Druhá šance (Tajná skladatelka 2)

38.

Vrátila jsem se domů až ze mě vyprchal dostatek vzteku, abych nebyla hnusná i na holky a Joshe, kteří si to vůbec nezaslouží.
Když jsem vešla, v obýváku seděly holky s Joshem, Niallem, Zaynem a Louisem. Všichni mě sledovali. Emma jim jistě musela říct, jak naštvaná jsem byla, když jsem odcházela z kavárny a podle toho, jak držel Zayn mobil, tak jsem vydedukovala, že musel volat Liam, že jsem se s Harrym pohádala.
"Volal vám Liam?" zeptala jsem se jich a opřela se o trám dveří.
"Jo. Říkal, že jste po sobě slušně štěkali a že slyšel i nějaké plesknutí. Tys Harryho profackovala?" zeptal se mě Zayn a viděla jsem na něm, že mu trošku cukaly koutky.
"Dala jsem mu pár facek. Měla jsem chuť to udělat, už když mi táta volal to NY, abychom se vrátili. Zasloužil si je," pokrčila jsem rameny.
"Jsi v pohodě?" zeptala se opatrně Mickey.
"Co myslíš?" opáčila jsem znovu otázkou a Mickey s Emmou bez zaváhání vstali a šli mě obejmout. Když ze mě vyprchal vztek a adrenalin, cítila jsem se slabá a bezmocná.
"Emma nám řekla, co se stalo a co ti Jennifer řekla," ozval se Josh a já se na něj přes Mickeyno rameno podívala. Vymanila jsem se holkám z objetí a šla za Joshem. On mě bez váhání vzal do své náruče a posadil si mě na klín.
Po chvíli ticha, kdy jsem seděla Joshovi na klíně, Emma se tulila k Zaynovi a Mickey zase k Louisovi, můj pohled padl na Nialla, který si tam musel připadat jako křen.
"Nialle, co ti Harry slíbil, že jsi mu s tou lží pomáhal??" zeptala jsem se ho a on se na mě podíval.
"Vyhrožoval mi, že mi dá na ledničku zámek a neřekne mi kód a navíc měl dost silné argumenty, proč tě chce zpátky. Lizi, omlouvám se," řekl Niall a já se musela rozesmát. Představa Nialla, jak stojí před ledničkou na níž je zámek a on se nemůže dostat k jídlu byla hodně vtipná.
"Čemu se směješ?" nechápal.
"Představě, jak se nemůžeš dostat do ledničky. Nemůžu uvěřit, že tě takhle Harry přemluvil," smála jsem se a k mému smíchu se přidali i všichni ostatní.
"Hej, to není vtipné," dělal uraženého Niall a to nás rozesmálo ještě víc. Nevím, co se to se mnou děje, že v jednu chvíli křičím na Harryho a v té další se směju s přáteli. Chyběl tu jenom Liam. Bylo mi ho líto, že musí hlídat toho idiota.
"Hele, Nialle, nechceš zajet pro Liama, že bychom si všichni zašli do baru se vyblbnout? Jenom naše parta?" navrhla jsem.
"Klidně, a už se na mě nezlobíš?" zeptal se znovu a já si za ním přesedla a objala toho našeho malého blonďatého Ira.
"Jasně, že se na tebe nezlobím, leprikónku. Ty za nic nemůžeš. Zajedeš teda pro toho Liama?" zeptala jsem se znovu.
"Dobře, sejdeme se v baru," řekl Niall a odešel. Slyšela jsem jen, jak startuje auto a následně odjíždí.
"Proč jsi mu řekla leprikónku??" zasmála se Emma, když jsme byli u mě v pokoji a oblíkali jsme se do baru.
"Protože je Ir a navíc tak trošku vypadá," pokrčila jsem rameny a holky se začaly smát. Do hodiny jsme byli připraveny vyrazit. Klukům se zprvu nelíbilo, že musí nechat Harry samotného, ale já je odbyla tím, že se ten idiot jednu noc o sebe dokáže postarat sám. Proto souhlasili a mohli jsme vyrazit se bavit.

Další část. Myslíte, že se něco stane, když jdou do baru a Harry je nestřežen doma sám?? :)