Probudila mě hlasitá rána. Sedla jsem si na posteli a rozhlížela se po temném pokoji. Z ničeho nic se celý pokoj rozsvítil bílým světlem. Víčka jsem stiskla k sobě a modlila se, ať se mi to jenom zdá.
Další hlasitý hrom mě přesvědčil, že se to opravdu děje.
Další věc, co nesnáším na dešti. Doprovází bouřku a já se bouřky bojím.
YOU ARE READING
Geoffrey ✔
NovellaKaždý mu říkal Frey. Měl smrtící úsměv a ty nejúžasnější oči, jaké jsem kdy viděla. Měl francouzský přízvuk a vždy z něj šla cítit jeho ranní cigareta. Ale co je nejdůležitější, vlastnil mé srdce, které rozdrtil na prach. @2022 | SHORT STORY