8. kapitola - Práce

7.7K 295 0
                                    

Mezitím, co jsem dojídala snídani, jsem poslouchala Olivera, který mi říkal o tom, co bych měla v následujících 2 dnech udělat. ,,Přepravil jsem ti masku na obličej a mikrofon, který tvůj hlas převádí na mužský," začal mi vysvětlovat. ,,První bude Aaryan Haines, je mu 35 a je našim dlouhodobým odběratelem. Dodáš mu asi stovku zbraní. Pak bude Ryan Foster, je mu 30 a asi před rokem začal odkupovat naše zbraně." A takhle to pokračovalo... Zachary Henson, Octavio Jervis, a dalších asi 6 jmen. ,,Nakonec zítra večer v 7 máme schůzku s Maceem Lowellem, našim spojencem a to je konec," pousmál se na mě zářivým úsměvem.

,,Super! Musím si pořídit diář, protože toto si nemám šanci zapamatovat..." zakňučela jsem.

,,Tak si to užij," mrkl na mě a byl ten tam. Super! Tak vzhůru do toho...

Nastoupila jsem do auta, které i se svými společníky stálo v garáži. Na středisko mojí mafie to trvalo asi 15 minut. Zastavila jsem v čtvrti továren před podnikem, který mi patřil. V nápisu bylo napsáno Smith's Arrows a vyráběly se tu nejen šípy, ale i luky. Tato firma byla sice úspěšná a šly z toho docela pěkné peníze, ale na mafii to nemělo. Vešla jsem do dveří a přede mnou se objevila velká hala, ve které bylo asi 50 strojů vyrábějících šípy a luky. Vešla jsem do postranního vchodu, který nebyl skoro vůbec vidět. Vešla jsem do našeho malého hnízdečka mafie. Bylo tu několik desítek stolů pro výše postavené lidi a pak tu bylo několik místností. Některé byly pro ty níže postavené, některé sloužily jako odpočinkové místnosti, jedna z nich byla koupelna, kuchyňka a byly tu dvě místnosti určené pro ošetřování.

Když jsem vešla, všichni se na mě začali dívat. Všichni ví, že jsem jako jediná ženská a proto ví, že já jsem boss. Začali se kolem mě rojit jak včely kolem medu a ptali se mě, jestli něco nepotřebuju. Já jsem všechny odmítla. Šla jsem do své malé kanceláře, a tam si sedla za svůj stůl a zapnula můj notebook.

Začala jsem si procházet jednotlivé zakázky. Po asi hodině jsem se začala připravovat na první schůzku s Aaryanem Hainesem. Nasedla jsem s Robem a ještě několika lidmi do dodávky a vyjeli jsme. Cesta trvala asi 15 minut. Dojeli jsme do staré továrny, která měla své nejlepší roky za sebou. Železo, za kterého byla postavena, začalo pomalu rezavět. Haines už byl na místě.

V dodávce jsem si nasadila masku a mikrofon.

,,Jdeme na to?" zeptala jsem se.

,,Jasně," odpověděl mi Ron. Vylezli jsme z dodávky a vzali zboží.

,,Peníze," řekla jsem.

,,Kohopak to tu máme?" zeptal se mě ten slizoun. Byl nízké postavy, byl tlustý a měl delší zrzavé vlasy.

,,Bailey Smith... osobně," řekla jsem.

,,A proč bych ti to měl věřit?" zeptal se svým úlisným hlasem.

,,Asi budeš muset," mrkla jsem na něj, což asi přes masku neviděl. Jak já tu masku miluju... ,,A teď naval ty prachy, nemám na tebe celý den..." řekla jsem otráveně.

,,Ale já chci poznat Baileyho Smithe..." řekl, jako dítě umíněné, aby dostalo zmrzlinu a začal se ke mně přibližovat.

,,Jestli se pohneš ještě o píď, neskončí to s tebou dobře..." zasyčela jsem.

,,Ale no ták..." řekl a udělal další krok.

,,Já jsem tě varoval..." řekla jsem. Zpoza pasu jsem vytáhla pistoli a mířila mu na místo, kde má stehenní kost. ,,Pohni se ještě dopředu, a nejmíň rok nebudeš chodit..." zasyčela jsem znovu. Zezadu ke mně někdo přišel a chtěl, abych toho nechala.

