Rivalita

Dej si odchod!

Pohled ADAMA 

"Ách.Sedím.Panebože já sedím!" 

"My víme Adame,neudělej se z toho" 

Zamračil jsem se na Pavla,který měl ke mě tuhle chytrou a hodně zábavnou poznámku.Odfrkl jsem si a natáhl nohy před sebe.Holky se zasmály a začaly si sundávat helmy,Nicol si sundala i čepici a rozpustila si cop,který měla celý rozcuchaný.Prameny vlasů jí z něho vypadávaly a lezly jí až do obličeje,na kterém se jí leskly malé kapičky potu.I v takovéhle chvíli jsem měl chuť vstát,zatáhnout jí někam a celou jí zlíbat.

"Chce někdo horkou čokoládu?"

Otočil jsem se na Ell,která si rukama hřála červené tváře.Zavrtěl jsem hlavou a Pavel taky,Ell si povzdechla "Já chci čokoládu ale nechci tam jít sama,Nicol jdeš?" otočila se na svou poslední možnost a udělala psí kukadla.Nicol si povzdechla "Já si teď sedla" zakňourala a našpulila své plné a teď i načervenalé rty.

"Tak zase vstaneš.Pojď.Je to horká čokoláda a já je ukecám abys dostala šlehačku navíc!"

"Šlehačku navíc povídáš?" 

Ell se ďábelsky usmála a pomalu přikývla.Kdybych tuhle malou holku s dlouhými vlasy neznal řekl bych o ní,že je posedlá ďáblem..nebo hůř,že ona je ten ďábel,na kterého v Pekle čeká trůn.Nicol s povzdechem vstala a šla s Ell pro čokoládu."Proč mám právě pocit,že moje holka právě podepsala smlouvu s ďáblem?" 

"Protože Ell je ďáblice" Pavel si sedl ke mě a z batohu vyndal oběd,který jsme dostali sebou "hlavně v posteli" dodal a zakousl se do housky.Já jsem se zakřenil "Díky tobě teď nebudu jíst" zabručel jsem otráveně a protáhl si krk.

"Proč?" 

"Jsem si představil tebe a Ell v posteli.Představa Ell mi nevadí ale představa tebe a tvýho holýho zadku..brrr" ošil jsem se a Pavel mě se smíchem bouchl do ramene."Jsi vůl" pověděl s plnou pusou a usmál se na Ell,která nesla hrneček s horkou čokoládou a v druhé ruce měla nějaké chutně vypadající sušenky.

"Kde máš Nicol?" 

"Zakecala se,hned přijde" 

Nespokojeně jsem se zamračil."S kým se zakecala?" zeptal jsem se podrážděně a Ell si sedla naproti mě "S moc milým klukem" pousmála se a v klidu usrkla horkou čokoládu.Já vstal s hlasitou ránou do stolu "To mi říkáš jen tak?! A proč si jí tam nechala samotnou?!" zavrčel jsem na ní a ignoroval pohledy všech co se k nám otočili.Ell pomalu odložila hrníček na stůl,nadechla se a usmála se "Protože jí znám lépe než ty.Ona není ten typ,který dělá hned na všechny oči.Můžeš být v klidu" 

"Radši si pro ní půjdu" 

"Adame!" 

Mávl jsem na ní rukou a šel do malého srubu,který voněl skořicí,čokoládou a čerstvě praženou kávou.U malého stolu stála Nicol a smála se vtipům toho kluka,který v mé hlavě byl už několikrát brutálně zavražděn.Nadechl jsem se nosem a vydechl ústy.Nevypadalo to,že Nicol na něho dělá oči,prostě se jenom normálně bavila a už jsem se chtěl i otočit ale ten namachrovaný frajírek na ní musel sáhnout.

Na ní nikdo sahat nebude,je MOJE!

Šel jsem až k nim a hrubě si odkašlal "Dej si odchod hezoune" zavrčel jsem na něho."Adame!" pověděla Nicol tvrdě a zamračila se na mě.Zatnul jsem ruce v pěst a svaly na zádech a rukách se mi napjaly jako struny.Frajírek povytáhl obočí a podíval se z Nicol na mě "A kdo jsi ty?" zeptal se arogantně a olízl si ret.

Zavalila mě nepopsatelná touha jednu mu trefit.

"Jsem její přítel a jestli si nedáš odchod budu ten co ti udělá nový ciferník" 

"Adame to by stačilo nemyslíš!" 

Frajírek povytáhl obočí a krátce se zasmál "Ty opravdu chodíš s takovým idiotem? A to působíš jako rozumná holka" pověděl směrem k Nicol a natahoval k ní ruku.

1..2..3..4..5..seru na počítání  vzal jsem ho za rameno a dal mu pěstí do nosu. 

"ADAME!" vypískla Nicol a já zamával rukou,která mě bolela jako čert.Povytáhl jsem obočí a podíval se na zem kde ležel na břiše ten namachrovaný frajírek a držel se za nos,ze kterého mu tekla krev.Uchechtl jsem se a pokrčil prsty,které jsem už zase cítil.

"NOVÁKU! Co to sakra má znamenat?!" 

Zařval na mě učitel,kterého jsem ignoroval.Podíval jsem se na Nicol,která na mě hleděla s vytřeštěnýma srnčíma očima..přistoupil jsem k ní a natahoval pomalu k její tváři.Jakoby ona byla vyděšené zvíře a já lovec.Neucukla když se mé prsty dotkly její tváře.

"Proč si ho praštil?" 

Zeptala se mě a podívala se na kluka ležícího na zemi,v jejích očích byla vidět lítost.Nadechl jsem se a sklopil oči k zemi "Protože" odmlčel jsem se a hlasitě polkl "protože ty jsi moje" dodal jsem potichu a Nicol se usmála.

"Jsem tvoje ale nechci abys složil k zemi každého kluka,se kterým se budu bavit" 

Zakřenil jsem se "To bude těžké" 

"Aspoň se o to pokus.A teď jdi za učitelem nebo mu praskne hlava,koukej jak rudne!" uchechtla se a já sní.Ještě než jsem si šel pro sprca jsem se k ní naklonil a políbil jí "Jsi jenom,jenom moje" moje poslední slova než jsem se postavil k učiteli a poslouchal jak na mě řve.

______

Hooj

zprvu bych chtěla říct,že nemůžu uvěřit vlastním očím..

1K sledovatelů?! Prostě wau! Děkuji moc,děkuji..protože tohle je opravdu velké číslo a já nikdy netušila,že bych tohle číslo mohla mít zrovna já *_* jste úžasní! Děkuji!!!

Bylo tu několik přání na pohled Adama tak jsem se vám rozhodla udělat radost :D doufám,že se kapitola líbila a pomalu a jistě odhalím připravené třešničky!

Tasha