///Nejdřív ji okouzlil a poté jí vše vzal...///
Myslela si, že ho zná. Že je to nejlepší člověk, kterého kdy mohla potkat. Pak poznala jeho pravou tvář a pochopila, jak moc se mýlila...
13+
,,Sub, řekni mi, komu patříš?'' zachraptil Harry někde nad...
Je poslední den k strávení v tomhle nádherném městě zvaném Miláno. Harry se nevyjadřoval k polibku, který mi náruživě věnoval na té atrakci, na kterou už v životě nevlezu. Neřešila jsem to, protože by to mohlo nějak poškodit naše přátelství, a to jsem nechtěla. Harry byl člověk, který si stál za svým, a tak jsem ho musela poslouchat. Většinou jsem se přizpůsobila jeho nárokům a díky tomu jsme spolu vycházeli. Zayna jsem po tom menším výletu potkala ještě jednou, a to v hlavní hale našeho hotelu. Vždycky se na mě hezky usmál, a když jsme se něčemu zasmáli, roztomile dal jazyk na horní patro svých úst. Harry o našem malém setkání nevěděl a byla jsem docela ráda, protože Zayna zjevně neměl rád.
Teď sedím v obýváku na gauči se zavázanýma očima a čekám, než přijde Harry s tím údajným překvapením. Netrpělivě podupávám nohou a koušu se do rtu. Uslyším bouchnutí dveří do našeho apartmá a pak Harryho dlouhé kroky mířící ke mně.
,,Harolde! Tak už?'' Uchechtne se a já nespokojeně zavrčím, protože šátek na mých očí se nepříjemně zarývá do mé jemné pokožky.
,,Už!'' hlesne. Spokojeně si strhnu pásku z očí a vytřeštím oči před sebe. Harry přede mnou sedí na malém stolku a v ruce chová malé roztomilé štěňátko. Ihned poznám rasu labradorského retrívra a štěstím vyjeknu. Harrymu jsem se zmiňovala, že zbožňuju pejsky, ale nikdy jsem žádného neměla, kvůli tomu, že měl Meisn na ně alergii. Netušila jsem, že by byl schopný mi ho opravdu koupit.(Btw, taky toužím po psovi. A jelikož ho nemůžu mít, dám ho alespoň do svého příběhu:)♥)
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
(Harry a štěňátko.Nádherná kombinace!😍😅)
,,Tadáááá!'' zazubí se a já se k němu vrhnu.
,,Ten-Ten je můj?'' Harry pyšně přikývne a pejska mi do náruče vloží. Malý Labradorek si unaveně zívne a zahledí se na můj rozzářený obličej. Chvíli, jako by přemýšlel nad tím, co udělá, a pak mi radostně oblízne obličej. Zahihňám se, když mi jedno oblíznutí věnuje i na mou čelist. ,,Děkuju, Harry. Je nádherný. Vždycky jsem toužila po pejskovi.'' Vděčně se na něj usměju.
,,Mám radost, že se ti líbí. Pojmenuj ho, jak chceš.'' Úsměv s ďolíčky mu překryje obličej.
,,Dám mu jméno Edward. Po tobě.'' Vtisknu mu malý polibek na čumáček a opět se zahihňám, když mi ho oplatí.
,,Ale to nemusíš, pokud-,''
,,Mně se to jméno líbí! A navíc se tady na Edíka hodí, viď?'' přeruším jeho námitku a pošimrám Edwarda na bříšku. ,,Ani nevíš, jak moc jsem ti vděčná.''
,,Vím, neboj. Zasloužíš si ho. Zasloužíš si mnohem víc.'' Zahledí se mi do očí a já se pousměju. Pomalu k němu dojdu a Edwarda položím na zem. Vrhnu se Harrymu kolem krku a zmáčknu ho v objetí.
,,Jsi nejlepší chůva na světě!'' zamumlám mu do ohybu mezi krkem a ramenem.
,,A ty nejlepší holka, kterou jsem kdy mohl hlídat!''
