Because I care (Jessica Jones ff/CZ)

A lot of trouble on the way / Part VII.

"Jayi! Tolik jsme se o tebe báli!" Trish si ho přitáhla do objetí a pevně sevřela. 

"Jsem v pohodě Trish, vážně" Pousmál se Jayden, jakmile se odtáhla.

"Fakt ráda bych ti věřila Jayi, ale máme s Kilgravem hodně zkušeností" Řekla Trish. Seděli spolu v Jessičině kanceláři, zatímco samotná Jessica Jones byla někde na lovu neplatiče nájmu, který podvedl několik lidí, okradl je o peníze a teď se skrýval.

Malcolm tam byl s nimi, prý jako psychická opora, ale Jayden moc dobře věděl, že jim jde spíš o to se přesvědčit, že stále není pod mužovým vlivem. Nevinil je, jen ho to začínalo štvát.

"Já vím" Povzdechl si rezignovaně. 

Přitom ho napadlo, jestli ho ještě někdy uvidí. Sám sebe se zhrozil. Neměl by ho chtít vidět, ublížil mu a mohl ho i zabít.

Ale neudělal to. Připomněl mu ten tichý hlásek v koutku jeho hlavy, který se poslední dobou ozýval čím dál tím častěji a Jayden ho začínal nenávidět.

...

"N-Ne...dám ti co chceš! Zaplatím ti! Jen mě nech jít!" 

Malý podsaditý muž se sesunul po zdi dolů, jelikož nohy mu vypověděly službu a s hrůzou v očích hleděl na blížící se Jessicu.

Šla pomalu, téměř znuděně, ale opak byl pravdou. Oči měla tmavé zlostí, uzamklé na mužově krvavém obličeji. A to mu vrazila jen párkrát.

Zastavila se pár centimetrů od něj, sehnula se, sevřela lem jeho trička a vytáhla ho nahoru jednou rukou, jakoby snad nic nevážil. Muž vytřeštil oči a snažil se její ruku odtáhnout, ale oproti jejímu "železnému" stisku nic nezmohl. Uchýlil se proto znovu k podlízání.

"Nevím kolik ti zaplatili holka, ale dám ti dvakrát tolik! Ne! Ne! Třikrát! Dám ti třikrát tolik, jen mě nech jít!" Zakňučel.

Jessica nakrčila obočí. Tohle se jí hnusilo. O nabídky takovýho grázla neměla zájem. Ani na vteřinu o tom neuvažovala.

"Naser si magore a tohle mi podepiš" Přiložila mu k obličeji potištěný papír. Muž na něj zašilhal.

"Co- Co to je?"

"Potvrzení bankovního převodu. Ty peníze se vrátí všem těm chudákům, co o ně přišli. Kterým jsi je ty sebral" Zavrčela výhružně. 

"To ne to-"

"Tohle, nebo kolejiště, vyber si" Muž zbledl hrůzou. Byli totiž v podzemní stanici metra, která byla dost frekventovaná a byl to malý zázrak, že tu dneska nikdo nebyl. Teda až na toho jednoho bezdomovce ležícího na lavičce. 

Muž ihned natáhl volnou ruku po papíru a peru.

"No tak dobře! Dobře! Pusť mě už!" 

Jessica protočila očima a pustila lem jeho trika. Muž se zase skácel na zem a Jessica se na něj dívala shora. Ani jí nenapadlo mu pomoct na nohy. Jen si sáhla do kapsy a podala mu propisku.

Muž si ji rychle vzal a načmáral dva své potřebné podpisy a podával jí papír zpátky. Pak i propisku. Přitom ji vraždil pohledem.

"Díky" Zamumlala Jessica, srolovala si dokument pod bundu a odcházela. "Kreténe" Sykla si ještě pro sebe.  Najednou se zastavila, protože východ blokovala vysoká postava muže. Chvíli ztuhle stála, myslíc si, že je to Kilgrave, ale brzy si uvědomila, že toho muže zná.

