Nemocnice.

772 51 0
                                    

Šli jsme z Jiřinou do parku a kecali. ,, Hele, Vláďa byl včera dost smutnej. Neříkal ti něco?" Řekl Jirka. V hlavě mi projel ten rozhovor. Tohle kvůli mě? Vláďu ani Honzu si nezasloužím. Zaslouží si někoho lepšího" J-ne." Nechtěla jsem mu to říkat. Najednou k nám přiběhla jedna Random holka. ,, Honza... On" vykoktala a nám to stačilo.

Hledali jsme místo kde by mohl být.

Pak jsme našli Honzu jak ho nakládaj do Ambulance. Mohli jsme jet sním. Nehebně tam ležel cely od krve. Ta krev byla z jeho hlavy.Já jsem začala brečet.

(Pohled Honzy)

Fakt nevím co se stalo. Cítil jsem se fajn a pak... Jak kdybych se už neměl usmát. Ta bolest. To co jsem viděl... Klid Jane jseš moc naivní... Tohle se nikdy nestane. Spal jsem krásným bezesným spánkem. Najednou zase... Co to doprdele znamená??? Nechápal jsem. Tentokrát to byla jiná bolest. Bolelo mě u srdce. Z mého oka vytekla slza. Jen jedna cítil sem jí.

**************

Spal jsem dál. Pak jsem se cítil divně. Jak kdyby mě někdo někam vozil. Kam to jsem nevěděl. Slyšel jsem něčí pláč. Zase se to vrátilo.

(Tohle Honza viděl)

Ann běžela do něčí chatky. Otevřela dveře byl tam Vadim. Začla ho líbat a Vadim řekl,, Co Honza??" Začal jí polibky obětovat. ,, Nemluv o tom hajzlovi. Je to jen moje hračka. Chci tebe" řekla. Vadim se zasmál a pokračoval. Pak se... Svlékali. Vyspali se spolu.
(Konec)

Bylo mi strašně blbě. Nemohl jsem se hýbat. Zasténal jsem. To bylo jediné co jsem dokázal. Slyšel jsem něčí brek. Byl nádherný. Nejradši bych tu osobu obejmul a utišoval ji. Proběhla mi vzpomínka. Byla o Angee

(⬅️⬅️⬅️Flassback)

Byli jsme venku. Na místě kde jsme se poznali. Honil jsem jí a ona spadla. Nebrečela jen sykla bolestí. Pomohl jsem jí vstát.  Měla odřený koleno s kterého tekla krev. ,, Můžeš chodit??" Zeptal jsem se. Zkusila chodit ,ale spíš kulhala. ,, J-J-jo" řekla a šla si sednout do altánku. Před altánkem spadla. Podal jsem jí ruku a pomohl jí vstát. Pak jsem jí dal do náruče. ,, JSeš lehká jak slon" zavtipkoval jsem. Byla lehká jak pírko. Ohhh. ,, Hele!!!!" Řekla a bouchla do mě. Zasmál jsem se. Ona zavřela oči. Pohladil jsem jí  tvář. Usmála se a otevřela oči. Začalo foukat. Ona si zapla bundu. Její krásnou hnědou bundu. Spíš kabát. Vzala mi mého kulicha a dala si ho na hlavu. ,, A teď jsem mokrá fanynka " zasmála se ,, Moje- mokrá fanynka" dodal jsem

(Konec flashbacku)

Uslyšel jsem něco krásného. ,, Honzo, prosím vzbuď se! Miluju tě. " řekla nějaká dívka. Jinak nevím co se dělo. Slyšel jsem zvuky. Byli pro mě tak známé. Probudil jsem se v nemocnici. ,, Co jse  stalo? Proč jsem v nemocnici?!" Řekl jsem . Angee mě obejmula. Byla cela od řasenky.,, Já-já-" vykoktala ze sebe.,, já mu to radši řeknu. " řekl Jirka a Ann přikývla. " řekli nám že si se nějak hodně bouchnul do hlavy. Spadl jsi na ruku na zlomil si jí. " řekl Jirka. Překvapilo mě to. Jo jsem nemotornej ,ale až tak? To mi nesedí.
Jirka odešel a my zůstali samy. ,, Ann? " řekl jsem a ona se na mě otočil. ,, Hmm? " vydala ze sebe. ,, To že mě miluješ jsi myslela... vážně?"
Řekl a ona sklopila pohled. ,, T-ty jsi to slyšel?" Řekla nervózně. ,, Jo, ale teď chci odpověď. " řeknu já a ona si povzdychne. ,, Fajn. Jo, myslela" řekla a nervózně si skousla ret. ,, Ann..." Řekl jsem a chytl jí za bradu a pak jí zvedl hlavu ,aby mi koukala do očí. Počkal jsem si a pak jí jemně políbil. Bylo to nejkrásnější. Dal jsem jí další malý polibek a letmo se usmál do dalšího polibku. Měla v očích jiskřičky. ,, Staneš se mojí dívkou? " řekl jsem a zdravou rukou z kapsy vyndal přívěsek půlky modrého srdíčka. Já měl zelenou půlku a tu jsem si taky nasadil. Vyndal jsem ruku z pod deky a přívěsek jí ukázal. Z oka jí vypadla slza. ,, A-ano" řekla a opatrně mě objala a pak letmo políbila.

(Angee pohled)

Povídala jsem si s Honzou. Už jsem odcházela. Dala jsem Honzovy pusu. Obejmula ho a odešla.

Šla jsem se podívat do chatky Goga. Když jsem zaťukala slyšela jsem kroky. Otevřeli jse dveře a v nich stál Vadim. Chtěla jsem odejít ,ale stihl mě chytnou za ruku. Jemně. ,, Prosím... Chci se ti omluvit. " nejdřív jsem jen koukala. A pak jsem přikývla ať mluví.

Pozval mě dál. Nikdo jiný tam nebyl. Sedla jsem si na Gogovu postel která šla poznat stejně dobře jako liška v kurníku. Všude polštářky z jeho jménem. ,, Moc jse omlouvám. Naštval jsem se a nenechal jsem si to vysv... " řekl já ho rychle obejmula a skočila mu do řeči. ,, já udělala to samé. Vyhíbala jsem se ti a to jsem neměla." Řekla jsem já. ,, já ti ublížil. Já můžu za náš rozchod." Řekl Váďa. Chvilku jsem mlčela. ,, To nevadí. Každý dělá chyby. Dělat chyby je lidské, odpouštět je božské" řekla jsem docela mile.

Takže teď jsem úplně převrátěla děj ,ale mám Váďu ráda tak zněj udělám kladnou postavu.

Luck? Not quite... (CZ)Kde žijí příběhy. Začni objevovat