,,Nech toho, Bailey, nestojí ti to za to," řekl pro změnu Ron, který stál těsně za mnou.

,,Nikdo mi nubude říkat, co mám a nemám dělat!" vykřikla jsem přes celou továrnu. ,,A teď naval ty peníze, Hainesi..." řekla jsem už s ledovým klidem.

Haines se v mžiku otočil a už mířil pro peníze. Až teď jsem si uvědomila, že na mě Hainesovi muži míří zbraněmi. Asi za 3 minuty se Haines objevil i s vakem. Došel asi do vzdálenosti, kde se dostal minule při svém pokusu dostat se ke mně blíž, a hodil tašku na zem.

,,Hainesi, řekni svým lidem, ať na nás přestanou mířit těma zbraněma, jinak jsou bez hlavy. A taky odvolej ty, kteří se schovávají ta tom balkoně nahoře," řekla jsem a on na mě vyjeveně hleděl. ,,Bude to ještě dnes?" zeptala jsem se otrávěně. Haines na všechny kývnul a všichni složili zbraně.

,,Jamesi, prosím, běž pro tu tašku," řekla jsem jednomu z mých lidí. ,,A pokud to bude past, Hainesi, tak jsi mrtvý..." řekla jsem, jako kdybych se bavila o počasí. James na mě kývl a já jsem pokynula, aby donesli vaky se zbraněmi.

Na obou stranách jsme spokojeně odcházeli. Než jsme však odjeli zavolala jsem na Hainese: ,,Jestli se to někdy budu opakovat, a je jedno jestli u toho budu nebo ne, tak jsme skončili a tvoje tělo najdou ve stoce..." řekla jsem na rozloučení.

Spokojeně jsem odjížděla na středisko. A takto se to opakovalo celé dva dny... teda kromě toho zpestření. Nikdo se nesnažil udělat to co Haines. Buď se to rozneslo a nebo jsou mnohem chytřejší než on.

Večer se na středisku objevil Oliver.

,,Čauky," pozdravila jsem ho, když vešel.

,,Tak jak se vedlo?" zeptal se mě.

,,Fajn, jen Haines dělal problémy..." řekla jsem. ,,Jak uděláme tu schůzku?" zeptala jsem se Olivera.

,,Vezmeš si masku a budeš se chovat jako chlap. Zvládneš to?" zeptal se.

,,Jasně," mrkal jsem na něj. Šla jsem se připravit... A trvalo mi to 10 minut! Jak ti chlapy to mají výhodné... Ale i přesto bych jimi nechtěla být.

S Oliverem jsme dojeli k menší restauraci. Bylo vidět, že jde o hodně drahý podnik. Vešli jsme dovnitř a šli jsme k boxům, které dělily od sebe jednotlivé stoly.

Když jsme došli k našemu stolu, Lowell už tam byl. Potřásli jsme si navzájem rukou a posadili se.

,,Obchody nám asi zvýší výdělečnost," řekl Lowell. Povytáhla jsem obočí, ale přes masku to nešlo vidět.

,,Proč si to myslíte?" zeptala jsem se.

,,Hawkins odstoupil do té doby, dokud nenajde svoji ženu," řekl.

,,Myslíte si, že ji miluje?" zeptal se Oliver.

,,Dceru Davidsona jsem neměl čest poznat, starý Davidson si ji hodně hlídal, ale myslím si, že byla hodně půvabná..." řekl. Moje obočí vyletělo ještě výš jako obvykle. I Oliver vypadal překvapeně. ,,O jeho dceru..." začal, ale nedopověděl to, protože přišla servírka. Objednali jsme si všichni skotskou a Lowell pokračoval. ,,O jeho dceru se zajímalo hodně mafiánů... Nasadil jsem své lidi, aby zjistili, kdo všechno se o ni zajímal. Ale vypadá to, že Davidson nám chce lézt do zelí prostřednictvím své dcery..." řekl Lowell.

,,Proč si to myslíte?" zeptala jsem se, když jsem se uklidnila.

,,Protože Hawkins byl, jako jediný, mafián se zbraněmi..." řekl Lowell.

Hajzl! A to si říká otec! To mu nedaruju...

Cosa Nostra [Mafiana #1] (CZ)Where stories live. Discover now