Pousmála se a znovu se rozešla.

"Myslela jsem, žes utekl co nejdál to šlo" Pousmála se.

"Taky že jo, ale řekl jsem si, že se zastavím" Odpověděl jí Luke Cage.

"Fakt? To je milý"

Jessica ho obešla a stoupala po schodech nahoru na světlo. 

"Jessico-" Dohnal ji Luke a zařadil se vedle ní. 

"Tak spusť, co tak důležitýho tě donutilo znovu strčit nos do Hell's kitchen" Věděla, že by se něměla zlobit. Luka dokonale chápala. Měl  v plánu utéct, ihned jak bude Kilgrave pod drnem a to se taky stalo. No...vlastně asi nestalo, ale to je jedno. Tehdy si s ním svou budoucnost dokázala představit, možná jako s jediným. Jistě, stále tu byl Jayden, ale kdyby to vysvětlila tak snad...

"Jsi v nebezpečí"

"Jo neříkej. V nebezpečí jsem každej den, je to moje druhá práce. Nebo to snad mluvíš o fialovým obleku, co prostě nemohl zůstat mrtvej a chce se mi mstít přes syna?!" 

Oba se zastavili a Jessica si uvědomila svou chybu. Sakra. Luke o Jaydenovi nevěděl. No teď už ví. Podívala se mu do překvapením rozšířených očí.

"Syna? Ty máš syna?"

"Zvláštní že toho jedinýho si v mé větě všimneš. Jo, jsem matka a mám na krku mladýho puberťáka, nevypadám na to, ale je to tak. Hlavní ale je, že Kilgrave odmítá chcípnout a je znova tady, o něm si mi přišel říct?"

Luke na ni zíral ještě vyjeveněji, což už vypadalo vážně divně.

"Ne" 

"Jo, je zpátky. Můj život může jít znovu do sraček"

"Ne, já ti nepřišel říct o něm. Sakra! Já nevěděl, že je ten bastard naživu!" 

"Tak co si mi to přišel říct?"

"Zaměřili se na tebe dva Specialisti. Na volné noze jak to vypadá, ale jsou sakra odhodlaní a mají dobrou techniku"

Jessica zamrzla. "Kurva" Zavrčela.

"Musím domů, hned"

"Mám tu motorku, svezu tě"

Jessica věnovala Lukeovi zamračený pohled, ale neodmítla. Naopak, přijala druhou helmu co jí Nezničitelný podával.

...

Kilgrave seděl v křesle, ruku zapřenou o opěradlo, na dlani složenou hlavu s útrpným výrazem. Bolela ho hlava, jak neustále přemýšlel. Neustále se snažil přijít na kloub Jaydenovi a tomu podivnému úkazu co se tu udál. 

Napadalo ho tolik možností, jedna nepravděpodobnější než druhá. Jedna děsivější než druhá. 

"Pane?" Ozvalo se tiše ode dveří. Kilgrave sebou cuknul a podíval se na Gerarda, který stál nerozhodně u dveří a koukal na něj.

"Co zas? Co zase chceš?!" Vyštěkl podrážděně. Zrovna teď neměl na nikoho a na nic náladu. 

"O-Omlouvám se, že vás r-ruším, ale- t-tohle posílá Doktor Rodrigez" Vykoktal Gerard a natáhl před sebe ruku s papírovou složkou.

Kilgrave se zhluboka nadechl, pak vydechl, sám sobě vduchu vynadal, že se má vzpamatovat a mávl svou v jasném gestu.

"Dej" Gerard poslušně přišel blíž a složku předal. 

Kilgrave na ni chvilku jen hleděl, jakoby ji ani nevnímal. Je mu teď vůbec k něčemu, když je ten kluk pryč? Pak si jen sám pro sebe zakroutil hlavou a otevřel ji.

Začetl se do genetických výsledků. 

V bytě bylo ticho. Jediným zvukem, který se ozýval byl pravidelný děsivý tikot hodin. A potom mrazivě nevěřícný šepot.

"Ne..."