Stalker (1) ✔

2. Kapitola

Odvážila jsem se jít potichu po špičkách ke vchodním dveřím. Kdo tam stál, mě zarazilo.

,, Halo "

Nikdo se neozval, po chvíli jsem slyšela dva hlasy za dveřmi. Otevřela jsem je.

,, Mami? "

Ano byla to máma a povídala si se sousedkou Krychteloskou. Já si tak oddychla, už jsem čekakala na nejhorší, že je tam nějaký cizí chlap, naštěstí to byla jenom máma.

,, Emily! Jakto že nespíš ?! "

,, Už jsem chtěla jít spát, ale ty jsi mě vyrušila. "

,, Tak už jdi spát! "

,, No tak dobře... "

Tak jsem tedy mamku poslechla a šla spát. Zdál se mi hrozný sen. Byl v něm Michael a já. Ve snu mi podal ruku a zvedl mě ze země, chvilku jsme si povídali o tom ránu kdy mě sledoval.

,, Ano sledoval jsem tě já, jsi překrásná, miluji tě. " 

,, Jak jsi odemknul dveře, večer jsem zamykala ?! " 

,, Našel jsem klíč pod rohožkou... " 

,, Ale j-jak jsi věděl, že tam je? " 

Potom mi už neodpověděl. Místo toho vytáhl nůž a chtěl mě zabít, já utíkala lesem. Pořád se ke mně přibližoval, až byl u mě, natáhl nůž a pořezal mě po obličeji. Mně se podařilo vstát a utéci, ale ne na dlouho. Chytil mě za vlasy a zatáhl za ně, uklouzla jsem a spadla na zem. Bodl mě do srdce, umírala jsem při jeho slovy. 

,, Miloval jsem tě, ale ty mě ne. Obličej - význam krásy, Srdce - význam lásky... "

Neustále mě bodal bylo to strašné, jako kdyby mě bodal ve skutečnosti. Bolelo to nesnesitelně, trvalo to věčnost. Naštěstí mě zachránil budík.

,, Píp, píp, píp... "

Bylo to poprvé co jsem byla ráda, že zazvonil budík. Přišla mi další smska a hádejte od koho... od Michaela! Už mě lezl na nervy.

Michael: Jak pak ses vyspala?

Jako kdyby věděl co se mi zdálo. Toho už na mě bylo dost, rozhodla jsem se že si ho odstraním z přátel, ale nešlo to. Pořád jsem klikala na odstranit z přátel, ale neodstranil se. Pak mi napsal.

Michael: Co to děláš, ty už se mnou nekamarádíš ?!!!

Fakt už toho mám dost. Už bylo 7:36 a já ještě nebyla připravená do školy. Kdyby mamka byla doma řekla by mi určitě.

,, No Emily, ty jsi strašně nezodpovědná! "

Naštěstí už šla mamka do práce. Šla jsem si vyčistit zuby. Když jsem se vrátila, abych se převlékla tak jsem tam zase našla asi 5 zpráv od Michaela.

Michael: Takže mi zase nebudeš odpovídat ?!!!

dhghdfghbdcgb

Chceš abych k tobě přišel?

Tak jo už jdu!

Koukám se na tebe z okna zlatíčko!

Vůbec jsem to nechápala, bála jsem se vyjít ven. Mohl tam klidně stát! Už jsem toho měla fakt dost a odepsala jsem mu.

Emily: Co tam skara děláš a co po mně chceš ?!!!

Michael: Aby jsi mě milovala, jestli nevýjdeš ven, tak ti vtrhnu do domu. A to si fakt nepřej!

Váhala jsem jestli mám vyjít ven, ale vždyť máme dnes písemku z chemie a za 5 minut začne hodina. To bylo dilema, ale nakonec jsem se rozhodla, že to risknu. Navíc by nám mohl vlézt do domu.

Michael: Tak co ?!

Emily: No tak dobře, výjdu ven, ale pod 1 podmínkou...

Michael: No, a jakou?

Emily: Že mě necháš v klidu jít do školy...

Michael: Noo...

Tímhle mě fakt naštval, on ještě váhá! Za chvíli mi začne škola a jestli příjdu zase pozdě, tak bude mít učitelka ke mně blbý kecy.

Michael: Tak dobře, ale dám ti na cestu ke škole jen 5 minut!

On si ze mě dělá snad srandu, tohle není normální, ale musela jsem k tomu přistoupit. Jinak bych se do školy asi nedostala.

Emily: No tak dobře...

Bylo to strašné chtělo se mi z toho plakat, někdo mě sleduje. Dříve bych ani nepomyslela, že můžu mít stalkera, ale je to pravda. Já mám stalkera! Musím to co nejdříve vyřešit, pokusím se to vyřešit ve škole, pokud se tam dostanu!

Ahojte, toto je druhá kapitola

mého příběhu,

můžete se těšit na další

část příběhu,

bude brzy :)