Touha

Čas okolo nás

Ráno jsem se probudila, a vedle mně nikdo. Trochu jsem se lekla, ale pak jsem začala normálně přemýšlet a došlo mi, že Zac prostě jen asi odešel do kuchyně nebo do koupelny. Tak jsem si vzala do ruky mobil, mrkla na Snapchat, zkoukla všechny mystory. Pak jsem šla na twitter, přečetla si nové tweety, pár jsem jich lajkla a dva retweetla. Najednou se otevřely dveře dokořán, v nich Zac, v ruce snídaňový tác a na něm nejrůznější dobroty.

"Dobré ráno lásko! Víš, kolik je? Půl jedné odpoledne! Někdo si dá snídaňo-oběd?" řekne Zac, políbí mně na čelo a usměje se

"Dobré! Děkujuuu moc za snídaňku zlato, ano docela jsem si přispala" odpověděla jsem s vděčným úsměvem na rtech a pustila jsem se do jídla

* večer*

"Zlato?" řekl najednou Zac, když jsme se v televizi dívali na Hvězdy nám nepřály.

"Ano, lásko?" odpověděla jsem ještě se slzami v očích z toho filmu. Je to můj nejoblíbenější film, i když je snad nejsmutnější, co jsem kdy viděla.

"Já pro tebe něco mám!" řekl hlasem, který naznačoval, že to bude něco velkého

"Opravdu?? A co!!!" řekla jsem se zatajeným hlasem polohlasem, takovým skoro šeptem

"No...to zjistíš sama..." řekl a podal mi nekvalitně zalepenou bílou obálku. Já ji jen vzala do ruky, koukla na Zaca, vděčně se usmála a obálku otevřela.

Ale po otevření jsem zůstala jako opařená.

On mi dal letenky do New Yorku!

"Bože! Já...no...ty...ááááá! Děkuju lásko!" řekla jsem, vrhla se mu okolo krku a začala ho líbat jak urvaná ze řetězu. On mi polibek oplatil, ale pak se odtáhl a odpověděl mi: "Vím, že ses tam vždycky chtěla podívat. Letíme už zítra! A to na měsíc! Líbí?"

Já jen asi deset sekund jen nehybně seděla, na tváři debilní úsměv.

"STRAŠNĚ MOC! JSI NEJLEPŠÍ! DĚKUJU!" zařvala jsem, a když si Zac stoupl, skočila jsem mu okolo krku

"Nemáš vůbec zač, lásko! A teď jdeme balit, letí nám to už ráno v deset!" řekl a odnesl mně to pokoje. Už se strašně těším!