Kouzelné formule

123 10 0
                                    

,,PANE MALFOYI! CO SI MYSLÍTE, ŽE DĚLÁTE?!" zařvala profesorka McGonagallová, obvykle by všichni ztichli, ale ve Velké síni bylo ticho už nějakou chvíli. Draco se zamračil, jako by si až teď uvědomil, že tam nejsme sami.

,,Já-- nic." zamračil se a schoval hůlku za zády. Profesorka McGonagallová si to už, ale mířila přímo k nám.

,,Nemyslete si, že nevím  o té hůlce, kterou máte právě za zády a tou, kterou jste před malou chvílí mířil na pana Pottera." zastavila se těsně před námi a mračila se.

,,Strhávám Zmijozelu 15 bodů za pokus o kouzlení ve Velké síni, dalších 20 bodů za ohrožování studentů. 20 za JEDNOHO. Dále 10 bodů za tasení hůlky bez důvodu a na bezbranného studenta a teď se okamžitě odkliďte do vaší koleje. S vámi jsem domluvila a žádné odmlouvání!" ukázala prstem k východu z Velké síně.

,,A co  se týče vás dvou." namířila prst tentokrát na nás.  Sakra a je to tady. Pomyslela jsem si a zmáčkla Harrymu ruku, on mi stisk oplatil a oba jsme se po sobě podívali.

,,Ocenila bych kdyby jste si neprojevovali vzájemnou náklonost ve Velké síni a na veřejných prostranstvích a dále  bych vám chtěla připomenout, že stále nejste plnoletí. A slečno Greenová vaše sukně by příště mohla býti delší a teď jděte nebo si to rozmyslím." lehce se na nás usmála, otočila se a odešla zpět k profesorskému stolu. Pustila jsem Harryho ruku a vyšli jsme z Velké síně.

Hned jak jsme vyšli z síně tak jsem ho znovu chytla za ruku. Harry se ušklíbl, ale nic neřekl. Došli jsme k portrétu Buclaté dámy.

,,Fortuna major." usmála jsem se na ni a ona nám otevřela průchod. Společenská místnost byla skoro prázdná, až na pár prváčků, kteří si nás buďto nevšímali a nebo naopak na nás zbožně hleděli.

Snažila jsem se být milá a usmívat se na ně, ale bylo to no.. divné, připadala jsem si jako nějaká celebrita nebo mazák.

Posadili jsme se k ohni. Harry zvedl naše propletené ruce a prohlížel si je.

,,Miluješ ho?" zeptal se zničeho nic a pustil moji ruku. Ta mi poklesla a já vykulila oči.

,,C-c- Co? Prosím? Jistěže ne! Zbláznil si se? Chce mi jen znepříjemňovat můj krátký život. Nic víc. A já k němu necítím nic. Nic kromě nenávisti. Harry prosím tě věř mi." chytla jsem jeho ruku do své a stiskla ji.

,,No tak. Prosím. Harry Pottere. Věř mi." natáhla jsem svou volnou ruku k jeho obličeji a zvedla mu bradu. Podíval se mi do očí. Já mu taky. Zelené oči sledovali zelené oči. A po nekonečné chvíli se Harry usmál a já taky. Tak moc se mi ulevilo, ale tížilo mě svědomí. Lžeš mu i sobě. Jsi jen obyčejná lhářka. Přiznej si to. Něco k Dracovi cítíš. Proč jsi utekla po tom co tě políbil? Hmm? Že by protože se ti líbí? A zamilovala se do něj? Není to tak? No? DOST!  Zavřela jsem pořádně oči, abych si pročistila mysl.

,,Věřím ti Annie, jen.. Já nechci aby ti Malfoy ublížil." pohladil mě hřbetem ruky po tváři. Usmála jsem se.

,,Děkuju."  obejmula jsem ho.

,,Jsem ráda, že tě mám." zašeptala jsem mu do krku.

,,Jo to já taky." zašeptal mi do vlasů. Odtáhla jsem se.

,,Tak co budeme dneska dělat?" Harry se podíval na hodinky.

,,No za chvíli nám začínají Kouzelné formule. Takže se asi půjdeme připravit a pak se vydáme na hodinu, že?" ušklíbl se a já zaúpěla.

,,Grr. No dobře no. Sejdeme se tu tak za 6minut?" ani jsem nečekala na Harryho odpověď a už vystartovala pochodech nahoru.

Rychle jsem vzala tašku a vyndala jsem z ní potřeby na lektvary a hodila je do kufru ze, kterého jsem vytáhla nový sešit a rychle jsem vyhrabala učebnici do Kouzelných formulí a zkontrolovala kalamář. Potáhla jsem si sukni trochu dolů, přehodila tašku přes rameno a rychle vyrazila dolů do společenky. Skočila jsem do křesla a čekala na Harryho. Ten po chvíli přišel.

,,Co ti trvalo tak dlouho prosím tě?" poškádlila jsem ho a vyskočila na nohy. Zavěsila jsem se do něj vyrazili jsme do útrob hradu.

Dorazili jsme do učebny  kde kromě Hermiony, Rona a pár dalších lidí skoro nikdo nebyl. Pustila jsem Harryho a ukázala do jedné z prostředních lavic.

,,Sedneme si tam?" zeptala jsem se. Harry kývl . Posadili jsme se vytáhla jsem si věci a nachystala na lavici. Učebnici, sešit, kalamář a hůlku samozřejmě. Usmála jsem se na Harryho a pak se do třídy nahrnula skupina lidí, kteří se smáli a posazovali se různě kolem sebe. Znovu se otevřeli dveře, ale tentokrát vešla profesorka McGonagallová.

,,Dobrý den." pozdravila nás a došla ke katedře. Mávla hůlkou tabuli a na té se objevilo. 'Formule Accio.'.

,,Tak." začala profesorka. 

,,Kdo mi o tomto kouzlu něco řekne?" Hermiona se samozřejmě okamžitě přihlásila, ale já jsem se nehodlala jen tak vzdát. Rychle jsem vystřelila rukou nahoru.

,,Hmm. Tak dáme prostor naší nové studentce. Slečno Greenová co vy víte o tomto kouzlu?" změřila si mě přísným pohledem. Skvělé povzbuzení. Pořádně se nadechla, postavila a začala mluvit.

,, Je to přivolávací kouzlo. Takže většinou se používá název přivolávaného předmětu, například accio brk, ale pokročilejší kouzelníkům stačí myslet a namířit na daný předmět. A říci Accio nebo použijí neverbální formu. " McGonagallová mě pečlivě poslouchala a až jsem domluvila pokývala na souhlas.

,,Správně slečno Greenová 5 bodů." Joo. Zaradovala jsem se v duchu a posadila se. McGonagallová znovu mávla hůlkou k tabuli.

,,Opište si to co je na tabuli a začneme s tréninkem." přikázala nám, proměnila se na kočku a posadila se na katedru. Musím přiznat, že to na mě udělalo dojem.

Vzala jsem sešit a otevřela kalamář, vzala brk a začala opisovat nový text z tabule. Grr to je nudný.  Párkrát jsem zamrkala, namočila brk do inkoustu a dopsala már posledních slov. Zavřela jsem inkoust a i sešit. Položila jsem brk na lavici a vzala do ruky hůlku. Nadechla jsem se a začala.

,,Accio brk!" nic se samozřejmě nestalo. No tak soustřeď se Annie!  Znovu jsem začala pohledem hypnotizovat brk. Soustředila jsem se na maximum.

,,Accio brk!" a kupodivu  se to povedlo. Brk se pohnul a 'skočil' mi do ruky. McGonagallová se proměnila zpět do své podoby.

,,Skvěle slečno Greenová." pokývala mi a lehce se 'usmála'. Kývla jsem jí. Druhé komu se to povedlo byla samozřejmě Hermiona a ta mě vraždila pohledem. Asi byla pořád naštvaná. Jo. Asi. Harrymu se to pořád nechtělo podařit.

,,Dobře konec! Děkuji za vaši pozornost." rozloučila se s námi profesorka McGonagallová a odešla z učebny. Ihned jsme se s Harrym sbalili a odešli spolu do knihovny.

__________________________

Aloha ^^

Ahojte u další kapitoly, kterou mimochodem píšu na Slovensku. Takže vás všechny zdravím. Doufám že se vám kapitola líbila i když je nic moc. Voted i comment potěší. Potěší i váš názor ať je jakýkoliv. Tak to je asi vše. Mějte s krásně.

Tá_Greenová

Broken HeartWhere stories live. Discover now