Štěstí v neštěstí♡

"Rande"

Následujícího dne jsem se vzbudila v sedm hodin. Nemohla jsem se dočkat, až mě Eugene vyzvedne a přemýšlela, kam mě asi tak vezme. Řekla jsem si, že skrášlující procedura by mi jenom prospěla. Vlpula jsem do koupelny a rozhodla se pro výřivku. Napustila jsem teplou vodu, přidala pěnu a pustila si písničky. Uložila jsem se do té uklidňující lázně a za zvuku mé nejoblíbenější, BTS- Coffe, jsem se nechala unášet myšlenkami.
Po asi půl hodině strávené v tom nebi a důkladném vydrhnutí celého těla jsem se neochotně zvedla, protože moje prsty začínaly připomínat sušené švestky. Podívala jsem se do z části zamlženého zrcadla. Koukala z něj na mě dlouhovlasá dívka s indigovýma očima. Světle hnědé, rovné vlasy lemovaly roztomile kulatý obličej, kdysi pokrytý uhry. Husté, upravované obočí, plné rty a dlouhé řasy byly vždy moje silné znaky obličeje. Postavu jsem měla přiměřeně štíhlou, za což jsem byla neuvěřitelně šťastná, protože jsem byla neuvěřitelně líná.
Jen co jsem se převlékla, už zvonil telefon svolávající na snídani. Eugene na snídani kupodivu nepřišel. Moc jsem nad tím nepřemýšlela, třeba neměl hlad nebo byl za rodiči. Dojedla jsem v půl jedenácté a šla se rozhodovat, co si vezmu na sebe.
Vybrala jsem si světle modré, uzké džíny s rozparkem na kolenou, černé tričko s krátkými koženkovými rukávy a černými cvočky ve tvaru hvězdiček na prsou a černým koženkovým křivákem. Vzhled jsem doplnila o černý řemínek na krk s korálkem jako přívěskem a náušnice ve tvaru hvězdiček. Nanesla jsem si řasenku, linky a světle modré stíny. Vlasy jsem si nechala volně rozpuštěné a na nohy si nazula černé Conversky.
Zbývalo mi ještě pár minut, a tak jsem si vzala cello a začla hrát, co mi přišlo na mysl. Když jsem dohrála třetí skladbu se ozvalo zaklepání na dveře. Odložila jsem cello a šla otevřít. To, co jsem uviděla mi vzalo dech.
Eugene měl na sobě černé džíny, bílé tričko a přes ramena měl ležérně přehozenou koženou bundu. Vlasy měl upravené do typického účesu a na hlavě černou snapback s bílými pruhy na kšiltu. Chvilku jsem tam tak oněměle stála, dokud mě neprobudil Eugenův hlas: "Ahoj Peri, připravená?" pokývala jsem hlavou "Ano, můžeme jít." "Mimochodem, moc ti to sluší" pochválil mi můj vzhled a já cítila, jak se trochu červenám. "Děkuji" usmála jsem se na něj "Takže, kam půjdeme? " "Nech se překvapit" odpověděl mi tajemným hlasem.
A překvapená jsem byla. Eugene mě vzal snad všude. Navštívili jsme spousty památek, byli jsme v muzeu a na oběd mě vzal snad do nejluxusnější restaurace v Soulu. Moc jsem si to užila, celou dobu jsme se smáli a ukázalo se, že Eugene je stejně "hravé" nátury jako já (v překladu stejně retardovaný XD). Smáli jsme se občas tak nahlas, že se za námi lidé otáčeli.
Doprovodil mě k mému pokoji a popřál mi dobrou noc. Byla jsem mu v duchu vděčná za to, že se mě nepokusil svést ani políbit, protože mi přišel spíš jako velmi blízký kamarád než jako potencionální partner (nemohla jsem ale popřít, že nebyl sexy). Popřála jsem mu také a vešla do pokoje. Podívala jsem se na tablet a měla jsem zmeškaný hovor na Skypu od Abi. Napsala jsem jí, jestli je tam a ona mi hned zavolala. K mému překvapení s ní byl i Vadim. První věc, kterou na mě vyhrkla byla jestli jsem někoho nepotkala. Poté, co jsem Abi vysvětlila, že jsem s Eugenem nespala a že se ani nechystám, jsme si povídali různě o Korei a o tom, co se děje doma. Když Vadim odešel zřejmě do kuchyně uvařit čaj, Abi se nahla blíž k monitoru: "Musím ti něco říct." "Co?" zeptala jsem se s mírnou známkou zděšenosti v hlase. "Já a Vadim...jsme..." věděla jsem, kam mířila. "Vy jste spolu spali?!" "Jop *radostné pištění*". Nemohla jsem tomu uvěřit. "A jaký to bylo?" "Vadim je divoch. Byla to jízda. Ještě mě bolí celý tělo." řekla a vybuchly jsme smíchy. "Tak to je skvělý!" "Ty budeš věčná maknae co?" zeptala se mě a já zrudla vzteky. "Kdo si počká, ten se dočká. Vsadím se, že Namjoon je mnohem lepší než ten tvůj ruskej ksicht." to pro změnu zrudla Abi. "O čem se bavíte" vstoupil do místnosti Vadim s dvěma hrníčky čaje. "Ale o ničem." řekly jsme unioso (současně) a Abi na mě vrhla pohled typu To si spolu ještě vyřešíme. Já jen naoko zívla a řekla: "Asi vám už dám dobrou noc" "Dobrou, dobrou" odpověděli mi "a napiš někdy" dodala Abi a vypla hovor. Já sebou hodila na postel a začala přemýšlet nad vším možným. Věčná maknae. To si vypije!

Ahoj lidi, sorry za tu pauzu. Mám jednu novinu. Začínám psát fanfikci o Abi a Vadimovi. Bude se jmenovat Splněný sen po Rusku a první díl vyjde nejspíš zítra. Tak mrkněte a zatím pa°•○●