Kouzelná Beruška A Hloupý Kocour [Dokončeno]

Osudný polibek

Adrien se v rychlosti zvedl do sedu a okamžitě ho píchlo u srdce. Sen nebo budoucnost? Co to mělo znamenat? Je Beruška v pořádku? Když se ho včera ptala, jestli se mu o ní něco nezdálo, nebyl to tenhle sen? Ještě, že si vymyslel to s tou láskou. Byl mistr ve lhaní. Teda až po Lile, která se nadějně snaží mít jen pravdivá slova. ,,Plaggu? Plaguu, ježiši vstávej!" drcl Adrien do svého Kwamiho.

Ten se jen zavrtěl a spal dál. ,,Mám tu tak úžasný camembert.." řekl naoko úžasle Adrien a malý Kwami byl již ve vzduchu. ,,CAMEMBERT?! KDE?!" dožadoval se Plagg odpovědi. 

,,Snědl jsem ho?" zeptal se se smíchem Adrien. ,,Ty ho nemůžeš cítit, natož ho pozřít!" zamračil se Plagg. Adrien jeho odpověď ignoroval.

,,Plaggu, myslíš si, že by mohla být Marinette Kouzelná Beruška?" ozval se po chvíli Adrien s otázkou.

Plagg se zamyslel. 

,,Jistě, že ne. Beruška musí být odvážná, silná, neústupná!" zasnil se Plagg.

,,A co teprve Tikki, ach.." začervenal se při vzpomínce na krásku s tečky na těle.

,,Kdyby měla Marinette Tikki u sebe, byla by jako placka, v jednom kuse by byla na zemi." dopověděl svůj poslední důvod Plagg.

,,Sečteno, podtrženo, Marinette zkrátka Beruška není. A teď naval ten camembert!" narazil Plagg do Adriena.

,,Mám ještě jednu otázku. Když jí zodpovíš, dostaneš camembert."

,,Platí." zakřenil se Plagg.

,,Může se Lišaj dostat do snů a posílat na nás Akumy?"

Plagg se znovu zamyslel. 

,,To by Lišaj musel vědět, kdo ty a Beruška jste a podle toho přetvařovat vaše sny do nočních můr." 

,,No a co když to ví?" 

,,Eee, nejdřív camembert." dal si Plagg packy na hruď.

Adrien po chvíli přišel do pokoje i s camembertem v ruce, který hodil Plaggovi.

,,Tak?"

,,No, jestli Lišaj ví, že ty jsi Černý Kocour a Beruška je ta druhá osoba, je to hodně zlé. Je to tak zlé, že by vás to mohlo zničit."

Adrien se postavil zády k Plaggovi a jakoby pro sebe si pověděl:

,,Nikdy nevíme, co jsou lidi doopravdy zač. Ale i přesto si myslím, že Marinette není Beruška."

^^^^

Adrien hned po příjezdu limuzíny ke škole vyběhl jako blesk, aby si někde počkal na Marinette.

Když Marinette procházela kolem záchodů, zatáhl ji Adrien za roh, přitiskl ji zády ke zdi a rukama se opíral o zbytek zdi vedle hlavy samotné Marinette.

,,Moc dobře mě poslouchej, protože to nebudu opakovat," začal výhružně Adrien. V podvědomí se fackoval, protože když ji viděl, jak moc je vyděšená a uchvácená zároveň, neměl slov. Nechtěl být zlý, ale muselo to tak být.

,,Jsi Beruška?" zeptal se.

Marinette vyjeveně koukala, než se rozesmála. 

,,Já a Beruška? Kde jsi to vzal?" ptala se mezi záchvatem smíchu.

Adrien ji potřeboval umlčet. Byla moc hlasitá.

Jednou rukou jí jemně chytl za čelist, druhou jí dal na bok a políbil ji.

Bylo to tak silné. Ještě, že byla hodina, jinak by všichni viděli tu zeleno-červenou záři.

Všichni by ji vnímali až na ně dva. Až na Berušku a Kocoura.

Když se Adrien odpojil, sebral svoji tašku a jako uragán zmizel. Nechal tam Marinette jen tak stát.

Marinette musela být rudá až na zadku a tak zalezla na záchody.

Adrien ještě stačil sáhnout na kliku, než se v mdlobách skácel k zemi.

Marinette si opláchla obličej, vypnula vodu a kdyby se za pádu k zemi nestačila chytnout umyvadla, bývala by si rozbila hlavu. 

Zmírnila si pád, omdlela však také.

^^^^

Kopule se rozevřela a do vzduchu vzlétlo přes stovku bílých motýlů.

,,Ano! Mám vás! Mám!" radoval se Lišaj.

,,Když jste si vyměnily těla, mám vás na dosah. Stačí přeměnit dost chytrého člověka mým skvostným Akumou."

Smál se zlověstně Lišaj a kopule se zase zavřela.

^^^^^^^^^^^^^^^

Tato kapitola je věnována TheDuff21 za její milé komentáře, děkuju ti :')