Láska je nevyzpytatelná/Vadak, MenT

7.kapitola

Pohled MenTa

Ta moje fanynka co se mnou sedí, Klára se jmenuje, nejspíš to, že se mnou chodí do třídy rozhlásila všem jejím kámoškám. Ve středu mě s nimi chtěla po škole někam vytáhnout, ale slušně jsem odmítl, že nemám čas. Posmutněle se podívala:"Tak někdy jindy." Své malé vítězství jsem se rozhodl jít oslavit tím, že půjdu nakupovat, vyberu si někaké nové kalhoty, stejně už je potřebuju. S kapucí na hlavě jsem se nenápadně procházel po obchoďáku a obhlížel oblečení. Jasně, že svoje fanoušky mám rád, ale někdy prostě nechci, abych se musel podepisovat a fotit na každém rohu. No a při mém štěstí se dalo odhadnout, co se stane. Jo, potkal jsem Kláru a její kámošky, načež mě tahaly celé odpoledne s sebou.

Konečně přišla sobota a s ní i můj plán. S Váďou jsem byl domluvený, že přijedu a po krátkém váhání jsem o tom napsal Natce. Napjatě jsem čekal, co mi na to odpoví. Zasmála se faktu, že jsme se s Vadimem viděli minulý týden a pak napsala věc, na kterou jsem celou dobu čekal:"Moc ráda tě uvidím :-*" Nejvíc mě na tom dostal ten smajlík. Holky se totiž dělí buď na ty, co je píšou za každou větou a na ty, co je používají jenom, když to vyjádří jejich emoce. Od Naty jsem za celý večer dostal jenom tak deset smajlíků, nejčastěji těch vysmátých, ale tenhle... No nic, musím už vyrazit, nebo mi to ujede.

"Crrrrrrrr,"zazvonil jsem. "Kdo jste a co chcete?"ozval se z mluvítka u zvonku Vadimův hlas. "Jsem jednorožec, co ti na zahradě vyblil duhu a přišel tě zabít." "Ty vole pokď dál, já jsem se jen ptal, kdyby to byl podomní prodejce nástavců na zubní kartáčky, nebo něčeho podobného." Vešel jsem dovnitř a snad jen šťastnou náhodou jsem trefil do jeho pokoje. Už jsem tu nebyl ani nepamatuju.

Pohled Vadima                 

Já vlastně ani nevím, proč za mnou přijel Honza. Je to trochu divný, protože natáčet stejně nebudeme, na tom jsme se dohodli na messengeru a navíc jsme se viděli minulý týden. Možná ani nepřijel s hlavním účelem mě potkat, musím za tím hledat něco jiného. Ani nemusím dlouho přemýšlet, kdo byl hlavním objektem jeho zájmu v tu sobotu. Jasně, že chce vidět Naty, je do ní celej blázen. Že mi to nedošlo dřív. Teď je otázka, jak se mám zachovat. Kdybych mu chtěl pomoct, tak bych se někam zdejchnul a nechal je o samotě, jenže já to neudělám. Vím, že to nechci udělat, ale nevím proč. Teoreticky by mi to nemělo vadit, protože Honzu znám a vím, že by jí neublížil, Naty je moje kámoška a mě by mělo být jedno, že má kluka.