My Life Is So Sad..

[1x45]

Omlouvám se za chyby..:)

Příjemné čtení..:)

Ráno jsem se probudila na to, že mě někdo budí. Proč zase? Nechápu proč mě musí budit. Já chci ještě spát.

S povzdechem jsem se otočila na stranu ke dveřím a koukla jsem se otráveně na Jasona. Nechápu. Prostě nechápu proč mě budí. Stejně s nim nebudu mluvit. Donutil mě s ním jet, až sem k němu. Nebylo to fér.

,,Vstávej. Tiny je u mě v pokoji a kouká na pohádky, tak bys měla k ni jít. Já musím někam jet. Do hodiny bych se měl vrátit. Jo a dneska přijde sociální pracovnice, ale vůbec nevím kdy má přijít. Takže se vůbec o nic nesnaž, že by si odešla. Budou problémy a to vážně nechci!" Otočil se na patě a už ho nebylo.

Já se zvedla s postele s přešla jsem ke skříni kde jsem si vzala legíny a k tomu nějaký volný tričko. To jsem si hned na sebe oblékla a přešla jsem do koupelny, kde jsem udělala ranní hygienu a pak jsem odešla za Faith do pokoje od Jasona.

,,Ahoj princezno." Sedla jsem si na postel a náhlá se k ní aby jsem ji dala pusinku na čelo. Ona se jenom Uculila a dál koukala na pohádku a ležela. Byla vážně k nakousnutí. Já ji tak moc Zbožňuju.
,,Nemá moje zlatíčko hlad? Nechceš papat." Ona jenom zakroutila hlavou, že nechce nic.

Pokud teda nic nechce, tak jsem si lehla k ní a koukala jsem s ní spolu na pohádku.

O pár hodin později..

Byla jsem v kuchyni a vybírala jsem čisté nádobí z myčky a ukládala ho na své místo kam patří. Faith byla v  obýváku spolu s Jasonem, koukali na pohádky a Jason jí přitom krmil.

Zatím ta sociální pracovnice nepřišla, nevím jestli mi nelhal abych neodešla s Faith, řeknu vám, měla jsem plánu odejít než by přišel zpátky, ale nechtěla jsem riskovat to, že by byli problémy, takže jsem to radši odložila.

Nevím ani kde byl, vlastně já s nim ani dneska nemluvila a v plánu to ani nemám. A jestli chce tak ať si chodí kam chce. Mě to nezajímá. Lepší pro mě aspoň budu mít lepší možnost odejít.

Najednou někdo zazvonil a já zpozorněla. Jason přešel i s Faith na rukách ke dveřím a otevřel. Ve dveřích se objevila žena. Nebyla ani stará ani mladá. Mohla ji být, tak dvacet pět. Netuším. Měla blonďavé vlasy a už z dálky jste mohli vidět její jasně modré oči a štíhlou postavu. Měla úsměvem od ucha k uchu a pozdravila se spolu s Jasonem a podali si ruce, pozdravila i Faith s tím že ji polechtala na bříšku a ona se tomu zachechtala. Kdo to je? Možná to je ta paní, která měla dneska přijít.

Jason, Faith a ta paní nebo slečna, vážně nevím jak jí nazývat, ale bude to paní, takže asi tak.

Všichni tři přešly do obýváku a tam si sedli na sedačku a začali tam o něčem s Jasonem mluvit. Moc jsem neslyšela, takže jsem pokračovala pomalu ve své práci a to uklízení čistého nádobí na místo kam patří.

Když jsem se koukla do obýváku, tak jsem si všimla, že přešly nahoru a mezitím i mluvili. Netušila jsem proč jdou nahoru, když to je teda ta sociální pracovnice. Asi jí ukázat jak vypadá pokoj Faith ? Jo, možná. Ugh vážně nevím co si mám myslet. Já vlastně ani nevím kdo to je. A mě to přeci jenom může být jedno, ať si dělá co chce mě to nezajímá.

Po asi deseti minutách přišly dolů a pusa se jim pořád nezavřela. O čem spolu tak moc mluví ? A proč mi to, tak vadí ? Nechápu se. Vážně ne.

,,Takže jak koukám, tak je všechno v pořádku. Pokud to, tak bude i nadále pokračovat, tak Vás už nebudeme kontrolovat, jelikož si vedete vážně dobře, Pane Bieber. Ale, teď Vám udělám další termín, kdy přijdu na další kontrolu a třeba to už bude poslední. Uvidíme jak to budete i nadále zvládat, věřím tomu, že to bude poslední návštěva, protože si vážně vedete dobře. O malou Destiny se staráte vážně skvěle a jak vidím, tak jí nechybí nic a má se dobře." Usmála se na něho a on na ní. Jo a mezitím jak mluvila, tak se přesunuly do kuchyně a já slyšela teď všechno.