Lila [ML&CN]

2-druhý ocásek-2

Jelikož to bylo 3:4 protože většina volila B, tak se tedy Lila rozhodla nepomoct staříkovi.

Rozhodla jsem se že je to moc nebezpečné tak jsem rychle běžela domů. Uslyšela jsem výkřik a radši jsem se ani neotáčela a běžela jsem domů. Najednou mi nad hlavou něco prosvištělo a když jsem se koukla co to bylo, tak jsem si všimla že to byla LADYBUG! Stála jsem s otevřenou pusou a dívala se jak přeskočila přes střechu jednoho domu a mířila si to do parku.

Ozval se smích a nastalo zemětřesení, ta padouška má hodně divné schopnosti na svůj oblek. Doběhla jsem do svého domu kde i když se to vše otřásalo tak mí rodiče v klidu seděli v obýváku a povídali si, neobtěžovala jsem je ani pozdravit a rovnou vběhla do svého pokoje kde jsem zavřela dveře a plácla sebou o postel.

Vydechla jsme si, připadalo mi to jako bych doběhla maraton a tak jsem vytáhla mobil a vytočila číslo Adriena které mi dal v knihovně. Nezvedal to, asi mobil nkde upustil, nebo neměl čas. Zavolala jsem tedy Marinett, taky nezvedala. Zkusila jsem Juleku a ta to příjmula.

,,Ahoj Juleko, vyděla jsi co se veku děje?" Zeptala jsem se jí a Juleka se na mě přes videohovor podívala s úsměvem.

,,Jo, je to úžasný, ta padouška je děsivá, ale hodně silná! A vyděla jsi to oblečení? Má luxusní fialovou masku." Řekla Juleka a  chvíli jsme si povídali o tom co se právě děje, pak Juleku ale zavolala Rose a tak jsme to tiply. Vzala jsem do ruky ovladač a pustila si televizy.

,,....Ladybug a Chat Noirovi se to moc nedaří, čím více na ni útočí tím je to horší, obávám se že v této situaci jsou naši hrdinové zcela bezmocní.." Dokončila větu smutně reportérka a sklopila hlavu a kameraman zaostřil na souboj. Vedli si fakt příšerně, nemohla jsem se na to koukat a tak jsem to vypla a lehla si na postel a zavřela oči. Začala jsem dělat to co mi jde nejlépe - přemýšlela jsem, představovala jsem si, vždy jsem měla velkou fantazii.

Z přemýšlení mě přerušilo zaklepání na dveře a dovnitř vešla matka. Posadila jsem se na ni a podívala se na ni svým normálním pohledem.

,,Co potřebuješ mamá?" Zeptala jsem se matky a schválně ji takto oslovila, ani nevím proč ale jí se to vždy líbilo. Matka zavřela opatrně dveře a podívala se na mě tím svým povýšeným přísným pohledem, už jsem si na to zvakla, ale stále mě ten pohled štval.

,,Víš kolikrát jsem ti říkala že se máš vyzouvat když jsem do pokoje, Marii už si stěžuje na ten svynčík." Řekla máma stále sjným přísným hlasem. Marii je naše uklizečka, někdy mě hodně štve, furt si jen ztěžuje a ztěžuje. Povzdychla jsem si, už jsem si myslela že se mě matka přišla třeba zeptat jestli jsem v pořádku ale ona ne. Otočila se a odešla. Dovnitř vešel otec a když zavřel dveře usmál se, usmála jsem se na něj taky, máma byla přísná, otec zase legrační.

,,Mámy si nevšímej, vždyť víš že tě má ráda, jen je krapet přísná.." Řekl otec a posadil se vedle mě na postel. Vždy mě dokázal rozveselit, ani nevím jak, jsem ale ráda že jsem více po něm.

Otec měl tmavě hnědé rozčepířené vlasy a na očích měl brýle, měl oholenou tvář a byl docela dost vysoký a štíhlý. Matka měla černé vlasy ostříhané na mikádo, byla štíhlá, vysoká a měla modré oči.

Otec se mě vyptával na první den ve škole a takový věci, byl u mě asi půl hodiny než si jej zavolala matka. Vstala sjem z postele a pustila si počítač, počítač měl ještě dvě velké obrazovky a byl oranžovo-bílý. Nastartovala jsem berublog který byl právě v přímém přenosu a podepřela si bradu rukou a sledovala co se tam děje. Ladybug a Chat se snažili porazit ženu takzvanou Ničitelku - to jméno sedělo na to kolik toho zničila. Po asi hodině se jim to podařilo, Alya se dokonce rozhodla sledovat Ladybug, která jí ale úspěšně utekla.

