How did this happen? || Tayvin Series

5.

Taylor
Na jednotce intenzivní péče jsme rozplýváním nad našim miminkem strávili asi hodinu. Prý jen tam nejklidnější a už od narození dobře vychovaný. Došlo nám, že bude potřebovat jméno,ale všechno bylo tak na rychlo, že jsme na to zapomněli. Adam mi řekl, že by se mohl jmenovat příjmením Swift nebo Swift-Wiles, ale řekla jsem mu, že jednou stejně budeme všichni Wiles, nad čím se Adam zasněně usmál, když držel malinkou ruku našeho chlapečka. Sestry nám řekly, že budeme muset jít do pokoje, ale že se budeme moci vrátit později. Bylo to pro mě těžké ho tam opustit samotného, čehož si Adam všiml a chytil mě za ruku když jsme odcházeli.
"Zlato zvoní ti mobil..." Řekl Adam a přinesl mi mobil, který ležel na stole.
Koukla jsem se na mobil, ale už jsem to nestihla zvednout. Měla jsem několik smsek a zmeškaných hovorů od Seleny. A potom mi došlo proč. Dneska jsme byly se Sel a holkama domluvené na večeři... Asi tak tři hodiny zpátky... A já jsem na to totálně zapomněla. Očividně jsem měla plno jiných důležitějších věcí na práci.
Mobil začal znovu zvonit a byla to Sel. Nadechla jsem se a zvedla jsem to.
"Bože děkuju ti! Kde jsi Taylor?" Vychrlila na mě Selena. "Tvoje ochranka řekla, že jsi u Adama, ale oba tu nejste a ani jeden mi nezvedáte hovory, a Adamovo auto bylo právě viděno u nemocnice... "
"No... Ohledně toho..." Začala jsem postupně vysvětlovat.
"Jste v pořádku? Stalo se něco s Adamovým srdcem? Jsi v pohodě?" Vypustila ze sebe.
"Co by jsi řekla, kdyby jsem ti řekla, že jsem zrovna porodila dítě?" Zeptala jsem se a koukla se na Adama, který se potichu začal smát a já jsem dala hovor na hlas.
Ještě jsme o tom nikomu neřekli ani rodičům. Ani jsme neprobírali to, jak to nadhodíme, ale oni to pochopí. Stalo se to v pár hodinách a já už si na to pomalu začínám zvykat.
"Haha... Vážně vtipné Tay. Proč jste v nemocnici?" Zeptala se znovu a zněla trošku otráveně.
"Protože zrovna porodila dítě Seleno." Řekl Adam a zkoušel se nesmát.
"O můj bože! Nemůže mi alespoň jeden z vás normálně odpovědět?" Řekla Selena podrážděně.
"Dobře, pošlu ti fotku." Řekl Adam a začal hledat fotku, kterou jsme zrovna vyfotili a poslal to Sel, která byla vražedně potichu.
"PANE BOŽE! VY JSTE SI NEDĚLALI SRANDU? CO TO SAKRA?!" Zařvala, když ji došla fotka. "Lidi! Tay a Adam mají dítě!"
Slyšeli jsme hodně komentářů a lidí, co nám nevěřili. Kde to je a kolik tam je lidí?
"Jaké dítě?" Řekl hlas, který jsem nepoznala, ale Adam ano.
"Teffy má dítě? Já jsem strejda?" Zeptal se Austin.
"Sakra... Nevěděla jsem, že tam bude..." Tiše jsem řekla a vyděšeně jsem se koukla na Adama. Tohle nebyl ten zbůsob, kterým jsem chtěla, ať se tom můj malý brácha dozví... No vlastně, ať se to takhle kdokoliv dozví.
"Lidi? My už půjdeme. Slibujeme, že vám zase brzo zavoláme." Řekl Adam a zavěsil. "Dobře, musíme si něco vyjasnit. Zaprvé, jak se bude jmenovat a potom jak to řekněme rodičům...
"Dobře... Musíme být zodpovědní... Nějaké nápady na jméno?" Zeptala jsem se a Adam si sedl vedle mě na postel.
"Počkej. Napíšu Seleně. Rozhodně o tom teď diskutují." Řekla jsem a překulila jsem oči.
Doufám, že se vám dnešní kapitola líbila! ❤ Mám něco zlepšit? A opět budu ráda za všechny přečtení, votes a komentáře! 😊😘❤