Zrození fénixe

14.

Jeden ze členů Bratrstva, zřejmě nějaký důstojník se uklonit a hodil Ignis k nohám rudou růži. To znamenalo jediné: Jdeš s námi nebo tady všechny zabijeme.

„Ona zůstane tady. A vy vypadněte nebo tady zůstanou pouze mrtvoly! Vaše mrtvoly!" Postavil se před Ignis Darren s rukama zkříženými na prsou.

„Vybrali jste si vy. A skončí to mrtvolami. Ale my to nebudeme." zavolal na ně důstojník.

„Tak pojďte." řekla tiše Ignis a vytáhla si luk.

Ostatní se také ozbrojili a Darren chránil Ignis vlastním tělem. Jejich nepřátelé byli ozbrojeni meči a štíty, ale žádný z nich neměl luk. Vzadu se držel jeden obzvláště vyšňořený muž. Nejspíš jejich velitel. Měl na sobě pozlacené brnění z nejčistší oceli vysazené rubíny vyřezané do tvaru růže. Zpod brnění mu vykukovala hedvábná tunika. Vše dokončoval plášť z dračí kůže olemovaný kožichem divoké kočky, která už téměř vyhynula.

Bylo slyšet bubnování. Obě skupiny se proti sobě vrhly. Osm obránců ku padesáti útočníkům. A to Ximena, dorhská královna a Regina nebojovaly a Ignis musela často odpočívat. Takže čtyři ku padesáti.

Na útočníky začalo pršet a dešťová voda v zimě zamrzala. Cuilë uspala každého, koho se dotkla. Na útočníky létaly šípy. Fera rozsápala hrdlo několika útočníkům. Po hodině těžkého boje jich byla polovina.  Poté co Ignis došly šípy, začala po nich házet dýky, kterých měla dostatek. Curtisovi už také došli šípy, ale alespoň dalších deset útočníků vážné zranit.

Vůdce Bratrstva se proplížil kolem bojiště a napadl zezadu Ximenu. Když už jí chtěl zanořit meč do zad, Ximena náhle vstala a on jí probodl nohu. Podobným způsobem zranil i Reginu a blížil se k Ignis.

Té zbyli už jen dvě dýky, které používala k boji, nikoli na házení.

„Zbabělče!" zasyčela a vrhla se na něj.

Klidně odrážel její útoky a ona brzy začala hlasitě oddechovat. Brzy se mu podařilo kopnout ji do žeber. Ignis spadla na zem, držela se za břicho a hlasitě lapala po dechu.

Když Darren zjistil, co se děje, usekl nejbližšímu protivníkovi hlavu a rozběhl se Ignis na pomoc.

Když se dostal k vůdci Bratrstva, začal být už unavený. Čelo měl pokryté potem.

„Nech ji být." zavolal na něj.

„Tak si pro ni pojď, ty hrdino!" zavolal mu v odpověď vůdce Bratrstva.

Darren se rozběhl ke svému protivníkovi. Sekl vlevo, vpravo, seshora. Jeho instinkty přesně předpovídaly protivníkův další úder.

Cuilë se točila po bojišti a každý koho se dotkla, uspala. Čas od času probodla útočníkovi nohy vrhací dýkou. Svoje nové schopnosti si opravdu užívala. Využívala vítr a plachtila nad útočníky. Na chvilku se snesla dolů, dotkla se jednoho ze svých protivníků a zase se vznesla. Jednou se jí to ale nepodařilo a jeden z vojáků jí ošklivě zranil ruku.

Zmrzlé dešťové kapky velikosti oblázků mlátily do zad útočníků a čas od času je zranily.

Curtis si vzal šípy od Cuilë a začal znovu střílet do protivníků.

Ignis se konečně zvedla a plížila se zezadu k vůdci Bratrstva. Když už byla u něj, praštila ho hruškou své dýky do spánku.

