2 měsíce. Tak dlouhou dobu má strávit fotografka Annethen Clark v Abu Dhabi společně se svým týmem, ve kterém jsou její nejlepší přátelé Catie a Will. Na hotelu ji čeká jedno velké překvapení, které obrátí její život na ruby..
Dívka má jako každý...
Všichni jsme nasedli do dvou aut a jeli do nějaké restaurace. Celý večer jsme se hrozně smáli, povídali si a myslím, že rodiče si Louiho hodně oblíbili.
"Kde bydlíte?" optám se a usrknu si ze své vody.
"Přestěhovali jsme se sem. Máme byt na Baker Street" usměje se mamka.
"Mládeži, už je pozdě, i když by s vámi rád povídal, ale mám zítra práci" řekne taťka a začne nás popohánět ven z restaurace...
"Zítra vám napíšu" zamávám rodičům a už jenom s klukama jedeme do vily...
O pár dní později...
"Ráda jsem tě poznala Perrie a ty Zayne, mi napiš" obejmu zamilovanou dvojici a vyjdu z kavárny. Nasadím si kapucu, sluneční brýle a rozejdu se k vile. Po cestě mě zastaví pár fanynek s prosbou o fotku, jinak mě nikdo nepoznává. Dokud se okolo mě utvoří hlouček holek s ne moc přátelskými výrazy.
"Můžete mě nechat projít?" pokusím se o zdvořilou konverzaci.
"Louise si nezasloužíš!" křikne jedna místo odpovědi.
"Jsi s ním jen pro peníze!" "Ani ho nemiluješ! Jsi zlatokopka!" začnou ječet všechny.
"Můžete si myslet, co chcete, ale já Louiho miluju. Prosím vás, aby jste mi uhnuly a já mohla v klidu odejít" můj pohár trpělivosti asi brzo přeteče. V tom momentu na tváři ucítím štiplavou bolest. Další rána je mířená do břicha, kam se i trefí. Vykřiknu bolestí a chytnu se za bolavé místo. Najednou se ocitnu na zemi, pod palbou kopanců. Z posledních sil se zvednu a zaběhnu do prázdného Starbucksu naproti.
"Slečno! Jste v pořádku?!" přiběhne ke mně hnědovlasá holčina.
"Zamknete prosím?" zasípu, holčina zamkne a podá mi ubrousky na zastavení krve, co teče z mého nosu.
"Zavolám vám sanitku" bere mobil, ale já ji prudce zastavím.
"Nikam nevolejte, já si zavolám pomoc, hlavně nepouštějte dovnitř ty fanynky" podívám se na dveře kavárny, na kterých jsou namáčklé ty holky, které mě zřejmě chtějí zabít. Vyndám z kapsy svůj mobil a vytočím Louiho. Mezitím si otřu krev s natrženého rtu.
"Ahoj Sweety, kdepak jsi?" ozve se sladký hlásek z druhé strany.
"Loui, prosím přijedeš pro mě na Wardour Street do Starbucks?" zasípu.
"Co se stalo?!" vyjekne. "Vem s sebou ochranku" šeptnu a típnu to.
"Vy jste Annethen Clark?" přinese mi holčina sklenici vody. Kývnu a podívám se na ní. Tmavě hnědé vlasy, kroutící se v jemných kudrlinkách a čokoládově hnědé oči.
"Jak se jmenuješ?"
"Jsem Meg" usměje se a podá mi další ubrousky.
"Děkuju za záchranu, Meg" pokusím se o úsměv. Ještě pár minut si povídáme, dokud nás nevyruší jekot z venku. U krajnice zastaví velká dodávka, ze které vystoupí Loui následovaný ochrankou a kluky.
Přes fanynky se dostanou ke dveřím, které Meg odemkne. Nahrnou se dovnitř a rozhlíží se po prázdné kavárně. Pokusím se postavit z chladné země, až teď si mě všimnou.
"Anne!" vykřiknou všichni hrůzou a běží ke mně. "Kdo ti to udělal??" zachvěje se Loui, když si prohlíží mé rány.
"Ty fanynky " poukážu k hloučku holek venku. "Pojď sem" přitáhnou si mě do group hug, ale zmáčknou mě tak moc, že vyjeknu bolestí.
"Tohle už je moc" prohlíží si mě Harry. Liam a Niall mě podepřou a společně se vydáme ke dveřím. Meg mi rychle nadiktuje svoje číslo a my se co nejrychleji přesunujeme do dodávky.
Úlevou si oddechnu, když sedím na místě, ale Loui a Harry tady nejsou.
"Děláte si ze mě prdel?! Já konečně najdu svojí mrkvičku, jsem s ní šťastný, jako ještě nikdy a vy jí nenávidíte?! To si říkáte fanynky?!" řve Loui po davu, který se naplnil i novináři.
"Buď jí budete milovat jako my, nebo nejste fanynky! To jste neviděly, jak se Loui trápil, když nebyl s ní?! Oni se milují, tak jim doprdele dopřejte aspoň trochu štěstí! Víte, jak dlouho trpěli, aby mohli být spolu?! Nevíte, takže buťe šťastné, že je Loui šťastný!" zařve Harry a oba naskočí do dodávky, která se blesku rychle rozjede.
"Už ti nikdo neublíží" přitáhne si mě k sobě Loui..
...
"Sweety. pojď ke mně, prosím!" křičí ze zahrady Louis. Celé odpoledne tam něco dělá, ale odmítal mi říct co.
"Jestli mě zase budeš chtít utopit, tak tam nejdu" křiknu nazpátek. "Nebóój!" i z dálky slyším jeho smích.
"Louisi, jestli mě chceš zab-" nedokončím větu a zůstanu přimrazená k zemi.. Přes půlku zahrady se vine cesta z lampionů, na konci stojí Loui ve smokingu a za ním..
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Zakryju si dlaní ústa a rozmrkávám slzy. Rozběhnu se a skočím mu do náruče. Omotám nohy okolo jeho pasu a zabořím bradu do jeho klíční kosti.
"Nikdy nezapomenu nato, jak jsme se viděli poprvé. Nikdy nezapomenu na tu drzou holku, co nám ukopla espézetku a poslal nás někam. Už tenkrát si mi uchvátila... Nejhorší rok a půl mého života byl ten, když jsme nebyli spolu. Protože už nikdy nechci být bez tebe, vymyslel jsem řešení.. Vezmeš si mě?" klekne si na jedno koleno, vytáhne modrou krabičku a sladce se usměje.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
"Loui..." vydechnu.
"Jasně, že ano!!" usměju se. Jeho vyděšený obličej vážně stál zato. "Už jsem si myslel, že řekneš 'ne'" zasměje se, vyndá prstýnek z krabičky a nasadí mi ho. "Miluju tě" políbí mě.
"Na Měsíc a zpět?" znovu se zeptám.
'Na Měsíc a zpět" obtočí ruce kolem mě a pevně mě obejme.....
Ahooojkyy! Omlouvám se, že je 1) v blbej den 2) pozdě :/ Dneska slaďoučkej díl, věnovaný megselenita7 . Moc dobře víš proč, lásko :P <3 Ve středu čekejte epilog, kde se dozvíte, jak to dopadne a jak budou moje další příběhy :) Lofuju vás :3