--------

Druhý den se ve škole nemluvilo o ničem jiném. Šla jsem za Adrienem který seděl na svém místě a povýdal si s Ninem. Marinett ještě nebyla ve škole, což je podle Alyi zvykem že chodí pozdě.

,,Ahoj Adriene," pozdravila jsem blonďatého kamaráda který se na mě otočil s úsměvem.

,,Ahoj Lilo, co potřebuješ?" Zeptal se mě a já se koukla na Nina který se otočil na Alyu.

,,Včera jsem ti volala a ty-" nedořekla jsem to protože mě přerušil.

,,Šel jsem domů a pak jsem si všiml že jsem ztratil mobil a tak jsem ho v parku potom ještě hledal." Řekl Adrien a mě cosi říkalo že lže, protože kdyby mu ten mobil vypadl, jistě by byl úplně na padrť, zvlášť když byl v parku kde se to celé odehrálo.

,,Ehm- Jo dobře jen jsem se tě totiž chtěla zeptat jestli jsi v pořádku," řekla jsem a po jeho odpovědi jsme se odebrala zpět k Nathalienovi který si na svém  ístě zase kreslil. ,,umíš hezky kreslit," pochválila jsme mu kresbu na které byl zřejmě on a nějaká dívka, někoho mi připomínala. Marinett, on miluje Marinett, ale najendou jsem si všimla že na druhém obrázku je ještě někdo, dívka se až nápadně podobala mě.

,,Ehm.. Díky," řekl Nathalien a schoval kresby a vytáhl si rychle nový papír doufajíc že jsem si nevšimla toho obrázku na kterém jsme byla já. Ale já ji vyděla.

Zazvonilo a do třídy vešla učitelka, ale Marinett nikde, kde asi je? Zapřemýšlela jsem se a ani nevnímala výklad učitelky, dokonce i Alya vypadala znepokojeně, když se ale asi v půlce hodiny otevřely dveře a dovnitř vešla Marinett, opatrně zavřela dveře a šla se posadit na své místo, když jí někdo podkopl nohy a marinett spadla na zem.

,,Tak Marinett, když už chodíš pozdě tak alespoň nenápadně, do ředitelny!" Křikla na Marinett učitelka a Marinett si povzdechla a vydala se do ředitelny.

Další hodinou měla být chemie a jelikož byla přestávka tak jsme se vydala za Marinett a zeptala jsem se jí co jí řekl ředitel, prý jí jen řekl něco o tom že má chodit v čas a propustil ji, dále jsem se bavila s Julekou o jejích vlasech, měla jsem sice ráda oranžovou, ale ta její kombinace neby k zahození, černé vlasy s fialovým melírem.

Vešla jsem do chemické učebny kde už pár žáku sedělo, ale když zazvonilo tak do třídy místo učitelky vešla nějaká osoba v dlouhém bílém plášti a s maskou na očích, no nazdar! Z učitelky je padouch, co se tady nestane. Učitelka se začala smát, namířila na nás tím svým ukazovátkem a nikdo se neodvážil ani hnout, najednou jsem si všimla že chybí Adrien s Marinett, kam sakra šli?!

,,Kdo pak mi řekne z čeho-"Nedořekla to protože se otevřely dveře a v nich stál Chat Noir s Ladybug.

Padouška se nám představila jako Chemikářka, takže jí tak začali říkat Beruška i Kocour. Zajímalo by mě co jí tak nakrklo?

Všichni jsme pomocí Ladybug utekli ze třídy, já byla poslední a když jsem chtěla odejít tak se dveře zavřely a na nich byla nějaká lepkavé hmota. Zkusila jsem otevřít dveře, když najednou chemikářka trefila Ladybug a Chata a oni odletěli. Když odletěli tak se jim odkutálely i zbraně. Obě ode mě byly stejně daleko a Chemikářka se přibližovala k nim blíž a blíž.

A) Hodit hůl Chatovi
B) Hodit jojo Ladybug
C) Popadnout hůl a jojo a skočit ze zadu na chemikářku

Teď je to tak trošičku delší, omlouvám se ale nijak mě nenapadlo jak bych to mohla zakončit.. :D, vaše odpovědi očekávám v komentářích :)

4.5.2016