14. Kapitola

4.7K 241 24
                                    

Omlouvám se, že jsem delší dobu nepřidala novou kapitolu, neměla jsem čas. U minulé kapitoly jste chtěli vidět fotku Michaela. Takhle přibližně vypadá. Vím fotka nic moc, ale doufám, že stačí.

Doufala jsem, že to bude máma, doktor, sestřička nebo kdokoliv jiný z nemocnice, hlavně aby to nebyl Michael.

Už byl u dveří, kroky utichli. Slyšela jsem, jak odemyká dveře. Otevřel dveře, pořádně jsem se podívala, kdo tam je. Nepoznala jsem ho, ale tušila jsem, kdo to je. Byl to Michael, dívala jsen se na něj s vyděšným výrazem. Nevěděla jsem, co v tu chvíli dělat. Nenápadně jsem se pokusila odcouvat dozadu, on to však postřehl a chytil mě za ruku. Začala jsem křičet.

,, Aaa... pom... "

Nedořekla jsem to a on už mi vrazil facku a zacpal mi pusu svou rukou. Bránila jsem se, ale bylo to marné. Silně mě praštil do hlavy a co bylo potom si už nepamatuji.

Otevřela jsem oči a už jsem nebyla v té nemocnici, ale ležela jsem svázaná v nějaké místnosti. Celou místnost ozařovala jenom jedná žárovka, bylo tu velmi slabé světlo, ale i přesto jsem viděla celou místnost.

Něco tu nesnesitelně smrdělo, pořádně jsem se kolem sebe rozhlédla a pochopila co. Na policích v té místnosti byli sklenice a v nich byli lidské orgány a části těla a kolem mě byla všude krev, na zemi, na stěnách, prostě všude. Malém jsem se z toho pozvracela.

Do mistnosti vkročil Michael. Byl celý v černém. Popošel ke mně blíže a promluvil na mě.

,, Tak, co krásko, jak se ti tady líbí? "

Řekl to se zlomyslným úšklebkem. Neměla jsem chuť mu odpovídat a byla jsem na něj naštvaná a tak jsem mu plivla do obličeje. Jeho to dost naštvalo.

,, Ty jedna mrňavá... Nebudeš si na mě dovolovat! "

Chytil mě pod krkem a vrazil mě facku, další, další... Pokračoval dál a já to už nemohla vydržte.

,, Ubožáku. "

,, Nerozumíš! Na mě si nikdo dovolovat nebude! "

Pustil mě a kopnul do mě, potom odešel a nechal mě tam ležet. Začala jsem vzlykat, chtěla jsem zpátky svůj starý a překrasný život ve kterém byla Susan a moje máma. Ležela jsem tam tak a přemýšlela o svém životě.

Z pohledu Michaela:

Odešel jsem pryč a zamknul jí tam, šel jsem po schodech do svého pokoje a přemýšlel, co s ní udělám. Nechám ji žít s nebo ji zabiju jako všechny ostatní? Ne tahle musí trpět, jednu šanci jsem jí už dal a ona mě odmítnula. Budu jí trápit tak dlouho dokud už nepříjde o všechny milované osoby a až pak ji zabiju.

Vešel jsem do svého pokoje a rozvalil jsem se na své posteli, nevěděl jsem, co mám dělat. Trápit ji a nebo si chvilku odpočinout, ale to se mi nechtělo, chtěl jsem aby trpěla a taky že trpět bude! Napadl mě velmi dobrý nápad, půjdu a unesu její mámu. Geniální nápad.

Vyšel jsem z domu a nastoupil jsem do svého auta, nastartoval jsem a vyjel. Chvíli jsem projížděl úzkou lesní cestou, jen tak, tak jsem se tam vešel. Cesta k nemocnici trvá dlouho, žiji na samotě a cesta k nemocnici trvá zhruba 2 hodiny.

Po 2 hodinách jsem dorazil k nemocnici. Vešel jsem dovnitř a otevřel dveře od jejího pokoje. Vyděšené se na mě dívala a už chtěla zavolat sestřičku, ale já jsem byl rychlejší, uspal jsem jí uspávací injekcí a cihlou, kterou jsem našel v batohu jsem rozbil okno. Lily jsem si hodil přes rameno a vyběhl jsem z okna. Přiběhl jsem k autu, otrvřel jsem kufr a hodil tam Lily.

Nastartoval jsem auto a vyrazil zpátky. Bohužel se v kufru probudila, začala křičet a bouchat kolem sebe.

,, Ticho! "

Zařval jsem na ni, ale ona nijak nereagovala a začala sebou škubat ještě více. Vyjel jsem z cesty a vjel na lesní úzkou cestičku a po chvíli zastavil. Otevřel jsem kufr a bouchnul ji železnou tyčí do hlavy a ona upadla do bezvědomí.

Vrátil jsem se na silnici a dojel k sobě domů. Zastavil jsem před svým domem. Vytáhnul jsem jí z kufru za vlasy a ona se probrala.

,, Pust mě! "

Začala sebou škubat, ale tím si to ještě zhoršila. Dotáhnul jsem jí až do sklepa a rozkopnul dveře. Ta rána vzbudila Emily, která se se strachem v očích koukala na mě. Po chvíli si všimla, že někoho držím. Podívala se pořádně a začala ječet.

,, Pust ji ty hovado! "

Ignoroval jsem ji a hodil její mamku na zem poblíž Emily.


Ahojte, toto je čtrnáctá kapitola

mého příběhu,

můžete se těšit na další

část příběhu,

bude brzy :)


Stalker (1) ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat