Luck? Not quite... (CZ)

Že by konec?

Po breku jsem vstala. Zaťukala jsem na dveře Vláďova pokoje.: ,, Vláďo? Mohl bys mě prosím odvézt domů? '' Vláďa otevřel dveře a přikývl. Vzala jsem si věci a vydala se ke dveřím. Nazula si své konversky a čekala na Vláďu. Když vyšel ze dveří slušelo mu to. Přimáčkl mě ke zdi. Začal mě držet na zápěstí. Sykla jsem bolestí. ,, JAUU!! Vláďo?!'' vydala jsem ze sebe. Přimáčkl si mě blíž a a začal divoce líbat. Snažila jsem se vykroutit. Sundal mi bundu a pak i mikinu. Začal mě odstrkovat k jeho pokoji. Doufala jsem že nechce udělat to co myslím že chce. Hodil mě na postel a začal jsi svlékat mikinu. ,, Vláďo!! Prosím ne!! '' zařvala jsem. On si sundaval tričko a já začala brečet a stěží mu stihla utéct. Proč to chtěl udělat? Co jse mu to stalo? Podívala jsem se kam jede první autobus. Bratislava... DANIEL!!! Začala jsem hledat číslo Danka. Zmáčkla jsem tlačítko '' volat''. ,, Pán Štrauch, chcete niečo?" Já mám vlastně novej mobil! ,, Dano?? Prosím nemohla by jsem se u tebe zastavit? Nutně to potřebuju..." Řeknu se vzlykem ,, To by sa mi páčilo... Dobre a mimochodom, čo sa stalo? " řekne ustaraně. ,, J-j-já ti tu řeknu až budu u tebe. Vyzvedneš mě na Bratislavském nádraží? Zavolala bych ti až by jsme byli v Bratislavě. " řeknu se vzlykem. ,, Ok prijedem. Čau" řekne mile. ,, Jsem ráda že tě mám. Ahoj" típnu to. Podívám se do Tašky. Vytáhnu mobil a peněženku. Peníze na to mám... Jde to dokonce koupit uvnitř. Fajn. Vydám jse na zastávku s kufrem v ruce. Pak přijel Autobus. Koupila jsem si lístek a jela na krásné a osvobodující místo z názvem " Bratislava". Sednu si do předu, protože se mi dělá v autobuse špatně od žaludku. Vyndala jsem své sluchátka a mobil, připojila
jsem je k mobilu, a pustila jsem písničku jménem Little Do You Know.

Začala jsem potichu brečet.Tak jsem psala na Blog.

(Článek na Blogu)
Usmívání je sice fajn ,ale někdy je lepší mít na obličeji smutný obličej.
Když se necítíš fajn dej to znát když se usměješ jak ten člověk má poznat že se trápíš?

Nikoho si nepouštěj pod kůži! Proč? Když vás člověk zná může toho využít, nebo využije vás.

Pauza je těžší než rozchod. Proč? Když někoho políbí,nebo se s někým vyspí tak když nejste spolu (jakože spolu nechodíte) tak to tolik nebolí.

(Konec článku)

Když jsem článek dopsala už jsme byli skoro na Slovensku. Usmála jsem se se slzami v očích a pustila si další píseň.

Když jsme byli na Slovensku hodně lidí vystoupilo.Hlavně lidi ze předu. Zvedla jsem se a potichu cupitala do místa které bylo první (hned u dveří). Uvelebila jsem se na místě.Usmála jsem se v breku a podívala jsem se do okýnka. Uviděla jsem nápis " Bratislava". Přestala jsem poslouchat píseň a hledala Daňkovo číslo. Stiskla jsem nápis " Volat". Uslyšela jsem to jeho "Čau". ,,Dano? Už jsme v Bratislavě" řeknu. ,, Áno? Okay už nastupujem do káry. Büďem tam za chvílu. " řekne. ,, Dobře. Počkám. Pá" řeknu a on mi rychle odpoví.: ,, Páčko". Pustím jsi další píseň jménem " Say Something" cover od Slzy a Martina Haricha.