✅
Phoebe Woodsová má před sebou první den v nové práci. Nedávno nastoupila k FBI a je rozhodnutá ukázat, že je ve své práci opravdu dobrá. Ovšem za jejími úmysly se skrývá mnohem více. Díky odznaku FBI má také možnost dostat se ke složkám, které jen...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Jaye ráno probudily příjemné sluneční paprsky, které se prodraly přes zatažené žaluzie až do jejich pokoje a polechtaly ho na nose, už neměly sice takovou sílu, ale i tak ho to světlo probudilo. Lehce otočil hlavou na druhou stranu a podíval se na Phoebe, která tam s ním byla. Nakonec se přetočil na bok a zadíval se na ní. Spala tak klidně, pravidelně oddechovala a ve tváři byla tak nějak spokojená. Bylo teprve půl šesté, takže ji nechal spát a sám vstal. Došel se převléknout a trochu už připravit na cestu. Akorát se vracel od té staré dámy, které byl zaplatit za pokoj, otevřel dveře a nahlédl do pokoje, kde už na posteli seděla Phoebe s rozespalým výrazem v obličeji a rozcuchanými vlasy.
„Hele to jsme jako spolu spali tady-," chtěla ještě dokončit rozespale Phoebe, když ukázala místo za sebou na posteli a trochu zmateně se podívala na Jaye, který jí okamžitě s úsměvem uklidnil: „Jako ty a já? A v jedné posteli? Nakonec jsem spal v tom křesle, protože ty se stejně furt roztahuješ!"
Phoebe na něj hodila uražený pohled, ale když viděla, jak se pak Jay pobaveně směje, tak jí bylo jasné, že si z ní dělá jenom legraci. Zakroutila nad tím hlavou, podrbala se ve vlasech a podívala se na hodinky. Bylo něco po sedmé. Proto tedy rovnou vyskočila z postele a zamířila si to do koupelny. Bylo na čase zase vyrazit na cestu, aby na chatě byli ještě před desátou, kde jim jiní agenti předají jejich službu při hlídání jistého člověka z ochrany svědků.
Mezitím Jay ještě po nich lehce poklidil pokoj a sbalil si své věci do tašky. To samé následně udělala Phoebe, když se vrátila z koupelny. Všechny své věci naházela do tašky, hodila na sebe bundu a mohli vyrazit. Jay zanesl ještě staré majitelce klíče od jejich pokoje a poté už se přidal k Phoebe, která stepovala na již poloprázdné parkovišti. Ruce měla strčené v kapsách a přešlapovala na místě, protože jí byla vcelku zima. Už to nebyl takový ten příjemný podzim, kdy padalo barevné listí, mezi korunami stromů se proháněl ještě vcelku příjemný vánek a sluneční paprsky hřály. Tohle byl ten takový ten podzim, kdy ráno už byly pomalu přízemní mrazíky, dopoledne byla zima a až odpoledne na těch pár hodin se teplo na chvilku vrátil, dokud slunce nezapadlo.
„Zastavíme se ještě na nejbližší benzínce na snídani a kafe?" zeptala se ho Phoebe, když konečně nastoupili do auta a Jay nastartoval, aby se v autě zapnulo topení. Zamrkala na něj řasami, nasadila prosebný výraz a dlouho ho přemlouvat nemusela, protože i on by si nerad nechal ujít ranní kafe, než dojedou na místo. Netrvalo to dlouho a brzy zahlédli benzínku, u které by se zastavili na jídlo, kafe a případné tankování, protože docházela nafta.
Akorát zrovna sjížděli z dálnice k nejbližší benzínce, když začal Jayovi zvonit telefon, který měl položený na palubní desce. Přes panel na volantu hovor přes propojený telefon okamžitě přijal: „Phoebe?" ozval se Dean.
„Ne Jay! A taky Jayův telefon, ale Phoebe sedí vedle mě," prohlásil hned okamžitě Jay a ušklíbl se na Phoebe, kterou to taky mírně pobavilo, když měla z hovoru s bratrem mírně sevřený žaludek. A taky to bylo na místě. Už podle toho tónu v bratrově hlase pochopila, že se něco děje. Byl buď naštvaný nebo jen rozmrzelý, přála si, aby to bylo to druhé: „Ahoj Deane, včera jsi mi psal. Chtěla jsem ti sice odepsat, ale pak jsem si říkala, že je dost pozdě, tak jsem to nechala být."
