In love with a speedster [CZ]

Happiness

     Po několika týdnech Pietra pustili. Rozhodla jsem se zůstat s nimi. Tonyho dům je tak velký, že by se tam vešlo celé fotbalové družstvo. Každý jsme měli svůj pokoj.

     „Proč seš na mě taková?" zeptala jsem se Wandy u snídaně. Měli jsme chvilku pro sebe, nikdo poblíž nebyl. Chtěla jsem to vyřešit. Čekala bych, že se ke mě bude chovat přátelsky, ale chovala se ke mě jako k nepříteli.

     „Nedovolím, aby si mu zlomila srdce. Už tak je v jeho životě dost bolesti." přiznala své obavy. Chápala jsem ji, chtěla ho chránit.

     „Co je k snídani?" ozvalo se. Nestačila jsem odpovědět Wandě, protože přiběhl Pietro.

     „Vidím, že už se cítíš líp," zasmála jsem se. Přikývl a věnoval mi polibek do vlasů.

     „Tak já Vás tu nechám," oznámila nám Wanda a odešla.

     „Co jí je?" ptal se mě nechápavě Pietro. Jen jsem pokrčila rameny a věnovala se svému toustu.

     „Co budeme dnes dělat?" zeptala jsem se po chvilce mlčení. Už jsem dojedla, popadla taliř a šla k myčce.

     „Co chceš," usmál se.

     „Hm," zamyslela jsem se.

     „Co takhle bazén?!" vykřikla jsem.

     „Nelíbím se ti oblečenej?" zeptal se vážně, vstal a blížil se ke mě. Zčervenala jsem, když jsem na svém pase ucítila jeho ruce. Silně mě přitiskl na kuchyňskou linku. Naše obličeje dělily pouze centimetry. Srdce mi bušilo jako o závod, ale na jeho otázku jsem neodpověděla. Jeho rty se blížily k těm mým.

     „Tak za půl hoďky u bazénu," oznámil mi dřív než se naše rty setkaly a odtrhl se. Stála jsem tam jako socha a upřeně se na něj dívala. On už byl dávno u dveří a pobaveně mě sledoval.

     Sakra, ten kluk to umí, pomyslela jsem si, když jsem se vzpamatovala. Rychlým krokem jsem se vydala do ložnice. Velká výhoda byla, že Tonyho dům má opravdu vše. Takže i bazén na terase s krásným výhledem na moře. Hodila jsem na sebe černé plavky a dlouhé bíle tričko. Vlasy jsem si stáhla do drdolu. Ještě mi zbývalo asi 10 minut, byla jsem nervózní. K bazénu jsem nakonec došla později, než jak jsme se dohodli.

     „No konečně!" vykřikl na mě Pietro z vody.

     „Ty jsi na mě nepočkal? Tak to za tebou nejdu," zavtipkovala jsem. Najednou jsem se styděla. Potřebovala jsem si sundat to dlouhé triko, které mě dostatečně zakrývalo, ale jeho pohled byl upřený ke mě.

     „To tam vážně budeš jen tak stát?" zasmál se, když viděl jak nervózně přešlapuju. Neodpověděla jsem. Připlaval ke břehu, o který se následně zapřel, aby mohl vyskočit ven.

     No ku*va, pomyslela jsem si. Stál na kraji bazénu. Pomalu z něj stékaly kapky, jak se blížil ke mě. Můj pohled se nemohl odtrhnout od jeho vypracovaného břicha. Byla jsem jako v ráji. Všiml si, že si ho prohlížím

     „Něco mi spadlo do oka," zalhala jsem a několikrát zamrkala.

     „Jasně," zasmál se a uchopil lem mého trika. Projel mnou mrazivý pocit, cítila jsem se trapně. Ruce jsem měla podél těla a to mu bránilo. Dívala jsem se mu do očí, přívětivě se na mě podíval. Sebrala jsem veškerou odvahu a ruce zvedla nad hlavu. Udělal jediný pohyb a triko bylo pryč. Stále se mi díval do očí, ale bylo vidět, že vší silou zadržuje onen mužský pud. Pousmála jsem se, chytla ho za ruku a pomalu přešla k okraji bazénu. Když byl nepozorný štouchla jsem do něj a ozvalo se žblunknutí.

     „No počkej!" zakřičel, když se vynořil. Smíchy jsem se svíjela na břehu. Najedou jsem ucítila závan. Popadl mě a super rychlostí hodil do vody.

     „To není fér," vykřikla jsem a trochu na něj šplouchla vodu.

     „Jsi roztomilá když se zlobíš," ušklíbl se a připlaval blíž. Omotal své ruce kolem mého pasu. Tentokrát jsem ochotně spolupracovala a omotala ruce kolem jeho krku. Mokré pramínky jeho vlasů mu neposlušně padaly do tváře.

     „Máš krásné oči," vypadlo ze mě v rozpacích.

     Vážně jsem to řekla nahlas? pomyslela jsem si. Usmál se a opatrně mě políbil. Užívala jsem si tuhle chvíli.