Katniss POV
Stojím na verandě a vyprovázím Peetu očima. Když se otočí, usměji se a chci mu zamávat. Pak si uvědomím, že se takhle loučila má matka s otcem a spouštím ruku dolů. Vejdu do domu a prudce zavřu dveře.
Co to krucinál dělám? V hlavě se mi honí miliardy myšlenek. Před chvílí jsem brečela kvůli Prim a teď se usmívám od ucha k uchu.
Dojdu nahoru do koupelny a dávám dlouhou sprchu s jasmínovou pěnou. Zatímco mi stekájí pramínky vody po zádech, přemýšlím. Stále jsem smutná, ale zároveň cítím takový zvláštní pocit. Nevím, jak jej přesně popsat, ale znám jej. Jako bych jej už někdy cítila...
***
,,Aaagh!'' probudím se uprostřed noci s křikem. Prudce se posadím a zalapu po dechu. Noční můra. Zase. Spustím nohy z postele a začnu přecházet po pokoji. Za nedlouho uslyším něčí kroky.
,,Katniss! Co tady děláš?! Jsou čtyři hodiny ráno!'' peskuje mě Cetkie. Úplně jsem zapomněla, že je ve vedleším pokoji.
,,Promiň. Já... měla jsem zlý sen a neuvědomila jsem si, že tu jsi.'' řeknu a omluvně sklopím pohled.
,,No dobrá. Počkej.'' odcupitá a za chvilku se vrátí s lahvičkou modrých pilulek. ,,To ti pomůže. Vem si jeden a budeš spát až do rána.'' líbezně se usměje a já následuju její radu.
***
Někdo mi třepe ramenem. Slyším zastřený hlas,ale nevím, komu patří ani co říka. Něco neidentifikovatelného zamručím a přetáhnu si peřinu přes hlavu. Zaslechnu něčí smích a téměř nesrozumitelný rozhovor.
,,Cos jí to dala?''
,,Vacnik. Já myslela, že jste na to taky zvyklí.''
,,No jako, jsou tři hodiny odpoledne...''
V hlavě mi probleskne jedí myšlenka. Tři hodiny?! Pomalu otvírám oči a odsunuji ze sebe peřinu. Když se rozkoukám, uvidím před sebou rozesmátého Haytmicha a nervózně vypadající Cetkie.
,,Uff.'' oddechne si Cetkie. ,,Já ti říkala, že jí nic není!'' oboří se na Haytmicha a usměje se na mě.
,,Proč jsem spala tak dlouho?'' zívnu a promnu si oči. ,,My tě budili drahoušku, ale vždycky si nasadila výraz inteligentního telete a tím to skončilo.'' řekne ironicky Haytmich.
Inteligentního telete? Co to je sakra za výraz? Vylezu z postele a vyhodím je z mého pokoje, neboť se chci převléknout.
Scházím do kuchyně když zahlédnu Peetu. Usměju se na něj a dojdu k němu.
,,Ahoj'' pozdravím ho. ,,Ahoj.'' řekne. Chvilku tam jen tak stojíme a koukáme se jeden druhému do očí. Otvírá ústa, jako by chtěl něco říct, když vtom přicupitá Cetkie.
,,No, tady jste!'' zavolá jejím zvonivým hlasem. ,,Moc se omlouvám, ale volala mi Venia, že musím udělat něco ohledně salonu, takže dnes s vámi nebudu moct nikam jít.''
Já i Peeta nahodíme zkroušené pohledy, ale Haytmich, který stojí za jejími zády si jen s úsměvem přihne ze své plácačky. Pak mi to dojde. My jsme měli někam jít?
Moc to nechápu a podívám se na Peetu.
,,No já jsem myslel, jestli bys nechtěla jít do lesa nebo tak...'' řekne a pokrčí rameny.
,,Jo. To by bylo... fajn.'' chvilku mi trvá než najdu to správné slovo. Všimnu si jak mírně zrudne. ,,Jen se najím. Mám hlad jako vlk.'' řeknu a odejdu do kuchyně.
