. Nevim proč jsem, tak reagovala na to aby semnou nemluvil. A to, že jsem vykřičela, že moje poprvé, jsem chtěla zažít s člověk, kterého bych milovala. Sakra. Proč jsem musela bejt, tak vykecaná? Ale stejně nechápu, proč jsem, tak vyjela.

Sjela jsem dolů po lince a rozbrečela se. Je toho na mě moc.

••••

Právě jsem našla story jako je tahle.. A strašně mě to mrzí..

Znásilněna ve čtrnácti..
Vyhozena z domu..
Znásilněna ním (Justinem)

Prosím lidi, nekopírujte.. Mějte svůj vlastní děj.. Vymyslete si svůj vlastní příběh, ale nekopírujte.. Kopirace není dobrá.. Buďte originální a nekopírujte. Lepší je originalita. Než kopírace..

Ale mrzí mě, že člověk, okopíroval MOJÍ vlastní story, kterou jsem si JÁ SAMA vymyslela.. Co už.. Lidi jsou svině..

Vaše Mia 💜