Creepy Family

Rande

,,Mam rande s Timem, mam rande s Timem, mam rande s asistentem, mam rande s Timem!" Poskakovala jsem po pokoji a široce jsem se usmívala. Teď jsem se vážně chovala jako šestnáctiletá holka, která má mít první rande s klukem, kterého miluje. Konečně, za tu dlouhou dobu dělání ze sebe starší osobu. Vlastně jsem si na to předstírání už zvykla, ale mé pocity právě teď byly nepopsatelně uvolňující. Najednou mi zazvonil mobil.

,,Caroline Winchester u telefonu."

,,Ahoj, Carol. Šlo by to ve 3?" Zeptal se.

,,Nemělo by být rande až někdy večer?" Zeptala jsem se.

,,Chci s tebou strávit co nejvíce času, půjdeme se projít a tak." Řekl a mé srdce se rozbušilo. Nebyla jsem schopna mluvit. Hromadily se ve mně výkřiky nadšení normální šestnáctileté holky, ale nemohla jsem to udělat, bylo jasné, proč.

,,A-Ano, šlo by to, jasně. B-Budu tam, ale... K-Kde?" Vykoktala jsem ze sebe tak nesrozumitelnou větu, že jsem ji nechápala ani já sama.

,,Hehe, asi jsi nervózní, co? Je to tvé první rande? Neboj se. Co třeba v místní kavárně?" On se zdál klidný.

,,Jojo, budu tam." Řekla jsem šťastným tónem.

,,Tak zatím, uvidíme se tam." Rozloučil se a zavěsil.

Bylo půl jedné a tak jsem se rozhodla už připravovat. Osprchovala jsem se. Namalovala jsem se, abych vypadala starší, jako jsem to dělala obvykle, ale dneska jsem tomu dodala ještě kapku svůdnosti a červenou rtěnku. Trochu jsem si připadala jako levná dívka, ale neměla jsem v úmyslu flirtovat s více lidmi, ale jen s jedním, o kterého jsem vážně stála.

Když už jsem byla hotová jak s líčením, tak oblékáním a bylo půl třetí, rozhodla jsem se vyrazit. Vzala jsem si svou černou kabelku a šla jsem. Po cestě jsem si tvořila příběh v hlavě, jak bych si to představovala. Představivost jsem nemohla zastavit ani v okamžiku, kdy jsem přecházela přes přechod, naštěstí jsem včas zaznamenala jedoucí auto a rychle jsem přeběhla. Oddychla jsem si, že to bylo celkem o chlup. Kavárna byla už několik desítek metrů přede mnou a bylo za pět minut tři. Byla jsem ráda, že to mám akorát, protože jsem většinou chodila v mém minulém životě pořád pozdě. Ale dospělácký život mě naučil hodně věcí.

Když jsem vešla dovnitř, Tim už seděl u stolu u výlohy, na sobě měl košili a černé kalhoty. Usmála jsem se a mířila jsem k němu. Pozdravili jsme se, on se zvedl a pomohl mi se sundaváním mé bundy, poté mi odsunul židli, abych si mohla sednout. Poděkovala jsem a on se mě zeptal, jestli něco nebudu chtít. Řekla jsem, že káva mi bude stačit, on se usmál,přikývl a šel to objednat. Mezitím, co to objednával jsem pořád přemýšlela nad tím unesením. Bála jsem se, že se mi to stane znovu a tentokrát tam nebude Tim, aby mě zachránil, když jsem se nad tím zamýšlela ještě více, dospěla jsem k závěru, že Tim je můj princ na bílém koni. Usmála jsem se a čekala.

Najednou přede mě Tim postavil horkou kávu na talířku společně se sáčkem cukru a lžičkou a usmál se. Já mu úsměv opětovala a on se posadil. On si dal také kávu. Nasypal si tam cukr a míchal to. Já se dívala na každý jeho pohyb bez mrknutí oka.

,,Vše v pořádku?" Zeptal se.

Já se probrala se zamilovaného transu, podívala se mu do obličeje se zmateným výrazem a odpověděla:

,,Ano, jistě."

,,Nicméně. Jak si vedeš v práci?" Zeptal se.

,,Ale no... Nic moc, ale musím nějak vydělávat." Odpověděla jsem.