„Děkuju." zašeptala Darrenovi do ucha a dala mu pusu na tvář.

Zatímco se bojovalo, Ximena ošetřila zranění sobě i Regině a doplazily se do úkrytu. Zbylí členové bratrstva se dali na útěk, své mrtvé přátele nechali napospas osudu.

*

Vyhráli! A měli vůdce Bratrstva, který se znal se Zakharem. Mohli se tak dozvědět o králových nejtajnějších plánech.

Naproti tomu tady byla skutečnost, že Ximena, Curtis, Cuilë a Regina byli zranění a nemohli jít dál. Curtise zranili vojáci, když se přes něj převalili jako lavina.

Před nedávnem nalezli jednu jeskyni a tak se tam vrátili. S porcemi jídla, které měli pro teď, by jim zásoby vydrželi maximálně měsíc a tak se museli uskromnit.

„Vězeň se už probudil." řekla Ignis Darrenovi, „mohl bys to zjistit. Nerada ubližuju lidem, i když takovým jako on."

„Něco mě napadlo. A myslím, že to bude mít skvělý účinek." řekl jí Darren se svým obvyklým úsměvem. Nato odešel za vězněm.

Ignis ho potajmu sledovala a potom se schovala do tmy. Viděla, jak si Darren brousí břitvu a bere si s sebou vak vody. Netušila, co udělá. Ale byla zvědavá. A tak ho sledovala dál.

Darren došel k vězni a vyklopil mu vak plný ledové vody rovnou nad hlavu. „Co to dělá?" pomyslela si Ignis.

Darren uchopit vězně za vlasy, ukázal mu břitvu a řekl: „Řekni mi, co chci vědět a já ti nechám vlasy na hlavě."

Ignis málem vyprskla smíchy. Tak to byl Darrenův plán. Musela uznat, že to měl dobře vymyšlené. Ji by něco takového nenapadlo. A jeho plán vyšel. Vězeň mu brzy řekl o králových plánech a zabezpečení jeho hradu. Darren odešel se šťastným výrazem a vězeň si oddechnul. Ignis se potichu smála, když si vězeň nad svým odrazem ve vodě upravoval vlasy.

Darren se vrátil k ostatním, aby vyřešili jednu důležitou věc. Tou bylo jídlo. Zásoby jim už docházeli. Curtis, Regina a Cuilë byli pořád ještě ošklivě zranění, ale Ximeně už bylo líp a tak se o ně starala.

Po dlouhé poradě se dohodli, že budou pravidelně chodit na lov. Jenže to mělo háček. Jediní, kteří žili v poušti, byli štíři, hadi a pouštní lvi. A nikdo neměl chuť na maso pouštních lvů.

A pak tu byl vězeň. Jedl jejich jídlo a spal u jejich ohně. Když by tu zůstal, neměli by jídlo, ale kdyby ho vyhodili, šel by za Zakharem. A to také nemohli dopustit. Lámali si nad tím dlouho hlavu, ale nemohli přijít na řešení. Nakonec se rozhodli, že s nimi vězeň zůstane a dovedou ho do Anwarünya.

Po poradě dostala Ignis záchvat kašle, až se sesula k zemi. Zima na ní měla škodlivý vliv. Darren ji pomohl k ohni a přehodil přes ni několik kožešin. Fera, která ucítila, že Ignis není dobře, si k ní lehla.

Sarea se rozhodla, že půjde na lov, aby měli jídlo. Darren šel s ní jako ochránce a Ximena se starala o zraněné.

Za několik hodin se lovci vrátili s čerstvým úlovkem. Donesli několik hadů a jednoho pouštního lva. Maso bylo odporné, ale alespoň měli něco k jídlu.

*

Zima se blížila ke konci a s přicházející silou se začala vracet i síla Ignis. Curtis, Regina i Cuilë už byli také zdraví, a tak když bylo tepleji, vydali se všichni na cestu.