The Living Death

11.

O měsíc později...

Je to celý jeden měsíc,co jsem se přidala k Rickově skupině,začátky byli těžký,nevěřili mi a já se jim vůbec nedivím,ale teď?Dokonce i Daryl se zklidnil a nebere mě už jako odpad,nejblíž si sem s Joshem,je to divný,zrovna o něm jsem si myslela ,že to je největší debil ze skupiny,jenže on je celkem fajn. Za celý měsíc zemřel jen jeden člověk T-dog. Lori je u konce devátého měsíce a každý čeká na to až ta časovaná bomba , v podobě dítěte přijde,neumím si představit,jak v tomto světě hodlají vychovávat dítě,ale budiž. Ve skupině je nás jedenáct,Lori, Beth, Glenn, Maggie, Harshel, Daryl, Carol, Carl, Rick, Josh a JÁ. Jedenáct.No není to krásný číslo?Teď ještě ,aby nám taky přineslo nějaký to štěstí. Jídlo ,co jsem měla v autě už není a zatím jsme neměli to štěstí na nějaké narazit. Pořád se neví kam se vlastně jede,kamkoli jsme přijeli,potkali jsme velká stáda,která se každým dnem zvětšují. Prostě jen přežíváme,jíme zbytky a čekáme na to ,až přijde smrt,ale nevzdáváme se!

Dělej!Poběž!Zakřičí na mě Josh táhnouc mě za ruku k autu.

Tak tohle bylo těsný!Oddechuju ,když v "bezpečí" sedím v autě.

Co si tam sakra takovou dobu dělala!?Řeklo se,seber co zvládneš a utíkej zpátky!Kdybych se pro tebe nevrátil....!Sklopila jsem zrak,nebylo to ode mě chytrý,ale zase na druhou stranu jsem přinesla víc jídla než ostatní patnáct konzerv a tři krabice čokolády!

Jsem v pohodě. Otočila jsem hlavu k oknu a dělala že pozoruji okolí.

Teď!...Teď jsi v pohodě,nemůžeš takhle pořád riskovat sakra!Josh bouchl do volantu a já leknutím nadskočila.

Fajn,příště tě poslechnu,mami. Prokroutila jsem oči a dál směřovala svůj zrak na mrtváky,který míjeli naše auto.

Jen...Už to příště nedělej.Neodpověděla jsem oba jsme totiž věděli ,že dřív nebo později to udělám znovu a budu riskovat svůj život pro trochu jídla nebo něčeho podobně vzácného. Raději jsem dál tupě zírala z okna,vím že až zastavíme bude mě čekat další přednáška o tom jak se mám chovat na misi ,ale co si před tím trošku schrupnout?Jasně dobrej nápad. Zavřela jsem oči a naspávala to co jsem nestihla v noci.Spánek je v téhle době hodně vzácný,protože buď máte hlídku,nemůžete usnout,máte noční můry nebo Vás vzbudí s větou:Jdeme dál.

Vstávej,porada. Zatřásl se mnou Josh . V rychlosti jsem si promnula oči a pak vyskočila z auta. Pomalu ještě v ospalosti jsem přišla za ostatníma.Všichni se na mě dívali,jak kdybych právě někoho zabila.

Co se děje?Všichni se zamračili ještě víc.

To co si udělala nebylo vůbec správný!

Snažila jsem se získat jídlo !

Ano,bylo od tebe sice hezký gesto,ale nemůžeme si dovolit přijít o dalšího ze skupiny!Tak tahle věta mě zaskočila,ale i příjemně zahřála,berou mě jako jednu z nich i přes to ,že jsem tu nejkratší dobu.

Já...Budu příště opatrnější. Omlouvám se. Sklopila jsem oči a zašla do lesa .

SAKRA!Zaklela jsem a kopla do nejbližšího špalku,který jsem viděla.

Au! Doprdele,teď mě začala bolet špička nohy a skáču na místě jak postižený klokan,nakonec jsem se rozhodla,že bude nejbezpečnější si sednout,to jsem taky udělala. Tady v lese byl krásně uklidňující klid, který ale nikdy nevydrží věčně,v mém periferním vidění se objevili mrtváci,už zase stádo,přijde mi,že jich pořád přibývá,rychle jsem vstala a utíkala směrem k silnici.

Stádo!Zakřičela jsem a začala uklízet vše co bylo vyndaný do aut,ostatní dělali to samí a Daryl už seděl na své motorce připravený vyjet.

Na poslední chvíli jsem stihla zalézt do auta a už se jelo.Jsem na ty bestie tak naštvaná,všechno zkazí,i klid.

Jsi v pohodě?Otočím se na Joshe,který řídí .

Jo,proč bych neměla být?...Kam se vlastně jede?

Skusíme to v Senoie.

O.K.Nechceš vystřídat?Vůbec si nespal.

Ne!Prospi se,bude tě potřeba. Pokrčila jsem rameny a zavřela oči ,nespala,prostě jsem jen odpočívala a přemýšlela o dalších způsobech,jak zabít mrtváka.

Shit!Zaklel Josh a já otevřela oči,před námi byla silnice zabarikádovaná auty.

Co teď?Ztočila jsem hlavu k Joshovi a čekala na odpověď.

Počkáme co řekne Rick. Vyskočili jsme z auta a šli za ostaními,kteří už horlivě debatovali.

Až tahle tlupa potká tuhle,odříznou nás,pak se na Jih nedostanem! Maggie ukazovala na mapu.

Kolik jich tak bylo? Sto padesát?Optal se Daryl.

Před týdnem,teď jich bude tak dvakrát tolik. Podotkl Glenn.

Mahla je zpomalit ta řeka,ale když budeme rychlí,můžeme prorazit.Konstatoval Hershel a já zakoulela očima

Jestli se tam ta tlupa potká z touto,můžou se vynořit odsud. Zapojila jsem se se rozhovoru

Jsme v pasti. No neříkej Maggie,skoro bych si ani nevšimla!

Můžeme se vrátit k sedm a dvacítce a pak to stočit ke Greenwillu.

To už jsme zkoušeli,je to jako bychom se celý měsíce jen točily v kruhu. Povzdychla jsem si.

Jo já vím...v Newnanu zamíříme na západ,tudy jsme ještě nešli,nemůžeme furt chodit od domu k domu,musíme najít něco,kde se na pár týdnu usadíme.Řekl Rick a svůj pohled stočil na Lori sedící v autě.

Tak jo,ale před tím zajdeme na chvíli k potoku,potřebujem nabrat vodu.Navrhla Carol.

Jasně jak je libo.Odpověděl Rick a začal o něčem debatovat s Hershelem. Vzala jsem si do ruky lopatu a hlídala jednu stranu silnice,Beth druhou,Carl pravý bok a Glenn levý.Z lesa se vynořil mrtvák a já mu lopatou rozbila hlavu,spadl na zem ,dorazila jsem ho a přešla k dalšímu.

Maggie a Carol šli pro vodu ,Rick s Darylem na obhlídku Hershel zkontrolovat Lori a Josh se trochu prospat do auta.

Sakra lidi ,neuvěříte co jsme objevili!Řekl Rick a na jeho obličeji byl krásný úsměv,úsměv,který jsem na jeho tváři ještě nikdy neviděla.